Nowhere Boy

Nowhere Boy předčil v mnohém má očekávání. Dle zdejších komentářů jsem začala ještě před zhlédnutím přilnávat k myšlence, že se bude jednat o průměrný snímek. Já ho za průměrný či dokonce slabý rozhodně považovat nemohu. Aaron Johnson je jako legendární muzikant skvělý a dokonce i jeho podoba se skutečným Lenonnem mi přišla více než "věrohodná." Skutečně jsem v něm viděla Lennona a ne jen kluka, co ho hraje. Tom Sangster se nehorázně vytáhl a když se objevil na scéně, říkala jsem si, že ten vysoký, hubený chlapec přece nemůže být Paul McCartney:) Naštěstí se potom ukázalo obsazení jeho charismatického charakteru i ztvárnění jako výborná volba. Líbil se mi celkový styl filmu i příběh, jakým bylo dospívání a muzikantské začátky toho, jehož legendární brýle se později začaly nazývat jako "Lennonky", podáváno. (21.12.2011)

Hohoho, Mr. Johnson vypadá mnohem víc jako mladý Elvis než jako mladý John, kdyby se někdo ptal na můj názor. K filmu později, až se smířím s tím, že můj oblíbený buřič byl přetransformován do jakéhosi podivného Oidipa bez patřičně rozhňahňaného nitra. --- A když jsem si to nechala chvíli rozležet v hlavince, tak musím uznat, že přece jenom ten film něco do sebe má. Pár momentů je střihově skvělých. (02.07.2011)

Jako pocitovka dobré, skvěle zahrané. Z Aarona je krásně cítit mladická impulzivnost a zároveň vnitřní rozervanost. Blbé je, že jako John Lennon vůbec nevypadá a tak celkově jsem ho něj moc necítil. Je to melodramatické jak sviňa, hodně se to zaměřuje na mommy issues, ale to, jak se z Lennona stane přes noc muzikant, aniž by měl k hudbě předtím nějaký větší vztah, je tu vyobrazeno tak nějak divně a dost těžko uvěřitelně. (08.04.2023)

Beatles jsem nikdy nemusela, nicméně fakt, že životopisné filmy dobře trávím, sliboval obstojnou zábavu s rozšířením obzorů, zvlášť, když mně John Lennon býval z celé formace nejsympatičtější... no, musím říct, že onen dojem dvakrát neposílil, tenhle pomníček pro velikána nevyzněl zrovna jako důvod k oslavě člověka, myslím, že pokud by kostrbaté rodinné vazby opravňovaly dospívající k výkyvům nálad, vypointovaných pravým hákem, chirurgům by brzy došly nitě... I magoři se totiž dělí na dobré a ty druhé... Z ustálené hladiny nezájmu mě vytrhla až poslední třetina, Aaron Taylor-Johnson nijak neoslnil (ne tak režisérku, viz její biografie ;-)), Kristin Scott Thomas odvedla svůj standard a překvapila snad jen Anne-Marie Duff, která dokázala, že role, kde ji to fakt sluší, mohou existovat. Ale tak, nakonec lepší, než číst suchá konstatování na Wiki, a ještě to mám s muzikou. (17.03.2015)

Takový nevděčný fracek byl ten lennonovic kluk! Teta se mohla přetrhnout, aby ho dobře vychovala. A jenom proto, že byla trochu přísnější, tak on držkoval a neposlouchal. Diblíkovská mamka ho brala za zábavou, učila ho hrát a užívat si. A jenom proto, že ho v dětství odložila, tak ji pak nadával a odsuzoval. Spratek jeden! _____ Nezáviděníhodná puberta Johna Lennona, kterou osudově poznamenaly výrazné ženy - odtažitá teta a přelétavá matka, a začátky jeho hudební dráhy. Na filmu mi vadila nesourodost - dlouho se řeší hudba a nic jiného, pak se zas dlouho řeší rodina a na hudbu se ani nevzdechne - chtělo to trochu víc promíchat. /26. 12. 14./ (26.12.2014)