Režie:
Peter JaitzKamera:
Michael SchindeggerHrají:
Michael Fuith, Christopher Schärf, Michael Steinocher, Marco Antoniazzi, Simon Hatzl, Caroline Bobek, Wolfgang R. Muhr, Wolfgang Cerny, Robert Reinagl (více)Obsahy(1)
Základním tématem snímku je upozornit na rozpor mezi naším vnímáním sebe samých a tím, jak nás vnímá okolí. Za tímto účelem se zde potkávají příběhy s pomyslným podtitulem „pozorovat a být pozorován"; Peter Jaitz, student Filmové akademie ve Vídni, si se syžetem hraje hned na několika úrovních. Třicátník Alex, doposud úspěšný vedoucí projektu subdodavatele automobilových dílů, dobrovolně odchází ze svého povolání. Není v něm spokojen, zažívá otupělost, snaží se uniknout normálnosti života. Policista Hans, dříve řádně žijící občan, by ve své práci naopak velmi rád pokračoval, ale je suspendován kvůli selhání ve službě, konkrétně drsnému zacházení během zatýkání. Nezbývá mu, než se ujmout započatého vyšetřování kriminálního případu na vlastní pěst a překonat tak nedávnou desilusi. Další, oproti předchozím dvěma poněkud upozaděnou postavou, je Siggi, filmař s vysokou dávkou představivosti. V průběhu snímku se rozvíjí jejich rozdílné osudy a pátrá se po smyslu existence. Střídmost celého filmu částečně pramení z hereckého podání Andrease Wintera, který zprostředkovává Alexovu prázdnotu a omrzelost pouze prostřednictvím mimiky, bez zbytečných a okázalých slov. Střídmost je znát i ve filmových prostředcích. Svá právě probíhající studia Peter Jaitz tráví v blízkosti takových režisérů, jako Wolfgang Glück nebo (v současnosti) Michael Haneke. Prioritním přáním je pro něj stát se zručným režisérem hraných filmů, ale i zkušenost na dokumentárním poli shledává velice důležitou a poučnou. Absolvovat se chystá v roce 2010, Rimini je Jaitzovým diplomovým filmem. Tým, který stal za jeho vznikem, nazval „týmem snů" a samotný děj definoval jako „dva odlišné vídeňské příběhy, které se ke konci setkávají." (Lucie Zubková - LFŠ Uherské Hradiště 2009) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (3)
LFŠ 2009 Diplomový film Petera Jaitze, který byl zařazen na Letní filmové škole v Uherském Hradišti do sekce Diagonale Choice, je jednak jeho debutem, jednak jeho diplomovým počinem; přesto není potřeba k němu přistupovat jako ke studentskému a omlouvat určité "začátečnické" nedostatky. Překvapuje mě, že jsou RIMINI držitelem divácké ceny (přestože skončili na 2. místě), když se jedná o natolik nediváckou podívanou, která je v "neuspokojování středněproudého diváka" velice systematická. Přestože bychom na záladě žánrových konvencí očekávali, že jedna linie bude obsahovat milostnou romanci mezi režisérskou a jejím objektem a ta druhá bude pátrání s finálním řešením, není tomu tak; navíc jsou nám všechny důležité informace zatajovány (kdo je původcem oněch youtubáckých videí? jakou minulost má vyšetřovatel?), a tak jsme neustále udržováni v pozornosti. K matení diváka přispívá i netradiční výstavba, kdy se osudy dvu postav protnou až v samotném závěru a předtím je sledujeme nezávisle na sobě, nejsou stavěny do protikladu, a původně zachycení skutečnosti odehrávající se "tady a teď" se ukáže býti pouhým záznamem oné zachycené skutečnosti. Velice uspokojivá prvotina v tom, jak neuspokojit diváka. 7/10 ()
Nevím zda si mám myslet, že Rimini bylo záměrně nedivácké a upíralo divákovi potěšení z rozuzlení (včetně nedotažených vztahů a vedlejších linií), nebo bylo prostě jen špatně zřežírované, nezvládnuté a s polovičním scénářem... K postavám se nedá pořádně proniknout a prožívat existenční krizi s nimi, jejich konání je místy podivné a velkolepě otevřený konec je pseudoartové nic. Oceňuji pár mystifikačních momentů, kde se mísily časové roviny - člověk myslel, že sleduje jednu věc, ale po chvíli zjistil, že sleduje jinou (realita vs youtube videa). Na studentský počin není Rimini vůbec katastrofální, ale v rámci "plnohodnotného" filmového festivalu je slabé. 3/10 ()
Jedno velkoměsto, dva muži a nejedna existenční krize aneb debut mladého rakouského režiséra Petera Jaitze ze současné Vídně. Musím smutně konstatovat, že chápat tento pokus coby měřítko současné nejzajímavější rakouské tvorby, dalších filmů našich sousedů bych se do budoucna raději bezpečně vyvarovala. ()