Cela 211 - Vězeňské peklo

Ďalší nenápadný európsky film, ktorý dokazuje, že aj väzenské filmy sa stále dajú točiť originálnym štýlom. Určite je toho dôkazom aj fakt, že scenár nejde v šľapajách hollywoodskych príbehov, príbeh je veľmi silný a natočený pomerne realisticky. Príbeh v určitých pasážach zasiahne diváka priamo do špiku kosti. Je naozaj dosť surový, ale presne o to tvorcom išlo a presne to som od začiatku očakával. Zaujímavé je z pohľadu diváka otáčanie vnímania "tých zlých" a "tých dobrých" postáv. Herecky podporil snímok každý zúčastnený a už teraz je zrejmé, že tento film sa mi tak rýchlo z pamäti nevymaže. 85%. (08.07.2012)

Jak může jedno rozhodnutí, jednoho nového zaměstnance věznice ze dne na den změnit úplně všechno co doposud měl. Nebýt jeho aktivity, tak se ze sluncem zalitého, nádherného vztahu s vidinou šťastného rodinného života nedostal do vězeňského pekla a to na samotné jeho dno. Toto špatné rozhodnutí následovalo další, tentokrát jeho kolegy a následný běh událostí na sebe nenechal dlouho čekat. Přehnanou aktivitou zřejmě netrpěl jenom Juan, ale také jeho těhotná žena, která neudržela hormony na uzdě a jela se osobně přesvědčit, že její choť není na seznamu obětí vězeňské vzpoury. Velmi silný a strhující příběh člověka, jenž se snažil přežít díky své duchapřítomnosti a pohotovosti. Je plný jak osobní převahy, emocí, násilí, šílené bezmoci, tak i nečekaně pevného přátelství. A poučení? - nebýt zbytečně aktivní, jen abyste na někoho zapůsobili... rozhodně se to nemusí vyplatit! (26.09.2014)

Podobné filmy: Felon (2008), Animal Factory (2000), The Shawshank Redemption (1994). Na rozdiel od klasík sa hlavný hrdina “dostáva“ do väzenia naozaj neprávom, resp vďaka zhode istých náhod. Jeho infiltrácia je nutná vzhľadom na jeho prežitie a veľkosť prezradenia, že je v skutočnosti nastupujúcim bacharom v obkľúčení vzbúrených väzňov je dostatočným katalyzátorom nepredvídateľných udalostí. (21.05.2010)

Bývalí vězňové z řad ČSFD by nám mohli říct, jak to doopravdy ve vězení vypadá. Mám totiž za to, že se Monzón docela trefil. Žádné přehnané americké kecy, žádné přehnané americké tahání super tajných zbraní ze zadku, žádná přehnaná americká krev tam, kde není nutná. Syrovost je mnohem účinnější zbraní a jsem moc rád, že na to Španělé nezapomínají. Pátá hvězda je osobní pochvalou Danovi, protože po Labyrintu smrti jsem se do Cely pustil s rozestlanou postelí... (10.04.2012)

Chtěl se v novém zaměstnání vytáhnout a ukázat, že ho nehodlá brát jen jako nutné zlo odkroucených hodin. Jenže Juan je budoucím vězeňským strážcem a vinou vzpoury se s násilníky a vrahy potká nedobrovolně tváří tvář. Bez mříží, bez obušku, jen s jednou zoufalou lží, že je jedním z nich. To, že je nově dopraveným vězněm, samozřejmě nějakou dobu zabírá, jenže postupem děje je jasné, že scénárista i divák si přál, aby se vše začalo zamotávat. Syrové podání maskulinního světa má slušné koule, není to navíc jen o tom „hele, rozsekáme pár cel a budeme čekat, než nám sem nahází slzný plyn“. Scénárista moc dobře věděl, jak proplést několik osudů, jak spustit poměrně originální vývoj situací. Poukazuje na zkostnatělý vězeňský systém i přesahy do politiky (trumfy vězňů jsou cenění kolegové z ETY), v druhé polovině mu ale (přiznejme si) viditelně dochází dech. V tu chvíli měl přijít režisér a otěže vzít pevněji do rukou. Nestalo se. Pohnutky několika ústředních postav jsou už hůře uvěřitelné, chování hlavního hrdiny „z dozorce vězněm“ dostává trhliny, což mrzí především!! Jinak ale velmi razantní dramatický zástupce z Evropy s kvalitními herci a bez výrazně hluchých míst!! (15.02.2013)