Drtič kostí

Stále více ošuntělý detektiv komisař Brenner s věčným pohledem nevinného ňoumy je v podání Josefa Hadera opět neodolatelným, jeho místy až groteskní příhody plné drobných nezdarů tradičně zábavné, pravidelné konfrontace s jeho nadřízeným patří k tomu nejvtipnějšímu z celého filmu. V šíleném kontrastu k tomu se zde odehrává, často i se slušně temnou atmosférou (ať už díky zimě nebo noci), brutální případ série vražd lidí, jejichž pozůstatky končí rozdrcené ve stroji na...... Déle mi ta kombinace moc neseděla, včetně občasných střihů uprostřed humorných scén do scén ve stylu až horrorové krimi, ale když všechno (včetně těch střihů) vyvrcholilo v nejvypjatějším střetu Brennera s jím plně odhaleným vrahem, docela jsem čuměl, kolik drsně černého humoru, podtrženého ještě krátkými hudebními předěly, se v tu chvíli na mě v závratném tempu s největším napětím valilo, až jsem to musel nějakou chvíli rozdýchávat... :o) Kdo viděl jednu dánskou komedii, v jiném komentáři zde zmíněnou a natočenou již 6 let dřív, možná ho Drtič kostí svým námětem nešokuje, zatímco za jiných okolností by svého času mohl. Celkově jsem si ale užil velkou zážitkovou kriminálkou s velmi slušně naplněnými dvěma hodinami stopáže, i se zakomponovanou maškarní zábavou v doprovodu živé taneční hudby. Tuším, že v tomto žánru ze současné produkce nemůžu očekávat něco vyloženě novátorského, tak proč nakonec ne... Těším se na zhlédnutí mnou posledního neviděného dílu brennerovské tetralogie: Silentium. [75%] (03.10.2023)

V podstatě úplně to samé jako Ukrutně šťastni, jen mnohem normálnější a předvídatelnější. Některé motivy zvládají rozdmýchat bránici i překvapivý údiv na hranici maxima, nicméně stále je tu spousta těch, které jen vyplňují čas mezi něčím zajímavějším a chytřejším. Konec už je hodně slepovaný a přespříliš toužící ještě malou chvíli něčím šokovat. Nosné téma mimochodem o stupeň lépe rozvedli i dánští Řezníci. 70% (31.03.2010)

Můj třetí snímek na letošním Febiofestu. Říká se, do třetice všeho dobrého a zlého. V mém případě rozhodně DOBRÉHO. Přiznávám, od Wolfganga Murnbergera jsem doposud neviděl nic a snímek si vybral především pro jeho libozvučný český název - Drtič kostí. No řekněte sami, může člověk odolat :o) Já tedy rozhodně ne. Mimochodem, každý zanedlouho pozná, proč tento název..... Nebudu se rozepisovat o příběhu samotném, to ani nemá cenu a tak tentokráte spíše dám doporučení, kterou cílovou skupinu by mohl tento snímek zasáhnout. Der Knochenmann je film pro milovníky kvalitního ČERNOČERNÉHO HUMORU a starého poctivého řemesla- ŘEZNIČINY :o) Do dvou třetin snímku se jedná o " lehce odlehčené dílko " protknuté skrz na skrz černým humorem, aby následně s blížícím se koncem tvůrci notně přitlačili na pilu ( tedy pardon, spíše na sekáček na maso a jiné " kuchyňské náčiní " :o) Oproti místnímu panu hostinskému je řezník z Hostelu " pan záčátečník ". p.s. jak je to vlastně se samotným panem Horvathem, useknutým prstem pana Horvatha ( nebo, že by to nebyl jeho prst ) a komu proboha patří druhý useknutý prst. To vše a ještě mnohem více se dozvíte v této černé rakouské komedii. Označení krimi/ thriller tu totiž není tak úplně na místě. Výsledný resultát: 80% (31.03.2010)

70% Zatím poslední adaptace knižní série o bývalém policistovi Brennerovi, naštěstí lepší, než předchozí Silentium. Brenner tentokrát není tolik ve středu pozornosti (a dokonce se ani nekočkuje s nasranými policajty) a film samotný dosti balancuje na hranici různých žánrů. Navíc se tu prakticky upouští od hlasu vypravěče, typického pro předchozí snímky série (jestli se nemýlím, zní pouze na samém začátku). Přijde mi zajímavé, že jak v Silentiu, tak v Der Knochenmann mají "hlavní padouši" velmi dobrou motivaci k páchání zločinů, jdoucí za obvyklé choutky po moci, po penězích nebo prostě jen uspokojení nějaké choutky. (Nejvíce se mi líbil první snímek Přijď, sladká smrti, na druhém místě Knochenmann a až na závěr Silentium. Snad se dočkáme za pár let dalšího filmu, knih je totiž tuším sedm...) (17.09.2012)

Byl jsem v pokušení narvat tomu pět hvězd za ten decentní, ale skutečně vtipný černý humor a překvapivě úsměvné zakončení. Nemůžu se ale pořád vyrovnat s hrdinovými motivacemi, protože ta bloncka byla fakt hnusná (prej mladá vnadná servírka... chtěl bych vidět holku toho distributora, co měl tu drzost tohle napsat). A kam se vlastně schoval pan Horvath? ;) (05.03.2011)