The Echo

Nechci to zakřiknout, ale už nějaký čas se mi zdá, že vlna amerických remaků asijských duchařin už je konečně za námi. The Echo je prozatím jedním z úplně posledních zástupců této vlny, které po deset let ubíjela většinu hororových fanoušků, a samozřejmě za moc nestojí. Příběh tisíckrát provařený, herecké výkony spíše ubohé, strach nikde. (30.07.2010)

Stejně jako Nakata či Shimizu, i Laranas byl požádán, aby přetočil svůj Sigaw pro americké publikum. Originál ´sem zatím neviděl, čímž se aspoň vyhnu titěrnému srovnávání, ale na remakeu je jasně cítit inspirace a vykrádání japonských žánrovek. The Echo balancuje někde mezi Ringu a Ju-On a snadno by se utopilo v moři tuctových duchařin, nebýt poctivé (re)konstrukce tvořené poměrně invenčním přístupem. Narozdíl od svých předchůdců Echo buduje atmosféru pomocí zvukové skladby, půvabné práci s prostorem, jeho snímáním i svícením, a především live action postupy a in-camera efekty. Laranasova předchozí zkušenost s reklamnímy spoty a dokumenty tak nepřišla vniveč a oproti drtivé většine hollywoodských tvůrců ji dokázal koncipovat po svém. The Echo mě tak přesvědčilo, že ne všechny novodobé duchařiny stojí za starou belu a vzbudilo ve mě velké očekávání v režisérově připravovaném Patient X. (30.11.2009)

No čekal jsem z Kremlu mráz a chladno opravdu bylo, ale dá se mluvit spíš o počínajícím jaru. Prostě mám pro ty asijský bubáky slabost a strašně se jich bojim (i když to jsou přičmoudlí běloši), takže tady jsem jakž takž přehlídnul naprosto příšerně hrajícího hlavního hrdinu s talentem stolního kalendáře a děsil se každýho stínu, kterej se mihnul temnejma chodbama strašidelnýho činžáku. A tak to má bejt. 70% (11.02.2013)

Tady někdo ve velkym sledoval Dark Water.Horor jak přes kopírák, starej barák, děsivá holčička, ''divný'' sousedi a čím dál víc zoufalství propadající hlavní hrdina.Nebylo to špatný, občas to mělo slušnou atmošku a pár lekaček bylo na infarkt, je to vlastně trochu živější verze Dark Water, ale jinak je to takový typický klišé horor, který měl našlápnuto na mnohem větší strašení, navíc konec průhlednej a finiš pekelně nedotaženej a nezodpovězenej.Na jednu noc dobrý,59%. (14.09.2015)

Tak tohle je velmi povedené duchařské pokoukáníčko. Pointa jak už to tak u duchařin bývá, zápletka tradiční, ale hodně do výšin to táhne jak samotné zpracování, tak i dobře napsaný scénář, hodně dobré postavy tak i herecké výkony (strašně mě zaujal Hector, jak charakterově tak herecky, soused policajt byl taky výbornej v obou směrech, o Bobbym a Alysse nemluvě). A ta atmosféra houstnoucí zpočátku jen za pomoci velmi nepříjemných zvuků... Tahle malá a nečekaná překvapení mám velmi rád. Takhle si představuji moderní současnou filmovou duchařinu. takovou, která pochopila, že nestačí jen přežvýknout otřepané téma, že se to otřepané téma (a s čím novým chcete ještě přijít?) musí dobře zabalit. Mám chuť jít až na plný počet. A to, že je to remake asisjkého originálu, jsem se dozvěděl až při vkládání tohoto komentáře. Ale vlastně mě to ani nepřekvapuje, naopak, hodně to vysvětluje. 4,5* (03.07.2013)