Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Americká tanečnice Isadora D. přijela coby dvacetiletá dívka do Paříže, kde se proslavila a jako diva později dobyla půl Evropy včetně Ruska. Ve svých 44 letech se vdala za ruském básníka Jesenina (Ivan Tchenko), který byl o dvacet let mladší. Jejich manželský život byl příliš bouřlivý na to, aby vydržel nadlouho. Tito bohémové skončili oba tragicky. Ve francouzském Nice psala roku 1927 své paměti, a když se jela projet v otevřeném automobilu městem, zamotala se jí její příliš dlouhá šála, kterou často nosila, do kola auta. (MVanis)

(více)

Recenze (6)

IdaHutt 

všechny recenze uživatele

Isadora Duncan je fascinující postavou evropské kulturní historie - spojuje v sobě obrovské protiklady: drzé diletantství a humbuk s lidskou citlivostí, humanismem, zápalem. Reiszův skvělý snímek tuto osobnost vystihuje velmi přesně - a přece je více holdem než kritikou, nepochybně právem. Samozřejmě však zachycuje pouze malou část života této neuvěřitelné ženy - bohémky s širokým srdcem, naivní umělkyně, naivní revolucionářky a naivní pedagožky, divoké milenky a volnomyšlenkářky, tak trochu hochštaplerky, těžké alkoholičky, matky, která přišla o tři děti (film se nezmiňuje o jejím novorozenci, jenž zemřel v den propuknutí první světové války). I její smrt - ze symbolických důvodů - režisér znázornil na pozadí nové, jazzové éry, zatímco ve skutečnosti k ní došlo při výjezdu z domova. Všem, které snímek Isadora osloví, doporučuji literární autobiografii "My life" a dále biografii z pera Isadořiny celoživotní přítelkyně a kumpánky Mary Desti "The Untold Story", která vypráví právě o závěrečných letech (1921-27), o nichž už sama Isadora ve své autobiografii nepsala. Divoké scény např. s jediným legitimním manželem, ruským básníkem Sergejem Jeseninem, jak je vidíme ve filmu, se pak budou jevit jen jako chabý odvar toho, co ti dva spolu ve skutečnosti po Evropě a Americe prováděli. V každém případě si Karel Reisz nemohl pro Isadoru vybrat skvělejší představitelku než Vanessu Redgrave. (Poznámka: zmíněná autobiografie a biografie vyšly také v ruském překladu v jednom svazku pod titulem: Ajsedora Dunkan - Moja žizň, vyd. 1999.) ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Ne úplně košer, trochu krve tu zůstalo. Závěrečná, ruská třetinka, mi přišla trochu slabší. O tanci Vanessy Redgrave prohlásil údajně Ken Russel, který se jí rovněž zabýval, že tancuje jako učitelka tance v Lidušce (games-mistress in a girl's school) - nejspíš na to něco je.  Navíc mě film upomněl na to, že kdo se dosud nerozhodnul, za zničí USA nebo Rusko, bude to asi brzy muset udělat. ()

Reklama

xaver 

všechny recenze uživatele

Vynikající snímek anglického režiséra českého původu. Pro dnešní mladé je příběh slavné americké tanečnice Isadory Duncan a ruského (taky sovětského) básnika Sergeje Jesenina většinou již zapomenut. Proto je dobře, že byl krásně oživen v tomto snímku, který se žel v programu našich televizí neobjevuje. Zato primitivními srač..., krváky a podobnými nesmysly jsou diváci našich televizí doslova překrmováni. Vanesa Redgrave je v tomto snímku bravůrní. Bez váhání dávám 4*. ()

Cucina_Rc 

všechny recenze uživatele

V tomto snímku z roku 1968 si zahrála Isadoru Duncan, Vanessa Redgrave. Řidičem vozu, ve kterém našla Isadora smrt byl Benoit Falchetto řečený Bugatti, kterého si zahrál jugoslávský herec Lado Leskovar. Vedle tohoto snímku se životu velké tanečnice věnoval ještě britský televizní snímek Isadora Duncan, největší tanečnice světa z roku 1966, ale jinak osud Isadory ani Sergeje Jesenina filmaře kupodivu moc nezajímá. ()

Zajímavosti (3)

  • Lenin daroval v Sovětském svazu Isadoře palác, ve kterém učila Duncanová ruské děti umění tance. (MVanis)
  • Z původních téměř tří hodin se na nátlak distributora brzy stalo 140 minut pro Británii a 130 minut pro USA, kde se navíc změnil titul na The Loves of Isadora. V osmdesátých letech Karel Reisz představil svůj 153minutový režisérský sestřih. (Letní filmová škola)
  • Scénář vycházel ze dvou knih – autobiografie Duncanové „Můj život“ a biografie „Isadora, intimní portrét“, kterou krátce po její tragické smrti v roce 1927 napsal její přítel, anglický spisovatel Sewell Stokes. O víc než dva roky Reiszův film předběhl životopis Duncanové od Kena Russella z dílny televize BBC, na němž se Stokes podílel jako scenárista. (Letní filmová škola)

Reklama

Reklama