Život po životě

Film se nijak hloub nezaobírá otázkou "Co je po smrti", jak by se na první pohled mohlo zdát-jde o příběhy tří lidí, které nějak zasáhla smrt. George se umí spojit s mrtvými lidmi, malý Marcus přišel o své dvojče a tak se snaží najít odpovědi a novinářka Marie málem zemřela při ničivém tsunami. Strašně se mi líbila prostředí měst San Francisco-Londýn-Paříž a konečné střetnutí v Londýně. Nejsilnější příběh je určitě ten o dvojčatech, u toho jsem prolila vodopády slz od začátku až do konce filmu:) Žádné nudné pasáže jsem nepostřehla a konečně jsem se ani jednou nedívala na čas. Všimla jsem si, že většina kritických ohlasů je od fanoušků Clinta Eastwooda a porovnávají Hereafter s jeho předchozími filmy, což je obrovská škoda, protože je kvůli nim hodnocení takové jaké je:) Já Eastwooda nemusím a z tohoto počinu jsem naprosto nadšená, doporučuji. (07.06.2012)

Toto téma šlo pojmout dvěma způsoby. Jeden je diváka citově vydírat a násilně mu vtloukat do hlavy „jediný správný“ názor, že jsme všichni slepí a ti, jež nazýváme šarlatány, mají opravdu mimořádné schopnosti, přesahující naše chápání. Anebo celý fenomén ukázat v lepším světle, kdy v některých případech opravdu jde o poslední a jediný způsob, jak se vyrovnat se smrtí někoho blízkého, resp. přestože „víme“, chceme věřit. Eastwoodova novinka naznačuje způsob druhý (jak bych u něj čekal), ale po(s)tupně se přelévá v první. Jednotlivé příběhy jsou schematické, vykonstruované a shází jim živěji napsané i zahrané postavy. Část o mužském médiu, znaveném svým darem a vším, co přináší, má potenciál (všechna schémata jsou na správném místě – sympatický, nenápadný hrdina, téma odpovědnosti a přijmutí své podstaty, romantická linka na obzoru) a dokonce příjemně civilního Matta Damona, ale nemá šanci doznat řádného tvaru ani prostoru, když Eastwood neustále utíká k těm dvěma zbylým. V závěru je navíc všechny velmi hrubě spojí a dochází ke zrodu jakéhosi příběhového Frankensteina, snad jakousi osudově mytickou romantiku, jejíž původ, přemostění ani smysl nejsem schopen dohledat. (10.03.2011)

Tak se nás Špinavý Harry snaží na stará kolena nudit točením esoterických, močopudných blábolů! Asi rekapituluje. No co by Pro hrst dolarů neudělal, že? Zřejmě už i pomalu slyší broušení kosy a v dáli cválat Bledého jezdce a je patrně s tímto faktem Nesmiřitelný, a tak je Sázka na smrt jasnou volbou! Místo, aby naposled přeleštil své Grand Torino a snažil se ještě z posledních sil ošukat nějakou obstarožní krasavici na Madisonském mostě, najal Million dollar Damona, který umí vytočit mrtvou babičku rychleji, než by jste řekli "posmrtná zkušenost" a unudit diváka unylým popisem míst, Kam orli zcela určitě nelétají! Moodyho komunita nepochybně jásá a je už xmrti nedočkavá, až bude stát po kolena v mlze a hledět do blba! Každopádně, Clinte, nejsi už žádný Zelenáč, tak zkus S nasazením života Pověsit svou režijní kariéru ještě výš a příště prosím pro změnu něco od Dänikena. Ten umí také skvěle uplést z hovna bič a navíc tam budou i Ufoni! (04.03.2011)

Postupné odchádzanie do dôchodku býva aj takéto - pomalé, lineárne, sentimentálne a unavené. Už to tak raz proste je a treba sa s tým zmieriť. A tak to Eastwood robí a ja aspoň môžem povedať, že som spokojný, že sa nedal na pretvárku a nepokúša sa o viac, než film je. A robí to tak poctivo a dôsledne, že som mu sám podľahol. 75% (22.04.2014)

Je zajímavé, že Clint Eastwood má štěstí na dokonalé prošumění jeho slabších kousků, které se do části světa ani nedostanou (leda na DVD) a za měsíc se o nich nemluví. Nechci tvrdit, že by herci hráli špatně. Nemůžu říct, že by některá scéna (krom útoku tsunami) vypadala vizuálně nezvládnutě, že by Clint nezabíral emoce různých postav citlivě a důvěryhodně. Některé scény sami o sobě jsou dokonce působivé velmi. Jenže to nic neznamená, když celek nefunguje. Umím si představit, že kdyby Clint natočil snímek jen o tom klukovi, opět bychom tu měli pořádný filmový zážitek, jenže on tam vecpal Damona a Francouzku, čímž to totálně... nepovedlo. (22.03.2011)