Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film je rekonstrukcí posledních let legendárního velitele Kedyw (Kierownictwo Dywersji - velitelství diverzních akcí) polské Zemské armády (Armia Krajowa) brigádního generála Emila Augusta Fieldorfa pseudonym "Nil". Tento velký polský vlastenec a vynikající velitel vedl nejvýznamnějsí vojenské a diverzní akce v Němci okupované Varšavě, včetně odvážného atentátu na velitele SS a police Varšavskeho distriktu Generálního gouvernementu Franze Kutscheru. Příběh zapomenutého hrdiny začíná v okamžiku jeho návratu z vyhnanství z hlouby Sovětského svazu, kam byl deportován po zatčení NKVD v roce 1945 a končí výkonem trestu smrti v komunistickém žaláři na Mokotówie v zimě 1953. (kamals)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (54)

Martin741 

všechny recenze uživatele

August Fieldorf Nil /20. 3. 1895 - 24. 2. 1953/ viedol protinacisticky odboj v Polsku, mal co do cinenia s Armiou Krajowou a zabili ho komunisti. Sak si len staci zistit kto boli Boleslaw Bierut a Jozef Cyrankiewicz. No a taxa polsky reziser Ryszard Bugajski rozhodol natocit film - nielen o generalovi Nil, ale aj o komunistickom terore rokov 1948 - 1953. Viac takychto filmov a menej Vieweghovej umelohmotnej zumpy : 84 % ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Nespravedlnost, hněv, marnost. Další z řady polských filmů vyrovnávající se s národními dějinami. A zároveň příběh o tom, že naše minulost nás nakonec vždy dostihne, a to ať už byla jakákoliv. Hlavní hrdina je dostatečně charismatický (zajímavé sledovat, jak se 1 ze 2 hlavních představitelů Sexmise proměnil) a děj, i když divák předem zná konec, nenudí. Jen bych asi ocenil víc než jednu akci pod generálovým vedením (ten všudypřítomný respekt by byl uvěřitelnější). Vidím to na solidní 4*. ()

Reklama

emma53 

všechny recenze uživatele

To jsou filmy, kde slova nestačí popsat tu hrůznost a hnus, kterou jsem pociťovala po celou dobu. Je to jeden z nejsilnějších životopisných filmů, co jsem měla možnost v poslední době vidět i když rozhodně nebude patřit mezi ty, které bych si chtěla zopakovat. Škoda, že se o něm téměř neví, protože si pozornost v každém případě zaslouží. Určitě doporučuju. ()

gumli 

všechny recenze uživatele

To je teda sila...Boľševický mor v Poľsku po roku 1945. Nenašiel som na tom filme ani jednú chybu. Všetko pasuje dokonale, presne podľa overenej nedávnej histórie o Augustovi Emilovi Fieldorfovi, známemu ako generál Nil alias Walenta Gdanicki.Je to ešte lepší film ako Katyň alebo Schindlerov zoznam.Hoci mal generál Fieldorf čiastočne nemecký pôvod, v čase druhej svetovej vojny ako šéf domáceho odboja kynožil Nemcov hlavne vo Varšave a v jeho okolí. Odmenou za jeho hrdinské činy bola slučka v roku 1953, bol zbavený akéhokoľvek práva na spravodlivosť, dokonca aj na dôstojný pohreb.Generál Fieldorf bol skutočný muž a pravý poľský hrdina, ktorého život ukončili boľševici... na miesto pocty a vyznamenania...slučka na krk a a zakopať na neznámom mieste. Dodnes nie je známe jeho miesto posledného odpočinku. V roku 1989 bol oficiálne rehabilitovaný. Hlavný podiel na odsúdení generála Nila mala hlavná súdna žalobkyňa ktorá sa volala Helena Wolinska-Brus, táto boľševická kurva poslala na smrť veľa Poliakov. Všetky jej procesy boli zinscenované a zmanipulované. Len pre informáciu...Už v roku 1956 dokonca sami poľský boľševici uznali tieto procesy za zinscenované a tejto červenej boľševickej kurve hrozilo až 10 rokov väzenia, ale takéto kurvy majú vždy šťastie, a tak táto červená kurva zdrhla do Anglicka, kde v Oxforde v roku 2008 skapala. Angličania ju napriek výzvam z Poľska (a nielen z Poľska) odmietli vydať, čo je pre mňa nepochopiteľne. Pre komunistických voličov povinný film...možno by dostali rozum. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Ufff to mělo sílu... Svině komunistický, svině a kurvy - to jsem si pořád říkal... Říkám a říkat budu, nejen za polské generály, ale hlavně za naše hrdiny... A budu to říkat svým dětem a budu chtít aby to věděly a znaly a budu jim pouštět takovéhle filmy. Polsko to mělo oproti nám horší v tom, že oni zažívali prakticky další okupaci... Stejně jako se našim komančům a rudejm sviním nehodila odvaha těch co se postavili fašistům (co kdyby se postavili proti nim?) a hlavně ruskejm mocipánům a poradcům z Kremlu, nehodilo se to bolševikovi v Polsku. Stalin to tak dobře na Jaltě zařídil, Amíci i Britové nechali rudému moru napospas velký kus Evropy, no tak aby jim doma eště tak začali dělat binec nějaký hrdinové protifašistického odboje... To co Svěrák lehce naťukl v Tmavomodrém světě, kdy se v komunistickém kriminálu sejde nacistický lékař s hrdiny co proti Němcům bojovali na jedné cele, v Nilovi bylo předvedeno v celé své hrůznosti. Nacistický válečný zločinec se na cele Fieldorfovi směje, že oba jsou odsouzeni k trestu smrti a mají stejný paragraf. Das ist komisch! - Lukazsewicz odvedl skvělý výkon. Bylo vidět, že plně pochopil svoji postavu. U tohohle filmu se budete třást, třást emocemi a třást vztekem... A budete si říkat - jak je sakra možné, že ta rudá čeládka je pořád v parlamentu naší země???? Po tom všem??? To jsme opravdu tak blbí, tak nepoučitelní??? ---- Vzdávám čest generálu August Emil Fieldorfovi a všem dalším statečným umučeným nejen v Polsku a nejen u nás.... je absurdní, že řada z nich přežila odboj, koncentráky, kruté boje na souši, ve vzduchu i na moři.... aby pak zemřela rukou vlastních lidí. Lidí národa za nějž cedili krev a nasazovali život. A já se ptám ! Kdy někdo u nás natočí podobný životopisný film o našich hrdinech? Nemyslím TV seriál či inscenaci, ale regulérní film. Nemáme těch hrdinů málo a málo se jejich jména zdůrazňují ! Armádní generál Heliodor Píka, Josef Mašín, stíhač Josef Bryks ad..... jsou jich stovky.... ///// * * * * * ()

Galerie (64)

Zajímavosti (8)

  • Na scénáři k filmu spolupracovala i dcera generála Fieldorfa, Maria Fieldorf-Czarska, přičemž řada jejích podnětů byla při tvorbě a následné realizaci zohledněna. (majky19)
  • Ve snímku můžeme zaznamenat i drobnou nuanci. Tou je výrok soudu, kdy je generál Fieldorf 16. dubna 1952 odsouzen k trestu smrti a rozsudek začíná větou: „Ve jménu Polské lidové republiky“. Toto prohlášení bylo ovšem vyřknuto ještě před přijetím nové ústavy v červenci roku 1952, tzn. ještě v rámci Polské republiky (Polskiej Rzeczypospolitej). (majky19)
  • Niekoľko scén sa nakrúcalo v Zakopanom a poľských Tatrách, napr. v Dolinke za Mníchom nad Morským Okom. (ujec)

Reklama

Reklama