Soul Kitchen

Exotická směs, která je sice z Německa, ale Německo už není jen tou starou pravicovou zemí. Je zde tolik přistěhovalců, kteří se nakonec naučili žít vedle sebe (i když se nanávidí). Hlavní hrdina Zinos, má restauraci páté cenové skupiny, která přežívá každý den. Nový kuchař udělá vítr v receptech a stálí štamgasti odejdou. Co teď? Zinos řeší stále nové problémy a na pochodu a k tomu ještě má bolavá záda. Nakonec se to tak zamotá, že bude řešit vztah, hospodu, přátele i kulinářské umění. To všechno dokázal režisér Akin nacpat do 99 minut. Jednoduchá zápletka, úsměvná komedie a ne tak sladký happy end. Ich bin zufrieden. (30.06.2010)

Ani se vstřícnou náladou, kterou dnes mám, to není na víc než tři hvězdy. Přestože film má mile uvolněnou atmosféru a objeví se v něm sem tam vtípek, tak nedrží pohromadě. Postavy a zápletky se vynořují a zanořují jak kry před Titanicem, ale žádná nedokáže zasáhnout. Je to jako holandská omáčka, jejíž ingredince se tak špatně spojují - když se podaří, tak je skvělá, ale často se to nepovede - a tady se to nepovedlo. /11. 1. 12./ (11.01.2012)

Fatih Akin opět natočil film o bratrech, přistěhovalcích, opět v tom hraje Bleibtreu, Unel a opět je to dobré. Sice to není taková brilantní filmařina jako u Solina, film nenabízí hloubku předešlých Akinových dramat, ale jedná se o lehkou a milou komedii s Akinovým specifickým smyslem pro humor, která velmi příjemně potěšila. (05.05.2010)

Jestli chtěl tenhle film předvést, jak je berlínská společnost multietnická, pak mnohem přesvědčivější jsou v tomhle ohledu snímky francouzské či britské výroby - holt nedávná minulost koloniálních říší se v tomhle ohledu nezapře... Zato ale Soul Kitchen myslím věrně ukazuje Berlíňany jako kulturně a sociálně pestré společenství na hony vzdálené představě Prušáků nebo obecně studených cílevědomých Němců. Na druhé straně mě peripetie kolem chodu restaurace v průmyslové čtvrti a životních kotrmelců jejího majitele narozdíl od festivalové poroty v Benátkách nijak zvlášť nenadchly a z mého pohledu mi nepřišly dostatečně nosné pro kultovní status této podle mě jen průměrné komedie. Celkový dojem: 55 %. (05.12.2012)

Fatih Akin silně zvolňuje a míří někam k jednodušší oddechové zábavě. Zklamání to rozhodně není, jen je škoda, že Soulová kuchyně víc připomíná pět let starou komedii "Kebab Connection", kterou napsal pro Anna Saula a produkčně zaštítil, než jeho ranou tvorbu, kterou mne kdysi okouzlil. Film disponuje pro Akina typickou směsicí zábavy, moralit a životního moudra, postavy jsou jasně ukotvené ve svém sociálním prostředí, nechybí aní reflexe východních kořenů a kulturních tradic: tentokrát důležité téma evropských migrantů reprezentují Řeci. Ale nějak mi to nestačí. Film se naštěstí nápaditě dotýká žánrových konvencí klasického filmu, což chápu jako jeho veliké plus. (17.07.2010)