Julie

Julie chce padat, Jean zase šplhat, ať už morálně či společensky - toliko ke Strindbergově divadelní hře. Zdůrazňuji ono divadelní, protože, tento film je hlavně střídmým záznamem dialogu dvou postav, což samozřejmě vrací věci do svého dramatického základu. Těžko se dá pracovat s takovou látkou v klasické filmové pompě (i když takový Titus od Julie Taymorové podtrhuje onu světlou vyjímku). Figgis má však snahu uvést původní text do současného filmového řádu, a chvílemi se mu to i daří: roztřeseně dynamická kamera, dominantní a atmosférická smyčcová hudba a hlavně ono diskutované rozdělené plátno (nepochopení je značné, ale mě to přišlo jako zajímavým a výstižný nápad). Kvalita tohoto divadelního filmu stojí samozřejmě na výkonu obou hlavních představitelů, který je opravdu obdivuhodný a soustředěný. Kvalita děje, snaha o vklad současných myšlek do celkového vyznění příběhu, mě utvrzuje v tom, že tohle není filmový omyl, ale snaha něco pregnantně a uceleně sdělit. Sice to není stoprocentní, ale své kvality Slečna Julie prostě má. Také díky výraznému faktu, kterým je téměř nepozměněný text předlohy. Takže Strindberg by se skutečně našel, snad by se i radoval, protože jen pohyblivé obrázky dokáží slušně naturalisticky ukázat, to, co autor vnesl mezi řádky dialogu. (29.03.2006)

Nepamatuju, kdy naposledy jsem viděl film, který by tak šustil papírem. Námět je zajímavý, nikoli však scénář. Co pak pomůžou výkony herců, když jejich postavy jenom střídají srdceryvné zpovědi s vulgárními pokusy o ponížení toho druhého. A Figgisovi neodpustím, že nejsilnější scénu filmu zkazil rozpůleným obrazem. Negativně invenční divadelní adaptace. (27.03.2006)

nesmierne nedocenený film. figgis využíva veškerý potenciál ktorý kongeniálna Strindbergova tragédia ponúka. film ovplýva neuveriteľne sugestívnou atmosférou a úžasným soundtrackom, ktorému tróni triumfálny výkon Saffron Burrows. myslím že napísať o tej hre ,,nedynamická,, ako mnohý hovoria v ,,zasvätených,, komentároch je vrchol ignorantstva. (07.08.2011)

Jaký smysl má převádět divadelní hry do filmové podoby? Léčí si tím filmoví režiséři komplexy z ne tak ceněných filmů, razíc teorii „každá zadaptovaná divadelní hra zlepší mé renomé o jeden bod“? Proč odpuzovat nás – divadelní ignoranty – hodinu a půl dlouhým dialogem? Slečna Julie je nepochybně velmi známou a dobrou divadelní hrou, ale co nám po filmové stránce dá drama patrně postavené na dvou přehrávajících hercích? Nic než vesměs průměrný film, nenápadnou a šedivou myšku, která ani pořádně neškrábe, natož aby kousala. 65% (28.03.2006)

Sen noci svatojánské poděkud trpčím způsobem. Ano, konkrétní finanční zápletka je sice "jaksi" otočená, ale věřím, že by se zde Strindberg poznal. A do převážně třídního sporu, jak se prezentuje v originální hře, jsou tu vnesena i hlediska subjektivní deziluze vlastním životem - ať ta částečná, doufající v kvalitativní změnu posunem vzůru, či ta absolutní, nedoufající než v radikální změnu postavení i hodnot. (28.03.2006)