Soul Kitchen

Fatih si natočil něco pro radost a sešla se mu přitom spousta přátel z předchozích projektů, takže vzniknul vlastně spíš takový lehký mejdan na stříbrném plátně. Adam Bousdoukos skvěle ztvárňuje typického impulsivního hrdinu Akinových snímků (jako kvazimentor zde skvěle funguje jeho předchůdce Birol Ünel), kterého výborně doprovází Moritz Bleibtreu a banda známých obličejů, jež už jste shlédli v předchozích snímcích tohoto tvůrce. Navíc tu a tam dojde k osvěžení alá Udo Kier nebo Lars Rudolph. To vše je podané až cholerickým tempem vyprávění (u Akina obvyklým) a v rytmu soulu, který se dotýká nejen duše a žaludku. Ano, je vidět, že na place bylo zřejmě hodně zábavy a tak se tu a tam na logiku či klišé nehledělo. Ale film má až odzbrojujícího ducha, že se člověk na tvůrce vlastně ani nemůže zlobit. Navíc tu opět skvělel funguje to, co umí tenhle čtenář přistěhovaleckých duší nejlépe - objevit hrdinu na hraně, dát mu naději, vykoupat ho ve sračkách a pak (!SPOILER!) mu nabídnout v celku střídmý happyend. A proto se už teď těším na jeho další počin! Zinos má bufet, jenž si hraje na rstauraci a přítelkyni na cestě do Číny, potřebuje peníze, spravit záda, zaměstnat bratra a neztratit lásku - to je víc než dost pro jednoho a na Zikose to vše spadne najednou.... 80% (14.10.2010)

28.10.2010 ~ Proboha. O komedii mám tedy rozhodně jiné představy. A taky jsem si do teď myslel, že na festivalech mají šanci alespoň trochu normální filmy. A tohle na nějakém festivalu dostalo dokonce cenu za svoji komediálnost. WTF? Boha jeho. ~ Máme tu příběh mladíka a jeho slečny. No, mladík už není takovým mladíkem, ale což. Mladík má vizi, chce mít restauraci a tak koupí rozpadlou barabiznu kdesi a začne tam provozovat svoji špeluňku. Přítelkyně odlétá za prací do Číny a z vězení se vrací mladíkův bratr. Do půlky filmu se vlastně furt něco děje, ale není to ani vtipné ani nijak zajímavé. Teprve poté se mladíkovi za pomoci jednoho excentrického profesionálního kuchaře podaří ze špeluňky rozjet prosperující podnik (což je ovšem díky dosavadnímu průběhu příběhu naprostá blbost). Mladík se ale rozhodne jet za svoji přítelkyní do Číny, vztah se jim na dálku rozpadá, a předává otěže svému nespolehlivému bratrovi. Asi nejvtipnější část filmu má být ta, kdy na rozlučkovou party připraví excentrický šéfkuchař pokrm s nějakým afrodiziakem a všichni si v průběhu večera a dne zašukají. Není to vtipné, spíš ubohé. ~ Přítelkyně si našla jiného, po návratu se zjišťuje, že bratr restauraci prodal a tak se začne boj o její znovuzískání. A mladík to dá dohromady s fyzioterapeutkou. ~ Nejpitomější nejnevtipnější nejlacinější komedie za hodně, hodně dlouhou dobu. Německá komedie, a to vypovídá o mnohém. Boha jeho. (17.04.2012)

Ani se vstřícnou náladou, kterou dnes mám, to není na víc než tři hvězdy. Přestože film má mile uvolněnou atmosféru a objeví se v něm sem tam vtípek, tak nedrží pohromadě. Postavy a zápletky se vynořují a zanořují jak kry před Titanicem, ale žádná nedokáže zasáhnout. Je to jako holandská omáčka, jejíž ingredince se tak špatně spojují - když se podaří, tak je skvělá, ale často se to nepovede - a tady se to nepovedlo. /11. 1. 12./ (11.01.2012)

Mám kuchařské filmy rád, ale tohle žel je za mne totální blábol s přesně tím stylem německého humoru, který nesnáším (celá scéna na pohřbu, knoflík na aukci apod.). V úvodu vypadala hodně slibně ta scéna s gazpachem, ale nic podobného už dále ve filmu není, takže hvězdy jen za kameru, lokace, výpravu a prostředí plus neupravované záběry z berlínských ulic. (02.04.2024)

Tak strašně ráda bych dala hvězdičky čtyři, ale to bych byla dost nespravedlivá. Film se pohybuje někde mezi. Komedie je zde docela málo a připrdelená chůze hlavního představitele to nezachrání (i když musím přiznat, že při loupeži jsem se díky tomu od srdce zasmála). Nejspíš mě minulo hodně vtipů, ale to ještě neznamená, že ostatní nezasáhnou. Film je rozhodně koukatelný, místy pobaví, místy zvedne ze židle... ale napodruhé už si ho nejspíš nechám ujít. Nebo ne? (13.01.2012)