Režie:
William Cameron MenziesScénář:
H.G. WellsHudba:
Arthur BlissHrají:
Raymond Massey, Edward Chapman, Ralph Richardson, Cedric Hardwicke, Derrick De Marney, Ann Todd, Patricia Hilliard, Terry-Thomas, George Sanders (více)Obsahy(1)
Do předvánočního ruchu města Everytown v Londýně, ale i po celém světě nepříjemě zasahují přípravy na válku, která pak vypukne v noci po štědrém večeru. V průběhu 25 války je zpuštošena zeměkoule a zničena téměř celá zemská populace; přesto boje pokračují. V Everytownu vládne diktátor zbytku společnosti, připomínající středověk. Jednoho dne přistane do Everytownu letadlo s Johnem Cabalem (Raymond Massey), který se pokouší přesvědčit diktátora o nutnosti zastavit válku. Je zástupcem nového společenství Křídla nad světem, kde vládne právo a rozum. Diktátor na Cabalovy návrhy nepřistoupí, záhy je však v bitvě s Křídly poražen. Nová společnost, už bez bojů a agrese, rychle dospívá k ohromnému rozvoji a blahobytu, a v roce 2036 se chystají potomci Cabala a jeho přátel Hardinga a Passworthyho vypustit do vesmíru první raketu. Projekt cesty má však vážné odpůrce. Vede je sochař Theotocupos (Cedric Hardwickem), podporován Passworthym (Edward Chapman), který se dozvěděl, že do vesmíru má letět jeho syn s Cabalovou dcerou. Dav, poštvaný sochařem, chce zničit dělo, které má vystřelit raketu. Kosmonautům se však podaří odstartovat ještě před příchodem rozvášněného davu. (formelin)
(více)Videa (1)
Recenze (75)
Megalomanské dielo s iniciatívou slušnosti a riešenia problematických vízií sveta základnými hodnotami mieru a čestnosti. Vizuálni architekti a technickí štáb tvorcov odviedli bravúrnu úlohu. To bez debaty. Ale keď sa bavíme ohľadom príbehovej kostry rozprávania a jej umelo našróbovanom syndróme nervozity a zápasenia o lepšie zajtrajšky, som sklamaný. Veď predsa hlavným kladom dystopických a vizionárskych sci-fí-čiek je vždy ukazovanie a nie moralizovanie za každú cenu - viď Metropolis, Blade Runner, ale aj 12 Opíc. Zároveň, keby ju postavím do úrovne pokojnejšieho Deň, keď sa zastavila Zem (1951), konštatujem ďalší zlyhávajúci prvok - plytkosť a nedotiahnutosť prerozprávanej linky posolstiev naprieč tématickej vážnosti. Tým pádom ma vzletné reči a lacnejšia excentrickosť scenára (keď to Wells takto napísal aj v knižnej predlohe, nemám o ňu záujem) nechávajú chladným. Škoda, lebo záverečná fáza 100 rokov PRED súčasnosť vzniku snímky, datujúca rok 2036 je očným orgazmom. ()
Jsem přesvědčen o tom, že H.G. Wells byl daleko lepší spisovatel než scénárista, protože tenhle tíživě prorocký snímek postrádá jakékoli sympatické či vůbec uvěřitelné postavy a časté střídání časových období diváka prostě ruší. Velmi pěkné byly speciální efekty v druhé polovině snímku, na svou dobu jistě jedinečné. Určitě se tenhle snímek stal inspirací mnohým dalším sci-fi, ale mě opravdu neokouzlil. Bohužel zklamání, možná někdy příště. ()
----- "Jestli neskoncujeme s válkou, válka skoncuje s námi." ----- Silně protiválečně zaměřený snímek, o kterém se dá říct, že předvídá druhou světovou (která ve skutečnosti naštěstí netrvala tak dlouho). Nakonec se ukazuje, že ani technický pokrok ve službách míru pod vedením společenství "Křídla nad světem" nemusí být samospasitelný. Člověk se jen tak nezmění - a dav je pořád stejně lehce ovlivnitelný, stačí jen dobrý řečník. Zpracování je trochu nevyrovnané a možná proto místy působí maličko povrchně a chaoticky, ale vzhledem k roku vzniku velice zajímavá a svým způsobem i vizionářská záležitost. ()
O románe spisovateľa Herberta Georgea Wellsa (1866-1946), podľa ktorého je natočený tento film, som doposiaľ žiaľ ani nepočul. Filmové prevedenie mi však prišlo celkom zaujímavé. Na svoju dobu veľmi dobré triky, výprava, komparz a tiež vizuálne spracovanie scén. Netradičný anglický čiernobiely sci-fi/future snímok so znakmi post-apokalyptických filmov a rodovej ságy. Naozaj zaujímavý námet. *** ()
S přihlédnutím k roku vzniku jde o obdivuhodné dílo. Jenže mu chybí příběh. Je to jako kdyby Spielberg v Minority Report natočil jenom to všechno úžasné pozadí a nezařadil do něj lidi. Nemluvím teď o celém filmu, ale o jeho dost dlouhých (a vizuálně nejzajímavějších) pasážích, kde si autor v okouzlení vzdálenou budoucností dovolil nám ji servírovat samostatně. A mezi to šoupnul konverzačku ve studiových kulisách. Propojit to, mohl to být skvělý film. Jako nejzastaralejší užitý postup mi ale přišly pasáže, kdy nám během jedné minuty střihli třikrát tentýž záběr. Test paměti? Sotva. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (4)
- Stanley Kubrick se po shlédnutí filmu obrátil na Arthura C. Clarka se slovy: "Už nikdy se nebudu koukat na film, který mi doporučíš." Bylo to v dobách příprav 2001: Vesmírné odyseji (1968). (Carodej_pes)
- Datum na novinách v jedné ze scén, kdy končí válka, je 21. září 1966 - to by byly sté narozeniny H.G. Wellse. (ČSFD)
- Před začátkem natáčení dával autor románové předlohy H.G. Wells jasně najevo, jak moc se mu nelíbí film Fritze Langa Metropolis (1927). Po tvůrcích filmu chtěl, aby natočili přesný opak tohoto díla. (ČSFD)
Reklama