Impérium - Mafie v Atlantic City

Skorosisinkova úchylka pro čmoudlé drsňáky, uplivující suché hlášky a nažvýkaný tabák na své psí dečky, dostoupila vrcholu. Díky Pánu za to. Někteří borci hicují z dam, plovoucích v kapalině (poklona do nebíčka všem Kolesům), jiní adorují naleštěný, o to však krutější svět zločineckých organizací, infiltrovaných do nejvyšších sfér společnosti. Nevím, jak to má Martin s kvakvabellami, ale fascinaci mafií nezapře, i kdyby se převlékl za komodu, usadil se pod schodištěm a tvářil se netečně. Snad právě pro tu lásku k hnusu dokáže režírovat, či alespoň produkovat a nepokrytě ovlivňovat podobné skvosty, jako je Mafie v Atlantic City, to vše tak, až by jeden zavrhl dobře placené místo obecního trotla, vyrazil do nejbližší páté cenové shánět kumpány pro rošťačení a doma pak nadělal stařence ještě osm svišťů, neboť široká rodina velikou sílu značí. Po téměř dokončené sérii s číslem čtyři křičím: já chci ještě! V obsazení nenacházím větších problémů, snad s výjimkou Jamese Darmoděje. Ovšem - jak je chlapec špatným hercem (ten vůl co chvíli zapomínal kulhat), tak patrně ladí oku silnějšímu pohlaví. A nejspíše i některým mužům. Odpustil bych snad, i kdyby byli do seriálu obsazeni Mádl s Pissovou, protože postava Richarda Harrowa vše bohatě vynahradí. Jedna z nejlepších a ponejvíce nečitelných figur, které jsem kdy spatřil. Kombinace lítosti, smutku, znechucení i fascinace - vy-ni-ka-jí-cí. Spoiler po dvanácté epizodě čtvrté série - VY SVINĚ!!! (26.11.2013)

Seriál u kterého pravidelně zapomínám na čas a ráno si připadám jako prohibiční agent bez víry a mám chuť se zbičovat, abych se probudil. Mafiánštiny mám rád a dvojka Kmotra u mě pořád vede, nicméně tahle Scorseseho libůstka se vyšplhala na mém pomyslném žebříčku, který jsem si nikdy nesestavil, hodně vysoko. HBO to prostě zase dokázalo a do světa se vyloupl seriál par excellence a já se s vášní sobě vlastní každý den vracím do Atlantic City 20. let ( mimochodem jsem poněkud prudérnější než verbal, tak nemohu napsat, že si u toho pravidelně denně honím, ale třeba jednou tu odvahu najdu) (03.09.2013)

"We all have to decide how much sin we can live with". Velká spokojenost. Výborně napsané a zahrané charaktery (vyčnívá Steve Buscemi a jeho červený karafiát a taky Michael Shannon, který se pro role podobných magorů snad narodil, ve druhé sezóně u mě zvítězil Michael Pitt, kterého jinak nesnáším). Děj plyne hodně pomalu, někdy se třeba půlhodiny skoro nic neděje a pak přijde nějaká šílená brutalita. Poslední dva díly druhé série se podobaly pořádné řecké tragédii - našlo se tam všechno od incestu až po otcovraždu. Perfektně vytvořená atmosféra 20.let minulého století i co se týče kostýmů a hudby. Rozhodně budu sledovat dál. Zatím viděny tři řady. (27.06.2013)

Výborný seriál, v ktorom krásne korešponduje fiktívny príbeh s historickými udalosťami, na pozadí ktorých sa odohráva (prohibícia). Podobne ako tu vo vražednej symbióze vystupujú fiktívne postavy spolu s reálnymi (Al Capone, Lucky Luciano, Meyer Lansky). "Whenever man like you needs to win, will turn into man like me." Nucky Thmpson (08.02.2013)

(Viděno kompletních 5 sérií) Perfektní gangsterský seriál z časů prohibice v USA, který je opravdu vypiplaný a může se spolehnout na výbornou dobovou hudbu, interiéry a exteriéry, kostýmy či rekvizity, nemluvě o dokonale stylovém a pohodovém intru. Někomu možná může vadit lehce pomalejší tempo a ne až tak častá akce, ale já osobně s tím neměl nejmenší problém, na oplátku divák dostává o to propracovanější látku, s atmosférou, která publikum spolehlivě přenese o desítky let zpět, nechybí napětí, vyhrocené situace, časem i ty přestřelky, všudypřítomné intrikování/politikaření, na mé očekávání vcelku časté humorné hlášky, povětšinou reálně vypadající úmrtí (snad krom 2 situací, kdy už mě ty figuríny docela bily do očí), neustálé vzestupy a pády postav, z nichž žádná nemá život jistý, a myslím, že nejsem sám, koho několik úmrtí (ne) pěkně šokovalo (HBO se toho zkrátka nebojí, jak zdařile dokládá třeba i Hra o trůny). A když už je řeč o hlavních a vedlejších aktérech, je opravdu z čeho vybírat. Vyloženě kladných postav je tu sice jak šafránu, ale ze zástupu (polo) záporáků rozhodně lze vybírat, ostatně mafiány (Al Capone!) se to tu jen hemží, a to tvrzení o „inspiraci skutečnou postavou“ zde není jen tak na okrasu, poněvadž tady vystupují reálné historické postavy a události. I když co si budeme povídat, Nucky Thompson je prostě jenom jeden, a přestože se dost často chová jako chladnokrevná a vypočítavá svině, na 100% jsem mu fandil, on je zkrátka Pán. A jeho příjmení, které nechává tušit přítomnost legendární zbraně, nakonec dojde naplnění, i když nějaký ten díl (mám dojem, že v akci ji člověk uvidí až v 9. epizodě druhé série) si na „Tommy gun“ divák musí počkat. Po všech 5 řadách uzavírám hodnocení jasným plným počtem. Cítím smutek, že to všechno skončilo, ale vzpomínky budou krásné…a Norah Jones Nuckyho příběh se svou písničkou pěkně shrnula a uzavřela. „V zákopech jsme jedli psy. Ale krysy?“ - „Základní pravidlo politiky chlapečku: Nikdy nedopusť, aby ti pravda zkazila dobrý příběh.“ (23.07.2013)