Tides of Sand
Recenze (2)
Chladný a maximálním způsobem odtažitý film. Redukce sdělovaného, kdy tvůrci jen zdánlivě poodkrývají narativní linku, působí na pozadí drsné patagonské přírody způsobem tak cizím, a přesto, nebo i proto, způsobem tak uchvacujícím. Vizuální stránka je bez nadsázky nejsilnější aspekt filmu. Bez podmanivých většinou pískem zafoukaných (název filmu je v překladu Písečný příliv) scenérií by byl film poloviční. Příběh je nám poodkrýván prostřednictvím muže, jenž touží po opětovném získání své rodiny. Mužovo vnitřní pnutí je vlastně jediné, co je nám do určité míry sdělované. Ostatní okolnosti už se pouze bez nějakého explicitního objasnění kupí kolem. Původ a minulost postav nám zůstávají skryté, události, které vedly k současnému stavu, taktéž. Vytváří se tak prostor pro zcela subjektivní chápání událostí a psychického stavu osamoceného muže. Jeho násilné činy potom působí zcela přirozeně a v sounáležitosti se zachováním vnitřního řádu přírody (rodiny). I přes snahu, kterou muž projeví k opětovanému nastolení rovnováhy (scelení rodiny), je však po jejím vratkém dosažení za své činy, takřka v duchu antické tragédie, potrestán. [FEBIOFEST 2010] ()
Podepisuji se pod komentar Jansena a zaroven s velkou nadsazkou vznasim recnicky dotaz, jestli vas taky tak rozciluje, kdyz nekdo nepretrzite potahuje jako prase?:-) Jsem presvedcen, ze bych byl v klicove pasazi svaden jednat podobne, jako hlavni postava. ()