Ptákodemie: Děs a hrůza

Nejlepší akčně-katastrofický a lyricko-epický horror všech dob, a navíc se závažným ekologickým poselstvím. Nguyen je génius a já ve své slovní zásobě nemám dost superlativů, abych jeho veledílo náležitě vychválil... Mistrovský scénář, propracované a hluboké dialogy, strhující herecké výkony, precizní kamera, fantastický střih, famózní hudba, křišťálově jasný zvuk a hlavně brilantní trikové efekty, které jsem ještě nikdy a nikde neviděl. Je to i husté, vymazlené a sofistikované, aniž bych ovšem vlastně věděl, co tato adjektiva přesně znamenají (jasně že vím, to byla jen hyperbola). Zkrátka a jednoduše je to královská zábava od první do poslední minuty, skvost mezi skvosty, perla neodadaismu, klenot absurdity a PAST NA MIMONĚ - je mi opravdu hluboce líto všech zdejších "odpadářů" s tak smutně úzkým duševním obzorem, že nepochopitelně vůbec ale vůbec nepochopili... A úžasné jsou zdejší sáhodlouhé rozbory a konkrétní příklady a důkazy toho, PROČ a JAKÝ to vlastně je odpad... Copak jste proboha všichni spadli z višně??? Absolutně mi nejde na rozum, že může být taková spousta lidí tak neuvěřitelně nedůvtipných, je to poněkud děsivé a skličující zjištění... Nguyenův film by se dal tedy úspěšně použít i jako test inteligence, protože zjevně dokáže spolehlivě oddělit zrno od plev; na jeho nepříliš rafinovaný lep totiž zdá se prostoduše sedne valná většina všech mimoňů... A jestli teď stále ještě někdo tápe, pak tedy s dovolením dovysvětlím polopaticky - Birdemic je SAMOZŘEJMĚ tak příšerný a dementní SCHVÁLNĚ, kdo má aspoň průměrné rozumové schopnosti, měl by na to SAMOZŘEJMĚ přijít sám... (13.05.2013)

Toto bolo niečo neskutočné... Predtým, než trh filmov "tak zlých, až sú 'dobré,'" ovládlo štúdio Asylum a pred ním ho do mainstreamu poslal feťák Tommy Wiseau s jeho dielom The Room, tomuto cirkusu viedlo turecké akčné krimi Karateci Kız, ktoré sa mnohými svojimi scénami (x) zapísalo do análov urban internetu, najmä po roku 2012. Mne sa však zdá, že korunku si poctivo vydobyl, bez váhania zaslúžil a vo vzdialenom závese všetky vyššie menované zanechal Birdemic. Slová ťažko opíšu, čoho som bol svedkom. Treba vidieť. Neoľutuješ... PS: Ak niekedy Psychor natočí svoj prvý horor, pravdepodobne bude vyzerať podobne :D (02.07.2022)

Nevěřícný smích od začátku do konce, a to i v pasážích, kde si dva protagonisti jen tak povídají, nebo se procházejí, i v takovýchto chvílích, kdy si myslíte, že se nedá nic pokazit, je to úplně mimózní. Timingem, snímáním, nehodící se ukradnutou hudbou, prkenným herectvím, tím, co říkají. S nástupem vražedných ptáků a „požárem“ v lese pak nepřestávající hurónský smích, horší triky jsem nikdy, nikdy v životě neviděl, a to mám za sebou i komplet tvorbu Berta I. Gordona. Viděl jsem za svůj život už leccos, ve vintage sci-fi žánru z 50.let jsou naprosto neuvěřitelný kousky, jako je ´Mesa of Lost Women´, ´Fire Maidens From Outer Space´, filmy Eda Wooda, ´Robot Monster´, později třeba turecký Hvězdný války ´Dünyayı Kurtaran Adam´, nebo filmy Al Adamsona …. Ale tohle, tohle je zaručeně ten filmařsky nejstrašnější nechtěně zábavný pokus o film, co jsem viděl zhruba za několik desetiletí zpětně. A divím se, že to nezkultovnělo jako ´The Room´ Tommyho Wiseaua, ten potenciál je tam ohromný a díky Festivalu otrlého diváka za to, že to objevil. Takže já tomu opravdu nemohu dát odpad!, tady si opravdu uvědomíte kouzlo média zvaný film, stejně jako u Woodova ´Plánu 9´, a s přihlédnutím ke skutečnosti, že stejně jako Wood si i James Nguyen upřímně myslel, že točí velký biják a dal do toho všechno, žil a dýchal pro to, byť výsledek označit za kumštýřskou katastrofu by byla pochvala. Bez takových lidí by svět filmu byl chudší. (22.01.2022)

Už jsem viděl opravdu hodně céčkových šíleností, ale tento kousek je opravdový unikát. Poprvé jsem jeho existenci zaznamenal v roce 2010 na Festivalu Fantasie a jeho hororové části, jehož součástí byly mimo jiné i přednášky kluků ze Studny a ukázka z tohoto filmu se v jedné takové objevila. Jak roky plynuly, nějak jsem na něj zapomněl, až nedávno se mi podařilo si jej pořídit společně s druhým dílem a tak jsem si samozřejmě tuto podívanou nesměl nechat ujít. Zvláště když se před určitou dobou objevil v žebříčku nejhorších filmů všech dob. James Nguyen chtěl vzdát poctu legendárním Ptákům od Alfreda Hitchcocka, ale moc se mu to nepovedlo. Otázkou však zůstává, do jaké míry se dá brát tento trash vážně. Já myslím, že vůbec a jeho tvůrce jej natočil spíš jen coby recesi (hodně špatnou) a navíc v té době byli „eko kousky“ zase jaksi v módě. Před jeho spuštěním se obrňte hroší kůží a hlavně nečekejte žádnou kvalitní podívanou! Prvních zhruba čtyřicet pět minut se tu dočkáme jen zamilovaného vrkání mladého páru, budeme poslouchat stupidní dialogy a vykradenou hudbu, sledovat otřesnou kameru a znuděně pokukovat po časomíře. Jakoby snad ani o žádný horor nešlo. To co však následovalo, si řada z vás nedokáže představit ani v tom nejhorším snu… Potom se na scéně objeví několik digitálně přidaných statických ptáků, kteří sice máchají křídly, ale jinak se téměř nehnou, scény se pořád opakují dokola, tu a tam se některý vrhne střemhlav dolů za zvukové doprovodu vystřelené rakety či stíhačky, následuje digitální výbuch – oheň – dým – no prostě triky za které by se nejspíš styděl i úplně začínající filmový tvůrce. No pan Nguyen evidentně ne – však to má být přeci recese a sranda k popukání, i proto si na ně postavy vzali ramínka ze skříně. No jak pro koho… No prostě tohle se nedá více popsat – to musíte vidět sami! Mé hodnocení je taky jen čistě z recese. 30% (23.11.2019)

Ak by som chcel točiť filmy, možno zakotvím v podobých hraniach sa s výstavbou naratívu, lavírujúcich na hrane campu a trashu. Birdemic je hlboko postmoderné dielo, ktoré sa vôbec nesnaží nabaliť na Hitchcockových Vtákoch a vykrádať ich, ako to býva v konotáciách s týmto filmom mnohými divákmi dešifrované. Režisér Birdemicu James Nguyen je ironik, fanúšik najodpadovejšieho braku, hrdého braku, ktorý sám seba priznáva a je vyhľadávaný diggermi, usilujúcimi sa nájsť si svoj „dokonalý film“, ktorý vlastne nejestvuje. Birdemic je rozdelený na dve zámerne nesúvisiace polovice. Prvá sa zameriava na vývoj vzťahu predajcu softwaru a modelky. Po približne 45. minútach sa rozprávanie nárazovo zvrtne z romantickej pocty telenovelám na monster film, v ktorom na našich hrdinov bezdôvodne útočia bizarne zanimované, agresívne makety 2D orlov. A podobné avantgardné postupy sa tu dejú neustále. Ovšem toto nie je avantgarda, ale číre mainstreamové dielo. Cieľavedomo „zlý film“, v ktorom ak by ktosi našiel jeden správny strih, vhodne nasadený zvuk či prislúchajúce osvetlenie scény bez úmyselného prepálenia, tak nie je možné, že ten dotyčný sledoval práve Birdemic. Najprínosnejším je ale jeho vysmievanie sa lacným a podliezavým agitáciám, v tomto prípade ekologickým, keď sú do popredia veľmi nadnesene pretláčané prvky typu dobráckeho sfanatizovaného ochranára z lesa, pôsobiaceho ako tesne po vymydlení mozgu nepríčetnou komunitou alebo samotná príčina útoku vtákov, ktorá je spôsobovaná globálnym otepľovaním. Všetko samozrejme v serióznom móde bez návodných dekódovacích šablón. 95% (02.02.2014)