Režie:
Juan José CampanellaKamera:
Félix MontiHrají:
Ricardo Darín, Soledad Villamil, Guillermo Francella, Carla Quevedo, Pablo Rago, Javier Godino, José Luis Gioia, Fernando PardoObsahy(2)
Oscarové argentinské drama režiséra Juana Josého Campanelly, vypráví příběh právníka na
odpočinku, který píše román a doufá, že uzavře případ jedné nevyřešené vraždy a vyrovná se s
neopětovanou lásku ke své bývalé nadřízené.
Benjamín Chaparro odchází na odpočinek z celoživotní práce u kriminálního soudu. Aby vyplnil
volný čas, rozhodne se napsat román na motivy případu, který kdysi řešil a sehrál v něm důležitou
úlohu. Motivem je vražda, která se stala v roce 1973 v Buenos Aires a pátrání po jejím pachateli.
Když však Benjamín otevře dveře do minulosti, už je nedokáže zavřít. Turbulence v Argentině oněch
časů totiž zasáhly do osudů jeho postav s veškerou silou násilí a smrti. A ačkoli si Chaparro myslí,
že jeho příběh je pouze o minulosti, pátrání v ní staví do jiného světla i jeho současný život a donutí
jej postavit se čelem k dilematu jeho dlouholeté neopětované lásky. Benjamín musí přehodnotit
své pocity, činy i učiněná rozhodnutí. A nalezení pravdy bude vítězství nejen literární, pomůže také
uvolnit cestu ke spokojenému zbytku života.
(oficiální text distributora)
Videa (2)
Recenze (168)
Velmi příjemné překvapení z Argentiny a zasloužená nominace na Oscara. Film odkazuje na žánr noir, ale vyrovná se i moderním detektivním thrillerům. Silný příběh, kvalitní (a hollywoodem neprovaření) herci a především působivé a nezapomanutelné scény dělají z toho snímku perlu letošní produkce. Někteří zdejší uživatelé by neměli přeceňovat své mentální schopnosti a nezkoušet sledovat filmy, které nedokáží pochopit. 90% ()
Žánrově vybroušená krimi s od začátku do konce přesným plánem a rozvrženou kompozicí zvratů, vývoje postav atd. (vzájemná gradace a posouvání vyšetřovací linie s osobními záležitostmi či tragédiemi), pevnou režií s pár silně atmosférickými okamžiky (fotbalové hřiště, výtah), upomínající na Fincherova Zodiaca, skvělými herci a velice silným pocitem, který ve vás po skončení filmu ještě chvíli přetrvá. Na klenoty žánru nedosáhla jen o kousek a byla by tak chyba tuhle argentinskou lahůdku minout jen proto, že jste letos Oscara přáli někomu jinému. ()
Já jsem viděl především romanci. A nedošlo mi něco, co v tomto příběhu evidentně mělo mít zásadní roli - totiž proč si ústřední pár nemohl padnout do náruče dřív, než rozlouskli starý kriminální případ. Jsem nejspíš natvrdlý. Jako takovému mi smíchání příběhů a žánrů připadalo vykalkulované. Tváří se to postmoderně, ale spíš bych řekl, že jde o romantický příběh toho nejklasičtějšího střihu: milenci překonávají nástrahy a úskalí, aby nakonec byla svatba. Jenže ty nástrahy jsou neobvyklé, a popravdě řečeno, nesmyslné. ()
První slovo, které mě napadá krátce po zhlédnutí je zklamání. K filmu jsem totiž přistupoval jako k oscarovému snímku, takže jsem čekal něco opravdu výjimečného. A dostalo se mi… zajímavého španělsko-argentinského filmu, který je moc dlouhý. To je má největší výtka. Jinak ale musím film pochválit - má pár vyloženě dokonalých scén (výslech, výtah, proslov o tom, co vše můžeš změnit, ale stejně ti vášeň zůstane). Navíc ten konec se mi dost líbil a chvíli jsem uvažoval, že bych mohl i zvednout hodnocení, ale to bych byl neobjektivní. Nevím, jestli si tento film plně zasloužil Oscara, ostatní snímky, které byly nominovány v jeho kategorii, jsem zatím neviděl, ale celkově můžu říct, že se mi film líbil. I přes tu délku věřím, že si jej někdy dám znovu a tentokrát k němu nebudu přistupovat s tak vysokými požadavky (kdo ví, možná proto jsem byl zklamaný). Prozatím čtyři hvězdy. ()
V kinech se aktuálně prohání americký remake téhle argentinské oscarovky a dle kritických ohlasů to údajně není zase takové terno, jak jsem z nadějně vypadajícího traileru předpokládal. Tak jsem si řekl, že kino oželím a originálem nic nezkazím. A teď už vím, že se na ten remake nejspíš vybodnu úplně. Tajemství jejich očí je pomalý dvouhodinový krimi thriller s romantickou podzápletkou, který většinu stopáže jen přešlapuje na místě a nic moc ve skutečnosti nevypráví. Takže když se nakonec hlavní hrdina dobere pointy, přejdete ji jen s lehkým pozvednutím obočí a půjdete zase dál. Napadá mě jediné slovo, které celý film výborně charakterizuje - obyčejný. Ničím zajímavý nebo vybočující. V knize by se děj možná vyjímal o něco lépe než na plátně, protože velký podíl na té obyčejnosti má herecké obsazení. Nevýrazné postavy, nevýrazné dialogy, fádní kamera a místy do basketbalu přetékající nuda, navíc podivně sestříhaná. Jedno zkouknutí vás nezabije, ale když tenhle kousek vynecháte, o nic nepřijdete. ()
Reklama