Stalingrad

Válečných filmů z pohledu Skopčáků je jak šafránu a to je obrovskou výhodou tohoto německého díla, protože ho vlastně nemám moc s čím srovnat. Líbí se mi, že jde o hodně syrový kousek a nejedna ukázka válečných zločinů přidává dost na autenticitě, přičemž paralelně se primárně věnujeme těm spíše kladnějším Němcům, obyčejným klukům z Wehrmachtu, kteří se od svých protivníků lišili snad jen místem zrekrutování. Ve prospěch filmu z pohledu českého diváka mluví i kvanta českých herců a téměř nulová heroizace hrdinů. Ale jak už to bývá, nejde jen chválit a občas se musí ukázat i na nedostatky, kterých tu je až až. Střih, hudba jsou místy totálně mimo (celkově to technicky trochu drhne), scény jsou občas naprosto nepřehledné a nebo naopak totálně nerealistické, postavy občas jednají naprosto nesmyslně (aniž by se to dalo omluvit šílenstvím všudypřítomné války), a občasné teatrální umírání je spíš k pousmání. I přes tyto vady na krása jde o dobrý, zajímavý film, který stojí za vidění. Heřmánkova věta "Otto, ich bin kein Nazi", krásně shrnuje myšlenku, se kterou před téměř 30 lety vznikl Stalingrad. (25.04.2021)

Jak již bylo řečeno válečných filmů z pohledu německého vojáka je málo. Což je obrovská škoda. Sebereflexe k takovýmto událostem patří a německý Stalingrad nestaví vojáky do hrdinů, jak to často dělají američané a především rusové, ale ukazuje je jako lidi vhozené do příšerného pekla, kde se snaží za každou cenu přežít nejen sebevražedné útoky Rudé armády, ale hlavně krutou zimu a ukrutné podmínky bojiště. Jediné co je drží při smyslech je přátelství a spolubojovníci, ale i ti se v tvrdých podmínkách mění. Když jsem film viděl poprvé, byl jsem přesvědčen, že takto má válečný film vypadat. Z nikoho nedělá hrdinu ani padoucha. Obě strany jen chtějí přežít a ideály s propagandou jsou stranou. Film u kterého happy end nečekejte. (04.03.2015)

Na německý válečný snímek je Stalingrad velmi odvážným počinem. První část ve vnitru Stalingradu to překypuje akcí, za to druhá část ukazuje touhu přežít (velmi podobná Bílému peklu).Parádní hudba a někteří čeští herci, což se vyplatí ;-) Některé pasáže jsou sice zdlouhavé, ale pokaždé se v pravou chvíli stane něco, co překvapí a nutí sledovat dál. (19.09.2008)

"co takhle stalingrad pánové?", na to sa dá odpovedať nedbám, pretože i keď ide o nemecký film a hrdinovia nie sú spojenci ani rusi, ale samotné nenávidené zlo (nemci) ide o vynikajúce dielo. zo začiatku budete mať možno zmiešané pocity s prispôsobením sa na to, ale po chvíli si uvedomíte, že dokonca i fašisti boli ľudské bytosti a budete im držať palce a spolu s nimi prežívať peklo bojov a dúfať, že sa dočkajú konca vojny. pre mňa je stalingrad jedným z najlepších filmov o druhej svetovej vojne s výbornými hercami (hlavne heřmánek, ten človek má charisma na rozdávanie). "oto já nejsem nacista. - jo vy oficíri jste neco horšího!". navyše tá skvelá hudba! najlepší nemecký film! (20.05.2004)

Film, který si dal za úkol co nejvěrohodněji zobrazit utrpení a strádání malé skupiny německých vojáků ve Stalingradském kotli, přičemž politika a vyšší takticko-strategické cíle jsou upozaděny. Namísto toho jsou zde zachyceny momenty, kdy se odvaha mění v beznaděj, odhodlání k boji a snaha přežít se obrací v ironii. Rozum se vytrácí a z vojáka se stává zvíře. Úkol pro filmaře věru nelehký, ale obstojně zvládnutý. Počáteční idylka a naivita na slunné italské Riviéře v kontrastu s ruinami zasněženého Stalingradu vypovídá o mnohém. Koprodukce a mezinárodní obsazení dávají filmu další rozměr. Neztrácí se ani čeští herci v čele s Karlem Heřmánkem. Výpovědní hodnota snímku zůstává neskonale větší než u patetického Pearl Harboru a podobných amerických filmů. 72% (09.12.2011)