Let's Dance 3D

A máme tu třetí taneční pecku ze série "Step Up", kterou jsme si přejmenovali na krásné české "Let's Dance". Co od takového filmu očekáváme? Rovnou si asi můžeme říct, že to nebude nějaký velký příběh. Možná v tom bude trochu romantika, ale v první řadě se bude jednat o film, kde by měl prim hrát právě tanec. "Let's Dance 3D" nám ukazuje, že takový bude od začátku a od začátku do nás pere zajímavá taneční čísla, při kterých je mnohdy využívána celá ulice. Že by trochu příprava na čtvrtý díl? Ano, fanoušci už samozřejmě vědí, že jsme se dočkali i čtvrtého dílu a ani bych se moc nedivil, kdyby přišel pátý. V téhle sérii totiž nejde o postavy, které se většinou objeví jen na jeden díl a pak zase mizí, nebo si střihnou nějaké pěkné cameo, aby trochu zahrály na city diváků, kteří si tuhle taneční sérii oblíbili. Ne, určitě to nikdy nebude taková pecka jako "Hříšný tanec", ale pokud se týká tanečních čísel, vždycky to bude mít něco do sebe. Street, který je zde předváděný, je skutečně inovativní, místy se sice prvky opakují, ale to nic nemění na to, že vás svými kousky tanečníci dokáží zaujmout. Problém je ve chvíli, kdy se snaží hrát. Přijde mi, že hrát neumí snad ani jeden, kromě postavy Moose jsou všichni neskutečně toporní, jako kdyby nám chtěli dát najevo, jak je tanec důležitý. Když slyším větu, že tanec dokáže změnit svět, tak se mi chce sednout na zadek. Film je místy prostě až moc hezký, až moc chce citově strhnout, že to vůbec není pěkné, ale nedá se nic dělat. Nic moc jiného jsme asi čekat nemohli. Snažte se vnímat taneční čísla a ne zbytek, no a dočkáte se vlastně celkem zajímavého vystoupení. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/divosi-10-years-divoka-stvoreni-lets.html (05.03.2013)

Je to jen blbý film o tančení, který jsem v podstatě náhodou viděl v kině. Jenže kvůli němu jsem viděl zpětně taky 1. a 2. díl a později i 4. film. I když je to "jen blbý film o tančení" , tak z celé série "blbých filmů o tančení" ční vysoko nad ty ostatní. Rozhodně je to guilty pleasure kategorie, ale viděl jsem to už několikkrát (narozdíl od nudného zbytku série, který jsem prozíval) a rád se k tomu opakovaně vracím, protože je to sice jednoduché a hloupé, ale žánrově a technicky perfektně zvládnuté. PS: Hodně na tom dělá, že je určité míry hudba a tanec nejen prostředkem, ale samotným "hrdinou" filmu (díky Lukově dokumentování, či Moosově "one move can change the world"). (28.01.2013)

Zase o něco tupější a klišovitější, ale na druhou stranu o dost zábavnější než předchozí díl. Příběh je od prvního dílu prakticky pořád stejnej, změnilo se prakticky jenom prostředí. Herci jsou možná krásní, jak v podobném typu filmu být musí, ale kousek hereckého talentu by jste u nich nenašli ani lupou. Naštěstí to má celkem spád, některé scény nepostrádají nápad a taneční čísla se od minula ještě zlepšíla a sem tam přijdou i s nějakou vychytávkou. Solidní reklama na Nike, u které na rozdíl od druhého dílu, neusnete. (03.12.2010)

Už i taneční film je ve 3D, ale tohle byla síla. Dost dlouho mně nebylo u filmu tak trapně, ale tohle se opravdu nedalo, a to snesu hodně. V popředí naprosto dementního příběhu stojí jeden zkrachovalý klub, či spíše skladiště, a týpek (Rick Malambri), co tak trochu koketuje s filmařinou. Všichni kolem mu radí, aby nemrhal svým talentem a šel na filmovou akademii, ale to, že nemá žádný talent, mu už nikdo neřekne, navíc má tenhle týpek po krk dluhů. Hrozba odebrání milovaného klubu je více než reálná a to on nemůže dopustit, a tak spásu najde v nenápadném, kudrnatém týpkovi (Adam G.Sevani) se vzhledem idiota, který ovšem tančí jako Bůh. A s ním se dá vyhrát prestižní taneční soutěž, získat pohádkovou výhru a splatit dluhy. Stokrát omletý příběh o loserech, kteří porazí daleko zdatnější soupeře, je jen jedna z mála hrůz, které jsem musel při sledování absolvovat. Holky nepěkné, kluci nesympatičtí, neustále se všichni za všechno chválili slovy typu "v tomhle jsi dobrej" nebo "ty to dokážeš". A do toho všeho povinné intrikování z nepřející strany. Scénář psal asi člověk po lobotomii. Když je to taneční film, jde také o to, aby obstál ve svých tanečních číslech. A aby se nezapomnělo, že se nedíváme na jiný žánr, tak postavy tančí, i když ani k tomu nemají opodstatnění. Scéna tance na ulici, kdy prodavač v kiosku má puštěnou hudbu a naši tanečníci to rozjedou, byla opravdu katastrofální. Co se týče tanečních čísel, tak jsem čekal i víc, protože choreografie se tvářila náročně, ale taneční kreace mě vůbec nebavily. Hloupý scénář, špatní herci, předvídatelný příběh a tančení jako prostředek ke svobodě. Tak tohle snad nikdy nemohlo fungovat ani na papíře. A pokud máte potřebu vidět i obyčejnou bublinu z Bublifuku ve 3D, tak vyrazte do kina, ale po skončení tohoto filmu budete chtít vrátit vstupné. (18.09.2010)

Ano vážení přítelé, Step up 3D je velmi naivní a prostoduchý film, kde to chvílemi vypadá, že tanec je jediným pohonem amerického národa a každý správný američan tančí. Ale na druhou stranu, ty tanečmí sekvence jsou prostě skvělé, takže proč ne. Jako přiznivec tanečních soutěží a filmů ráda nadhodnotím. (02.09.2010)