Reklama

Reklama

Koi suru ničijóbi: Wataši. Koi šita

  • Japonsko 恋する日曜日 私。恋した (více)

Obsahy(1)

Středoškolačka Nagisa žije po smrti matky jen se svým otcem. Rozhodne vrátit na místo svého dětství, aby si oživila vzpomínky a opět se setkala s kamarádem Satoshim, který už pracuje. Při návratu do malého městečka u moře ji ovšem nečekají pouze příjemné věci a vzpomínky. Bude jen na ní, jak si se svou situací poradí. (Vavča)

Recenze (4)

Vavča 

všechny recenze uživatele

Naprosto, ale naprosto parádní a masakrózní (převážně ruční, bez filtrů a s minimem nasvícení) kamera, využívající dokonale prostředí japonského maloměsta, vesnice u moře, žánrově se to pohybuje v (neo)realismu a civilním dramatu, Technicky výborné, celkem realistické a uvěřitelné, jenže, když mě to tak emocionálně minulo... Zkusím se na to podívat ještě někdy jindy, třeba jsem byl málo soustředěný, uvidíme. Maki je jako vždy pěkňoučká a pokaždé, když se na ni díváte, vkrádá se vám do srdce myšlenka, že nic jiného ke štěstí, než ji nepotřebujete... Ona přesahuje svým vzhledem pojem ginko ginko kawaii. Co se týče námětu , je to celkem prosté, středoškolačka chce strávit prázdniny (z důvodů, které uvidíte) někde, s někým,ale nic nejde, jak si naplánovala. Po dvou reprízách mohu říci, že tohle je jednak velmi lyrický a poetický film, který poklidně plyne, byť se tam dějou závažné věci. Při sledování na mě sedá jednak jakýsi pocit neurčité nostalgie a smutku, ovšem děj mě přikoval. Musíte být na film soustředění. Nemyslím, že tohle se dá pobrat najednou, budete nacházet nové detaily, kochat se, objevovat kouzlo tohoto snímku, jestli máte trpělivost... ()

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

"Uvidíme se brzy." ■ V tuto chvíli mi režisér Rjúiči Hiroki v třetím mnou viděném snímku potvrzuje, že doopravdy "umí" silné ženské charaktery. V druhé třetině jsem si říkal, kam se film přehoupne. Potřebuju vidět znova. ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Oproti prvému Love on Sunday výrazné zlepšenie. To, čo mi na prvom príbehu tak vadilo, tu nie je. Hiroki ide znova po jednoduchej premise. Dievča sa ide rozlúčiť, pretože jej nezostáva už veľa času. Očakávala by sa tam určitá sentimentalita a citové vydieranie. Ale na to je v tomto prípade Hiroki uvedomelý tvorca. Ide mu skôr o vykreslenie vnútorného sveta hrdinky. A ten je bohatý. Neistý a zároveň veľmi dospelý. Aj napriek tomu, že má 17. Vidí starších ľudí vykonávať hlúpe rozhodnutia a nevyužívať svoj plný potenciál a toto v nej prebúdza smútok. Kto vlastne skutočne žije tak aby bol šťastný? A prečo vlastne chodia mačky umierať mimo domov a preč od tých, čo sa o nich starajú. Poetické putovanie prímorským malomestom, kde obrovské vlny narážajú na pláž, rovnako ako to robia pocity vlastnej bezmocnosti vo vnútri hlavnej postavy. A pritom je to stále príjemné a s krásnou Maki Horikitou. ()

muti 

všechny recenze uživatele

film urcite na viac pozreti, najlepsie sa asi pozera ked sa viete vzit do situacie hlavnej postavy. film sa nezaobera tym, ze hlavna hrdinka umiera, ale na jej nevysporiadanu minulost, lasku a stratu blizkej osoby z dovodu odstahovania sa. Teraz, ked sa jej zivot krati, sa vracia aby zaspominala na smutne casy minule z rodnej dedinky. ako sa dari jej milemu, do ktoreho sa nestihla zamilovat? film ma pomale tempo rozpravania a snazi sa vyzniet realisticky. nie je to ziaden artovy velkofilm ani tlacak na city, zaverecne vyznanie je vsak jej malym velkym finale, ktore je uveritelnejsie ako mnohe epicke romance. ps: chalanisko by si zaluzit jednu po hlave, pretoze nevidi ze ma pred sebou Maki Hirokitu. ()

Reklama

Reklama