Reklama

Reklama

Příběhy slavných

(seriál)
  • Česko Předčasná úmrtí (více)
všechny plakáty
TV spot
Česko, (2000–2013), 170 h 29 min (Minutáž: 45–60 min)

Režie:

Petr Lokaj, Zdeněk Gawlik, Pavel Křemen, Petr Kotek, Marek Dušák, Václav Kučera (více)

Hrají:

Josef Kemr, Helena Růžičková, Miloslav Šimek, Július Satinský, Zdeněk Štěpánek, Karel Zich, Jiří Kodet, Stella Zázvorková, Vladimír Dvořák, Eva Jakoubková, Libuše Geprtová, Nataša Gollová (více)
(další profese)

Série(13) / Epizody(196)

Příbuzní, historikové, známí a kamarádi vzpomínají na slavné postavy českého, převážně uměleckého prostředí a snaží se je objektivně přiblížit ostatním. (MJMilan)

Recenze uživatele fragre k tomuto seriálu (2)

Poslední kovboj (2001) (S02E06) 

S tvorbou Michala Tučného nemám problém v době jeho působení u Greenhorns, písničky z té doby si dodnes rád poslechnu. Po té, co Greenhorns opustil, začal jeho umělecký pokles (a asi není náhoda, že u toho byl slizký bavič Novotný), a to, že se stal zpěvákem obecně populárním, na tom zhola nic nemění. Stačí vidět ukázky ze střídmých, leč působivých klipů s Greenhorns, které vystřídají ty estrádní "náramně srandovní" zhovadilosti. Michal Tučný mohutně přispěl k tomu, že country přestala být v českých zemích alternativou a stala se součástí rozbředlého středního proudu, vpravdě novou "dechovkou". Ovšem smrt bych mu přál milosrdnější. Forma tohoto dokumentu je taková standardní, ničím nevynikající, jen zneužitý Morriconeho hudební motiv se snaží prvoplánovitě heroizovat či legendarizovatt postavu M. Tučného. Ale v době, kdy každý popkulturní výpotek masmediálních agentur je nazýván kultem, jsme na takovou inflaci pojmů zvyklí. ()

Hlavolam jménem Jaroslav Foglar (2004) (S05E07) 

Jaroslav Foglar, sám o sobě, záhadou nebyl. Naopak, velká část jeho osobnosti asi ustrnula někdy v těch 15 letech. Sám byl dítě, které si dětství přiliš neužilo, takže to doháněl po zbytek života. Svůj handicap však dokázal otočit v prospěch svůj i v prospěch několika generací mládeže (děvčata čtla foglarovky také), kterým vytvořil podivuhodný svět přátelství, které lze uzavřít na celý život, a dobrodružství, která čekají i ve fádních předměstských uličkách. Až s odstupem jsem si uvědomil, kolik je v těch příběžích poesie, kterou tak čtenář vstřebá, byť ho básničky ve školní čítance naplňují odporem. Jinak, všechny ty příběhy jsou směsí stejných ingrediencí - přátelství, dobrodružství, překonávání sebe sama na cestě k dokonalosti, vitalistického podtónu, a v těch nejlepších vždy někde blízko dlící Smrt. Jistě, je třeba ty příběhy číst dříve než vás dostane naplno puberta. Pak už jsou ty příběhy maximálně nostalgickou vzpomínkou. --- Tento dokument mi připadal velice vyrovnaný, snažící se o objektivitu. Taková konstruktivní kritika v níž je ale cítit sympatie pro Foglara a jeho svět. ()

Reklama

Reklama