Režie:
Otakáro Maria SchmidtScénář:
Otakáro Maria SchmidtKamera:
Jiří StrnadHudba:
Vojtěch KomárekObsahy(1)
Pouť krajinou ticha (ticha těla, duše a ducha) v českém kulturním, společenském, filozofickém kontextu. S průvodci, kterými jsou lidé zakotvení v místním tradičním duchovním kontextu, v různých formách života a s různou oborovou specializací. Souvislosti těchto krajin jsou jakoby prolínáním obrazů, oken, kterými nahlížíme do jiného světa. Tělo, duše a duch, tři vrstvy lidské osobnosti, nejsou jednoduše hierarchizovatelné, i když je to právě duch, který určuje lidskou osobnost, který jí dává identitu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (5)
Moc pěkné, šlo to pod kůži. Pokud smyslem pořadu bylo, aby se divák při sledování TV na chvíli zastavil a zamyslel se sám nad sebou a vychutnal si originální kameru, pak se to podařilo dokonale. Nevím ale, kolik diváků je dnes něčeho takového schopno. Mně se to díky filmečku povedlo a za to posílám jeho tvůrcům velký dík! ()
O tichu se dá akorát mlčet, takže není divu že to dopadlo jak to dopadlo... ()
Tak jsem konečně našel přesně takový dokument, jaký bych od Otakára Schmidta očekával. Tohle hlavně nebyl dokument, ale nějaká surrealistická haluz, nebo ještě líp, drogový trip. Zpočátku se na to dívat dalo, ale pak mě to celé začalo strašně nudit. Hlavně mi to (kromě asi jedné nebo dvou věcí) nic zajímavého neřeklo a zvolená forma mi po chvíli začala lézt na nervy. Dřív bych ještě dodal, že tohle bych od člověka, co se prohlašuje za katolíka a točí dokumenty pro ČT a Noe, rozhodně nečekal, ale teď, když už jsem viděl Elišku a Alenku, se ničemu nedivím... 2* ()
Spíš bych to téma uvítal poetičtější lyrizované. ()
Nelíbí se mi Otakárovy kreace, jimiž se snaží své pořady ozvláštnit. A tady mi vadí všechny ty pičičmundy v pozadí, holky s trubkama apod. Chci se soustředit na podstatu, ne surrealično ve druhém plánu. ()
Reklama