Sebevražedný oddíl

Harley je skvělá, El Diablo je týpek a Deadshot ujde nicméně bohužel se z počátečního drsňáka změní na citlivku, co ho div samou láskou nepřeblafne dacanovi co píchá s čarodějnicí. Zbytek bandy vata - Krokouš by nejradši chodil kanálama, kapitán Bumerang se snaží být cool a nejde mu to, jeden drsňák hned ztratí hlavu...No ještě že to tam zachraňuje japonská děvka co každého přeřízne. Největším trapákem se stává, budhožel, Joker, který nepůsobí strašidelně a šíleně, ale naopak je to takovej ubožák k politování s kovovejma zubama a celkově hroznou vizáží. Jaro Léto tu roli prostě domrdal jak mohl a člověk si celou dobu pokládá otázku co na tomhle chudákovi Harley vidí. Hlavní záporáci, incestní démonicko čarodějnické duo, vyšumí z hlavy rychleji než včerejší šampáňo a NN (nesympatická negryně) aspiruje na pitchu roku. Štěkala jsem víc, ale pořád přeci jenom lepší průjem. (19.08.2016)

Nemohu tvrdit, že by čarodějnice jako z béčkového osmdesátkového fantasy byla tím, co mi v současných komiksových filmech scházelo. Ve skutečnosti jde o zcela zaměnitelného DC zlosyna, který chce zničit svět zkrátka proto, že může. Inovativní už dnes není ani (nechtěné) stvoření zlé Enchantress těmi, kteří by svět měli chránit (čímž je hned zkraje prozrazena pointa filmu – spolupráce s padouchy se vám může vymstít). Zaměnitelná je většina prvků, které Ayer bez ladu a skladu, byť s jistým citem pro rytmus, míchá dohromady. První hodina působí jako zhuštěná rekapitulace desetidílného seriálu – samá expozice, žádný vývoj. Druhá je časoprostorově trochu sevřenější superpadoušskou variací na válečné filmy à la Tucet špinavců a westerny typu Divoké bandy (včetně fatalistického dialogu před finálním střetnutím, ovšem bez podstatnějšího vývoje vztahů mezi postavami nebo schopnosti navzájem spolupracovat). Přestože prolog naznačuje, že protagonisty vyprávění budou Deadshot a Harley, jejich soukromá dramata (vztah k dceři/Jokerovi) vyprávění nepopohánějí, ale pouze zpomalují, neboť mají minimální dopad na směřování děje. Joker, který vypadá jako gotik, jenž vysadil antidepresiva, a vzbuzuje více soucitu než znepokojení, se vždycky jen objeví, napáchá trochu škody a zmizí. Podobně jako navracející se bossové v některých počítačových hrách, jimiž se Ayer zřejmě inspiroval, když za běhu (jak to alespoň působí) vymýšlel a látal zápletku. Kdyby Jokera nebylo, nic se nezmění. Stejně zbytečný a nedomrlý je celý film, který si sice hláškujícími postavami, našlapaným soundtrackem a mírně psychedelickou vizuální stylizací dokáže získat a udržet vaši pozornost, ale ve výsledku jde jen o dvě hodiny rozptylování hlasitými pestrobarevnými atrakcemi bez vážnějšího zaujetí. 55% (04.08.2016)

Vysoká očekávání Sebevražedný oddíl neplní, zásadní průšvih to ale rozhodně není. Jistě, celá záletka je dost vratká, půlka postav málo prokreslená a finále je nejslabší částí filmu. Pořád ale dostanete svěží a tónově vyladěnou akční řežbu, jíž kraluje cool Deadshot a vyloženě parádní Harley Quinn. Když to Will Smith kropí, je to kinematografická extáze, a to samé platí pro většinu scén s Margot Robbie. Je tedy škoda, že tyhle dva dobíhá jen Viola Davis (Letův Joker nemá na oslňování moc prostoru) a že řada věcí zůstala na půli cestu. Ayer si i přesto zaslouží pochvalu - DCčkový feeling trefil na jedničku. Tak to snad lidé ocení! (09.08.2016)

Náhle se rozezní povědomá hudba tolik typická pro onen celkový písničkový soundtrack, na scénu vstupuje Deadshot, který si od začátku naprosto krade film pro sebe, přičemž mu sekunduje naprosto geniálně šílená Margot Robbie. David Ayer o filmu řekl : “You know, all these movies are about defeating the evil alien robot from f*cking Planet X, before it destroys the world with its ticking clock. And who the f*ck cares? But you do this story about struggle and isolation and people who have been shit on that suddenly get thrown this lifeline… that’s not so bad… I like to think of this as the Comic Book Movie 2.0“ Na jednu stranu je třeba říci, že Ayer si vždycky točí to svoje, ne vždycky se trefí kritikům do vkusu, ale dle mého si je třeba režisérů se svým nezaměnitelným stylem vážit, jelikož jich tak moc zase není. Navíc od začátku to v kombinaci s notoricky známými skladbami šlape na jedničku, originy jednotlivých "bad guys" se odkroutí v rámci vlastní pětiminutovky a ono pověstné srdce filmu se podařilo prodat už v geniální marketingové kampani našlapanou osmdesátkovým cyberpunkem. Těžko říct, jak film doopravdy ovlivnily dotáčky, humoru je tam skutečně celkem dost, takže na tom něco pravdy bylo, ale podle mého opulentnější akční scény v závěru konečnému výsledku spíše uškodily. Celkově jsem si myslel, že si zamiluju Jokera jako vystřiženého z Arkham série, ovšem místo toho jsem byl ohromen naprosto trefnými hláškami Harley, ke které jsem měl od začátku výhrady kvůli jejímu pochybnému zjevu, protože prostě měla vypadat takhle, ale nakonec to bylo jedno a nesmíme taky zapomenenout na Willa Smithe, který konečně opět prorazil a v Hollywoodu a když vyleze na auto a sám sejme hejno "zombíků," naprosto ohromí jak přihlížející na plátně, tak i diváky. Skvělé akční scény, hutné tempo, perfektní camea a easter eagy, tenhle film má všechno...9/10 (03.08.2016)

Sabotage reloaded. Výmluvami na studiové zásahy se dá omluvit ledacos, například příšerná úvodní třicetiminutovka, která má 3 úvodní scény a všechny jsou na pytel. Anebo nekonečné montáže, které působí spíš jako character featuretty na YouTube než jako součást dvouhodinového bijáku. Co se ale omluvit nedá a za co může s největší pravděpodobností sám Ayer, to je celková demence příběhu, který nedává vůbec smysl, nezvládá vybudovat koherentní tým, jenž by spolupracoval (to fandění na konci - LOL), a ve výsledku poukazuje na skutečnost, že Suicide Squad by měl problém poradit si i s výrazně menšími rybami, než je "budoucí Superman". Ty voe, tuhle bandu joudů, která z poloviny ani není "meta" (čím je Deadshot, Harley nebo Boomerang zvláštní, he?) by rozprášil i Batfleck, natož někdo s opravdovými schopnostmi. Dialogy z kanálu (Flagg jen drtí vojenské one-linery a brečí, Deadshot hází psycho-moudra a brečí, El Diablo mlčí a brečí, Harley hýká... a brečí). Akce nudně statická a absolutně bez nápadu (to finále, proboha!). I London has fallen dává Ayerovi KO a to je co říct. Tragicky naroubovaný a otravně generický Letův Joker už je jen smutná třešinka na dortu, který si může DC stržit obratem do zadele. Což při pohledu na moji knihovnu nacpanou DC komiksy docela dost nas*re. (05.08.2016)