America

Zpočátku poněkud rozvleklé, což docela ilustruje, jak obtížné bylo získat chlapcovu důvěru. Pak se různá citová pohnutí nakumulí a prostě to musí ven, tedy na doktorku. Závěr není příliš optimistický, pro konkrétního chlapce se obávám jde jen o příznivější epizodu v jeho životě. Statistická čísla v titulcích jsou drtivá. (27.07.2014)

Ako uz naznacil uzivatel Freddy, tento film by mal mat oznacenie "Maly velky film", pretoze aj napriek tomu, ze je to len televizny film a okrem Rosie O´Donnel a Ruby Dee som v nom nikoho nepoznal, mi ako divakovi ukazal temu, ktora sice nie je nova a uz bola viackrat podobne zfilmovana, ale pokial sa nezacne nielen v Amerike riesit, vzdy bude treba tymito filmami poukazovat na problemy, ktore by sa mali riesit. Tvorcovia sa snazili zobrazit problemy hlavneho hrdinu menom America, ktory prezival bolestne detstvo a neoblomnu psychiatricku, ktorej problemy tych deti neboli ukradnute, len skoda, ze tvorcovia nedali viac priestoru aj inym deckam. Napriklad ma zaujimalo, preco Fisch raz v noci plakal, ale nikdy to nebolo vysvetlene. Podla statistik v USA dvaja z desiatich teenagerov, ktori vyrastali v detskych domovoch sa dokazu postavit na nohy a pokracovat v normalnom zivote bez pomoci statu, ostatni su bud bezdomovcami, kriminalnici, ktori putuju do väzenia alebo samovrahovia. _________ Philip Johnson - (America) +++ Rosie O'Donnell - (Dr. Maureen Brennan) +++ Ruby Dee - (Pani Harperová) +++ Tim Rhoze - (Reggie Harper) +++ Jade Yorker - (Brooklyn) +++ Raquel Castro - (Liza) +++ Toya Turner - (Susana) +++ Hudba: Normand Corbeil +++ Produkcia: Rosie O´Donnell +++ (03.01.2012)

Ten film je určený k tomu, aby předal poselství, aby nás (respektive Ameriku, ale obdobně se to děje snad všude) upozornil na zase jednu smutnou skutečnost, která by se třeba, možná, dala změnit. Příběh je to dojemný, hlavně v tom, jak realistický to je. Ale musím přiznat, že jsem celý film nemohla setřást pocit, že by se to dalo udělat mnohem líp, a kvůli tomu jsem si tu hodinu a půl vlastně užila (prožila) jen z poloviny. Navíc mi ten otevřený konec přišel jak naschvál. Zrovna tady, když už se ten film snaží být optimistický, bych uvítala takové to "o nějaký čas později", a taky by mě zajímalo, jestli by se ten jeho brácha s ním nakonec začal bavit. Ve filmu je to podané, jakoby o tom minimálně přemýšlel. No nic. Doufám, že časem narazím na lepší film se stejnou tématikou. Trochu podobné je Mezi řádky, a to se mi líbilo mnohem víc. (04.12.2014)

Po sobotním probuzení jsem si šel udělat kávu a zapnout tv. Projel jsem pár programů a nakonec zůstal na filmu America. Upřímně řečeno, cca půlku filmu jsem přemýšlel, jestli jde o vhodný film pro sobotní dopoledne. Je tu poměrně dost negace, ale má to oproti jiným dopoledním filmům neskutečnou atmosféru, že bych se nebál snímek umístit i do hlavního vysílacího času, nebo klidně kina i přes kratší stopáž. Rosie O'Donnell jako psychiatrička mě maximálně přesvědčila, stejně tak Philip Johnson a Raquel Castro. I když jde o temnější drama, velmi mne mrzelo, že film končí. Nejde o popkornový blockbuster, ale ani v žádném případě o art/alternativní dílo, Velmi se budu těšit na příští reprízu. (05.10.2013)

Příběh černošského chlapce, kterému se vracející vzpomínky na trauma prožitá v dětství. America si prožil život bez vlastních rodičů v opatrovnických rodinách. Nakonec končí v lečebně, kde se jeho ošetřující lékařka dozvídá o všech jeho bolestech a děsivých vzpomínkách, o ponižování a sexuálním zneužívání. (26.05.2013)