Generál MacArthur

Gregory Peck kadí patos, scénář Arnold J. Rimmer. Biografie slavného pětihvězdičkového generála, který vůbec první Purpurové srdce skromně udělil sám sobě, se stěží vyškrábe na ty dvě, protože je celá natočená stejným způsobem, jakým si vyžadoval fotografování své osoby sám Doug s dýmkou z kukuřičného klasu. Z podhledu.. Na konci chyběl už jen desátník Max Klinger jako Socha svobody. Nebo citát Harry S. Trumana „I fired MacArthur because he wouldnˈt respect the authority of the president. I didnˈt fire him because he was a dumb son of a bitch, although he was..“ (04.04.2022)

Ve srovnání s o sedm let starším Pattonem působí MacArthur mnohem méně jako válečný film, protože je zcela podřízen osobě samotného generála. Po exhibici George C. Scotta se to zdálo skoro nemožné, ale Gregory Peck opravdu upozadil úplně všechny a všechno. Měl štěstí, že scénář mu nekriticky fandil a režisér respektoval historický úzus, takže ho kamera sleduje maximálně uctivě a v tom nejlíbivějším úhlu. Příběh opomíjí nejrůznější kontroverze, případně některé překroutil po svém. Je to spíš oslavná óda, než přímo životopisný film, což ovšem není na škodu. (15.08.2022)

Jeden ze tří celkem známých válečných filmů v roce 1977. MacArthur je všechno co si představíte pod pojmem klasický životopisný film. Tradiční vyprávění, solidní režie, slavný a přesný herec (zestárlý Peck) v hlavní roli. Nedá se tomu formálně moc vytknout, jen jsem se u toho děsně nudil. Válečné scény jsou tu spíše ve formě střípků či útržků z akcí a celý film se točí kolem nadživotního vojáka, hrdiny a "filozofa", kterému jen proradní američtí politici zabránili skoncovat s komunismem. Je to plné patriotismu, patosu a propagandy a ke konci ty nekonečné patetické proslovy a monology začínaly být skoro nesnesitelné. Proč a pro koho to američani po vietnamském rozčarování v roce 1977 točili je mě záhadou. (21.06.2023)

Snímok nesie štandartne prvky životopisného, historického a občas aj vojnového žánru. Ničím neoslní, ale svoje si zastane - predstaviť postavu generála z 2. svetovej vojny širokej verejnosti. Pátosu je na takýto druh filmu paradoxne pomenej. Peck sa síce na svoju skutočnú predlohu príliš nepodobá, ale svojou charizmou a štandartne dobrým hereckým výkonom je dobrým hereckým ťahúňom. Škoda, že príbeh sa viackrát zaoberá menej zaujímavými komplikovanými vzťahmi s vtedajšími prezidentmi a ani stopáž nie je práve najkratšia. A v porovnaní s podobným životopisným filmom o generálovi Pattoni predsalen trochu zaostáva. (14.05.2019)

Životopisný snímek nepřekračující svou poměrně suchopárně faktografickou formou rámec hraného dokumentu, ovšem patřičně pateticky přikrášleného. Jiří Bartoška se mi navíc jeví svým ironicky přezíravým zabarvením hlasu jako naprosto nevhodná volba pro nadabování hlavního hrdiny. V osobě Gregoryho Pecka jsem sice viděl postavu razantního a sebevědomého amerického generála, který ke mně ovšem Bartoškovým hlasem promlouval spíš jako salónní seladon, což mi nešlo vůbec dohromady a působilo to rušivě. (29.04.2022)