Lang zai ji

Je to mierne nadpriemerná historická dráma. Má celkom dobrý príbeh odohrávajúci sa v časoch dávnej Číny, kedy je krajinu nutné neustále brániť pred útokmi barbarov, čo ale pre mnohých mužov znamenalo roky bojov. Do armády sa dostane aj pastier, ktorému ale chýba odvaha a tak sa z toho snaží dostať, no to sa mu nedarí a dostáva sa do mnohých nepríjemných situácií. Spracovanie nie je zlé, ale nie som s ním ani až tak moc spokojný. Už po chvíli je jasné, že v tomto prípade sa rozhodne nejedná o bežnú žánrovku, čo samozrejme nemusí byť problém, ale tentoraz to moc nevyšlo. Dej zaberá dlhý časový úsek, ale nie je chronologicky usporiadaný, takže sa v tom aj trochu horšie orientuje, ale skôr ma mrzí, že to najzaujímavejšie je prakticky celý čas úplne v pozadí a film sa tomu ani nevenuje. V popredí je samotný hlavný hrdina, ktorý ale prežíva takmer len samé nevýrazné udalosti, tu sa skutočne nájdu možno len dve sekvencie, ktoré trochu vynikajú a pôsobia ako z iného filmu, hlavne ten útok vlkov, inak je to také bez náboja a s výnimkou zaujímavého záveru aj bez nápadu. Ani takto to rozhodne nie je zlé, aj vďaka ideálnej dĺžke som sa nenudil a navyše to má takú zaujímavú atmosféru, kvôli ktorej sa mi na to celkom dobre pozeralo a bol som zvedavý, čo z toho bude, ale k lepšiemu zážitku si mali tvorcovia vybrať hlavný smer, či už štandardný príbehový alebo skôr umelecký, toto malo od oboch dosť ďaleko. Inak o akciu tu tiež prakticky vôbec nejde, nájde sa tu síce pár scén, ale vždy sú to len také umelo vložené zábery z boja, takže po tejto stránke tu nie je o čo stáť. Herecké obsadenie nie je zlé, ale nejaký priestor tu majú len tri postavy. Síce netuším, prečo čínskeho vojaka hrá práve Joe Odagiri, ale aj tak nesklame, k tomu Maggie Q, pri ktorej ma zase prekvapuje, že prijala takúto postavu, kde je vlastne polovicu svojho času znásilňovaná a ani postava generála nie je zlá. Réžia a technická stránka sú celkom slušné, sadla mi výprava, určite musím pochváliť výber prostredí a páči sa mi aj vizuálna stránka a atmosféra, len ako som spomínal, mali si ujasniť svoj smer. Zvláštny film, určite to malo najviac, ale aj tak neľutujem, že som si to pozrel, pozeralo sa mi na to celkom dobre. 59% (16.07.2014)

Tomuto snímku se zdráhám dát pouze tři hvězdy. Už jen stylově udělané počáteční titulky, že nepůjde o tuctový film. Kameraman je velmi vynálezavý, solí jeden krásný záběr za druhým, hýbe se společně s hlavním hrdinou, takový druh krajiny jsem v čínském filmu ještě neviděl. Ve filmu se mluví minimálně, občas jsou tam titulky, které vysvětlují další pasáž jak za éry němých filmů. Já se ale nenudil, už jen proto, že emoce mezi hlavní dvojkou jsou poměrně uvěřitelné a režisér umí vyprávět a působit na diváka i bez dialogů. Nejsem si tak docela jistý, zda jsem pochopil podstatu příběhu, budu si to muset pustit znova. Ale tento film má Atmosféru, působí dost reálně, není to jen Pastva, hudba se drží dost v pozadí je slyšet jen někdy a velmi nenápadně. Ta směs historie a lokální mytologie, co se námětu týče mi přijde jako velmi zajímavý nápad. Tak jsem dal reprízu, konečně jsem byl natolik odpočatý, že jsem ji byl schopen dát do konce a po druhém shlédnutí mohu v klidu tvrdit, příběh tady je, jen se musí pečlivě přiřazovat události k časovým rovinám a jak jsem již psal výše, originální námět, dodatek na Shita, ve filmu se nesnadno orientuje, ale i tak mě to lákalo na další shlédnutí a stále láká.... a mimochodem, co bys chtěl za dlouhých zimních večerů dělat jiného s Maggie Q, než ji znásilňovat?:) (26.12.2009)

Dávám tři hvězdy: dvě za mimořádně nádhernou a nevídanou kameru - kameraman je opravdový básník filmových záběrů a obrazů. A třetí hvězdičku přidávám na krásnou a působivou hudbu. Samotný děj lze považovat za legendu a vzít ho jak stojí a běží, nebo se nad ním lze zmýšlet a hledat v něm jinotaje a skryté spodní vrstvy, to je na každém. (21.11.2010)

Tian Zhuangzhuang vždy točil odtažité a komplikovaně vyprávěné filmy, jenže zatímco ve snímcích jako „The Horse Thief“ a „Wu Čching-jüan - mistr go“ styl souzněl s předmětem vyprávění, tentokrát je třeba s politováním přiznat, že se režisér pouze plytce ozvláštňuje principielně slibný příběh. Zpřeházená chronologie a impresivní stylizace scén sice mohou diváky formálně omámit, ale nezakryjí fakt, že mytické pojednání o bestialitě člověka bylo přebyto formátem vývozního festivalového filmu. Hvězdy posbírané napříč Dálným východem (Džó Odagiri už se pomalu stává maskotem načančané festivalové komerce), slovutný režisér, podloží výpravného historického spektáklu a hlavně spousta oduševnělosti. Nelze se ubránit dojmu, že neustálé kopulace ústředního páru nemají být obrazem připodobňujícím člověka ke zvěři, ale prostě jen marketingově dobře zužitkovatelnou atrakcí. „The Warrior and the Wolf“ má potenciál být podobným dílem jako obsahově příbuzná „Písečná žena“ Hirošiho Tešigahary a když divák hodně chce, může ho tak i opravdu vidět, ale tvůrci vše nosné a podnětné zatlačují daleko za oslnivou formu, která se jim ovšem rozpadá pod rukama (viz titulky, které mají překlenout jednotlivé sekvence, ale spíše ukazují na neschopnost film vnitřně svázat). (20.01.2010)

Samotnej film je opravdu o ničem, příběh je špatně a hlavně nezajímavě vyprávěnej, ztuha se v něm orientuje, téměř nulová hlavní linie příběhu a aby toho nebylo málo, tak vlastně nemá téměř žádný záchytný body, pár bitev na začátku jsou jen na takovou malou okrasu a film šíleně skáče v ději a tak bych mohl pokračovat dál a dál, navíc se téměř polovinu stopáže příběh zaměřuje na trošku divnej vztah Meggie Q a Jô Odagiriho, kterej se vyvýjí pomocí znásilňování a věznění a vlastně to taky nemá nakonec moc velký opodstanění, nicméně tohle všechno se dá přetrpět díky nadhernýmu vizuálu, kdy obzvlášť exteriéry jsou naprosto nádherný, prostě úžasný scenérie, ale to je na 90 minut trochu málo (27.12.2009)