Kawasakiho růže

Přímočaré drama s jasně rozdanými kartami, ze kterých se stávají trumfy s každou přibývající minutou. Nic překvapujícího, ale překvapivě hodně silného. Nic nového (názory autorského dua přece známe), ale uchopitelně vyřčeného. Po šesti letech vyložený nadprůměr. Ďábel je totiž v detailech. A Hřebejk s Jarchovským jsou zpět. Snad už definitivně. (23.02.2010)

Šok z nepřipravenosti. Reinkarnace skomírajícího českého filmu. Zážeh! "...a před tím, všechno bledne, rozumíš!?". Lenka Vlasáková, hvězda! Střep v hrdle. Náznakovost a scény prozářené švédským sluncem. Nedostatek slov, mixlý s životní pravdou a totalitní bídou. "Je to tvůj otec, Lucie, doprdele!!!..." Škoda, že sem nemůžu vložit obrázek srdeční frekvence z Kawasikiho. Bolelo to, ale tupé hlavy tupounům se musí obrušovat. Krádež. Smrt. Oslava. Výbuch a scéna v lese!!! Protektore, zalez. Uřícenost z toho všeho a finále, kdy si všichni zapálili cigaretu. Extra film. Jeden z nejlepších českých a nejlepší možná cesta páně Hřebejka. Něco podobného zažito v 99, kdy jste byli Všichni mými bližními..... 100% (16.05.2010)

Jan Hřebejk po všech těch průměrných Nestydech, Medvídcích a Kráskách v nesnázích opět prokázal, že je opravdu výborný režisér a v jakém žánru tkví jeho skutečná síla. Komorní a místy až mrazivá atmosféra, výborná kamera, bezchybní herci a dobře napsaný příběh, nad jehož vyústěním jsem přemýšlel ještě dlouho po filmu. A to se mi jen tak u nějakého (nejen) českého filmu nestává. (16.05.2010)

Škoda, že si autor v první třetině teprve zmateně vybírá linie, které budou hrát ústřední prim a ty rozjezdové tak nějak nechá ve smutném polotovaru, aby se občas marně přihlásili o slovo (na celek to naštěstí nemá výrazný dopad). Poslední třetina přitom slévá postavy, příběhy a kontinenty natolik zručně, že by se sem nejen bez problému vešly, ale ještě by tuto mozaiku rozšířili o důslednější popis generačních rozdílů, který zřejmě v plánu i byl (viz. postavy dcery, tchána a vnučky, každý s jistou individualitou a minulostí), leč se kamsi vytratil. Jarchovského nedotažený, lehce rozštěpený scénář tak vylepšuje znamenitá Hřebejkova režie, živelná kamera, náladotvorná hudba a starší generace výtečných herců, výrazně převyšující tu mladší. (11.05.2010)

dechberoucí drama se skvělým Jarchovského scénářem, umě vedené mistrem Hřebejkem, vygradované do silné pointy. nepřeháněné, leč bravurní výkony hlavních protagonistů jsou prostě pastvou pro oko, hudba krásně ladí se scénickými obrazy, ve filmu i díky stopáži jednoduše není hluchých míst... prostě první český pětihvězdičkový kinozážitek letošního roku. doufejme, že ne poslední... 100% (25.01.2010)