The Last Man on Earth

Vôbec sa Timovi Burtonovi nečudujem, že ho sci-fi zo 60. rokov tak neskutočne ovplyvnilo ako v živote, tak aj v jeho tvorbe. Ja sám som počas sledovania dostal nápad na moje vlastné sci-fi :-) A prečo dokáže tak silne inšpirovať? Pretože zatiaľ čo dnešné sci-fi sa spolieha na efekty a akciu, to staršie si muselo vystačiť "len" s príbehom. A príbehy inšpirujú. (21.11.2010)

The Last Man on Earth je postapokalyptický snímek kterej táhne vynikající(jak taky jinak) Vincent Price. Příběh o tom jak lidstvo postihne epidemie která lidi mění v upíry. A on je nejspíš jediným člověkem který přežil. Spíš než upíry mi tito nakažení připomínali zombie. Kupodivu ale nejde o film kterej by byl nějak extra nabitej akcí. Což by mohlo některým divákům vadit(mně však ne) i přesto má ale svoji znepokojivou atmosféru. Třeba při projížďkách prázdnými ulicemi jen tu a tam nějaká mrtvola nebo při pálení mrtvol a hledání dcery. Pomocí flashbacků se vracíme do minulosti a zjišťujeme kdy to vše začalo. Jen ten akční závěr mi tu tak nějak moc(v konceptu celýho filmu)neseděl. Slabší 4hvězdy (10.03.2024)

Zaujímavé, ako niektoré staršie filmy dokážu evokovať súčasné udalosti. Pri Soderbeghovej Nákaze (Contagion, 2011) je podobnosť až desivo presná. Starší film Posledný človek na svete (1964) pripomína súčasnosť len rýchlo šíriteľnou nákazou. Dôsledky sú ale vo filme fatálnejšie. Posledným naozaj človekom ostáva muž, pracujúci v medicínskom výskumnom centre na vývoji vakcíny proti vzduchom a vetrom sa šíriacej nákaze. Vakcínu síce neobjaví, ale z neznámych dôvodov prežíva. Jeho osamotené trojročné plahočenie má však desivú podobu. Každý deň opakuje rutinu s likvidovaním nakazených, z ktorých sa po západe Slnka stávajú až príliš živí a smrtichtiví zombíci. Takže na ich elimináciu je potrebné draculovsky osvedčený kôl do hrude, benzín a oheň. Nekonečná osamelá mäsiarčina. Ako terapia slúžia platne s obľúbenou hudbou a púšťanie si domáckych filmov so zábermi šťastnej rodinky. Lenže, čo z toho, ak manželka je v truhle a nikde nikto? Alebo žeby predsa? Nuž, nekonečné likvidovanie nezlikvidovateľného ľudského odpadu dopadne nezvratnou logikou i na posledného muža. Pretože (spoiler): Kto čím zachádza, tým aj schádza. Táto pravda je známa prinajmenšom z doby straých gréckych bájí a povestí. V nich krutého a bezohľadného lupiča Sinisa, ktorý likvidoval svoje obete priviazaním o vrcholky dvoch borovíc, ohnutých k zemi; následným uvoľnením vrcholcov sa telo nešťastníka roztrhlo na dve polovice, tak tohto sadistu zabil hrdina Théseus tým istým spôsobom. (koniec spoileru). Skvelý herecký výkon ikonického Vincenta Pricea, však nestačí prekryť fádnu monotónnosť prežívania, trochu oživenú v poslednej tretine filmu. (03.07.2021)

Velmi povedený postapokalyptický horor z šedesátých let. Když člověk zkousne tu velikou dávku naivity, která k těmto starším žánrovkám prostě bohužel patří, tak se určitě bude bavit minimálně obstojně. No a když by ji náhodou nezkousnul, tak se aspoň od srdce zasměje (v první třetině, kdy se Vincent Price bez přestání tváří útrpně, dělá dramatická gesta a pomocí voiceoveru se s divákem dělí o své momentální rozpoležení, jsem k mírnému úsměvu také neměl daleko). Zbylé dvě třetiny jsou pak jednoznačně lepší. Velmi se mi líbil hlavně ten důležitý finální zvrat (jenž v podstatě vysvětluje název knižní předlohy), který snad v novější verzi ani nebyl (nejsem si jistý, už si ji příliš nepamatuju). Horror movie of the Year (29.08.2011)

S trochou nadsázky řečeno, je to takový tematicky spřízněný pradědeček hitovky JÁ, LEGENDA s Willem Smithem. Postapokalyptická atmosféra prvních 20-ti minut je výborná. Nejsou k tomu potřeba stohlavé shluky komparsu a panoramatické výjevy, stačí pár vylidněných ulic, na zemi odpadky, u silnic pár mrtvol a zlověstný kouř z jámy, kde hlavní postava pálí nakažené mrtvoly. Pojetí zombíků, tedy lépe řečeno nakažených, je poněkud zvláštní – spíše připomínají ožralé vandráky při cestě z flámu, i po třech letech od nákazy pořád chodí v celkem čistých a nepoškozených hadrech, po vzoru upírů nesnáší česnek, pohledy do zrcadla a denní světlo, myslí jim to (hlavního hrdinu oslovují jménem) a používají nástroje. Flashback, který dokresluje a dovysvětluje děj, je dost zkratkovitý, takže na člověka nedolehne ta tíha okamžiku, kdy vypukne celosvětové epidemie. Závěrečná akční desetiminutovka je až nechtěně komická, bohužel. Ovšem je tu ale charismatický Vincent Price, který to statečně táhne na bedrech a který by „prodal“ i sebevětší blbost. (04.01.2014)