Ahiru to kamo no coin locker

Yoshihiro Nakamura ma svojimi filmami neprestáva prekvapovať a čoraz viac sa mi páči jeho štýl. Kačička domáca, kačička sťahovavá a Bob Dylan zavretý v skrinke. Atraktívnejší názov by som si asi predstaviť nevedel, no a dokonca nieje ani tak moc abstraktný ako si človek môže myslieť, pretože film do bodky vystihuje. Príbeh hlavných hrdinov je interpretovaný veľmi poeticky a filozoficky. Shiina sa chce dozvedieť čo sa prihodilo jeho novému susedovi z Bhutánu a tak sa pýta všade kde sa dá. Celkom jednoduché. Opak je však pravdou, príbeh bhutánčana Dorjiho, jeho priateľky Kotomi a ich spoločného známeho Kawasakiho sa zamotá ako klbko vlny, pretože od začiatku mu nikto nepovie pravdu. Teda aspoň nie, celú pravdu... Na pomalé a dramatické filmy s ne-prihlúplym zvratom, ktoré odhaľujú nejaké obrovské tajomstvo tým najpútavejším spôsobom sa oplatí pozrieť aj keď si myslím že Ahiru to kamo no koinrokkâ je jedinečný a na niečo podobné tak skoro opäť nenarazím. (10.02.2013)

V pořadí třetí Nakamurův film, který jsem viděla. A jak zjišťuju, jeho filmy rozhodně nejsou špatné, právě naopak. Tohle je podobně zajímavá "skládačka" jako Fish Story. Taky si celý obrázek, co se vlastně stalo, skládáme postupně a na spoustu věcí přijdeme až spíš ke konci. Osobně se mi ale spíš líbila první polovina, která měla pár dost vtipných scén, i když to možná často beru i z pohledu japonštiny atp. (užití japonštiny u různých postav, oslovování bez "san", přízvuk - tady obzvlášť zaujal svým hraním Eita, nebo zkrátka některé vtipné repliky - "Máš ten Kódžien?" "Jasně, byla to hračka." "Ale to není Kódžien! To je Kódžirin!" LOL). Některé scény jsem si zkrátka užila. Jenom je teda docela nevěrohodné, že by se skutečně nějaký Bhútanec (nebo v podstatě jakýkoliv jiný cizinec) naučil japonsky tak dokonale, že by ani nebylo poznat, že není Japonec (no, takhle to dopadá, když do té role dosadí skutečného Japonce :)). Další z příjemných a trošku zábavných japonských filmů, které plynou pomalejším tempem. ~(4,2★)~ (10.04.2013)

Mladý a nerouzkoukaný synek se přestěhuje za studiem z Tokya do Sendaie. Setkává se s "mysteriózními" a ne tak úplně vyzpytatelnými lidmi. Neustále není jasné, jak se bude příběh vyvíjet dál, když se tak v polovině začne pomalu rýsovat a vysvětlovat. První půlka byla zajímavější, plná očekávání, ale jako celek to působilo skvěle. (15.02.2010)

Pro mě byla druhá půlka lepší než ta první, protože tam bylo přeci jenom poodhaleno, o co tady vůbec jde. Nepopírám, že šlo o zajímavý snímek, ale je jen pouze lehce nadprůměrný, takže tenhle film hooodně nadhodnocen, na pět hvězd to opravdu není v žádném případě, i když je Bob Dylan skvělý :-) Za mě 60% a to jen za velmi nudnou první polovinu. (21.03.2010)

Říkala jsem si, že to zanechává podobný dojem jako Fish Story a ono ejhle, stejný režisér:) I tady jsem byla vcelku zmatená, kde se skrývá pointa, aby se to v druhé půlce hezky poskládalo. Ani nedokážu říct, která z těch dvou části mi přišla lepší. Takovéhle filmy mám ráda. (17.11.2013)