The Red House

The Red House je noir s místy až gotickými prvky a atmosférou a odehrává se na samotě u lesa. Tento les střeží docela sympatický farmář, kterého hraje Robinson a příliš mu záleží na tom, aby do lesa nikdo nechodil. Zbytek jeho domácnosti tvoří jeho sestra a adoptivní dcera, která se ale spolu se svým spolužákem, do kterýho je zabouchnutá rozhodne začít v lese pátrat a objevit záhadný červený dům, jehož tajemství její adoptivní otec tak pečlivě střeží. Námět nebyl vůbec špatný, atmosféra skvělá, Robinsonův maniak byl hodně luxusně zahranej, ale bohužel film je zbytečně dlouhý a místy dost nudný. Navíc se odehrává převážně ve tmě, což byl vzhledem ke špatné kvalitě obrazu na archive.org docela problém. Dále mi byl dost nesympatickej hlavní klaďas, který chodí za Robinsonovou dcerou, ale zároveň má ještě jednu girlfriendku, což je totální filflena, takže je hnedka od začátku jasný, jak se nakonec rozhodne. Jejich společné scény bych úplně vyhodil. Celkově vzato, kdyby to mělo o 25 minut míň (a scény, kde se milostný trojúhelník koupe, nebo pátrá v lese byly zlikvidovány, případně hodně zkráceny), tak by to bylo super. (30.12.2012)

The Red House sa vyznačuje najmä podmanivou hudbou Miklósa Rózsu a tradične skvelým výkonom Edwarda G. Robinsona v úlohe starnúceho farmára. Ten sa nenápadne mení z milého, jemného muža zbožňujúceho svoju nevlastnú dcéru až po desivého psychopata, pričom čoraz viac je zrejmé, že tu niečo nie je v poriadku. Napriek pomerne malému množstvu postáv je sledovaných hneď niekoľko, dokonca romantických línií, pričom nie je jasne definovaný ani hlavný hrdina. V priebehu celého filmu nad nami visí záhada akéhosi Červeného domu ležiaceho v strašidelnom Oxheadskom lese, o ktorom sa len šeptom hovorí, ale nie je isté, či vôbec existuje, pretože partička mládežníkov je pri jeho hľadaní neúspešná.  V tomto kontexte je nielen celý tento podtón ale hlavne koniec filmu veľmi znepokojujúci a možno v ňom vidieť počiatky psychológie a temných pocitov, ktoré tu už začínajú definovať nový žáner povojnových psychothrillerov. (07.12.2022)

Ta atmosféra! A to se vlastně nic neděje. Lidé sedí u večeře, venku fičí vítr a vám je jasné, že tady není něco v pořádku. Není potřeba dělat zběsilé střihy, přidávat zbytečné zvukové efekty, i když ani tomu se film nevyhne. Když je zde klid, je to to nejděsivější, co se může stát. Co asi přijde dál? Ta znepokojivost, ta sama o sobě je prostě úžasná. A pak dojde na scénu v lese... Černobílá prostě filmu sluší, o to víc, když se umí pořádně využít. Bohužel vypravěčsky film velmi rychle ztrácí tempo a je to vyváženo jen dobrými hereckými výkony a místy se vracející skvělou atmosférou. (20.12.2013)

Typický príklad, ako sa film, ktorý má všetky znaky zaujímavého príbehu a spracovania, nikdy nedostane z priemerných vôd. Pravdou je aj to, že Edward G.Robinson je skvelý herec a film stojí výsostne na ňom. (05.01.2023)

Film sa hrá na niečo viac, ako v skutočnosti je. Zo začiatku vyblafne na diváka dunivú atmosféru, ako keby malo v lese tancovať celé stádo diablov a démonov, pritom (očakávane) ide iba o jedno tajomstvo vraždy (óó, mon dieu). Vo vzduchu síce visí mysterióznosť, postupom času však deju dochádza dych. Typická klišovitosť hollywoodskych klasík. E. G. Robinson je fantastický herec, a aj tu predvádza skvelé divadlo, ale ani on nedokáže sám potiahnuť celý film. Ten obsahuje pár logických zjednodušení či nedomyslení - fakt by mladé dievča, ktoré žije na samote a je obklopené len lesom nikdy nepreskúmalo okolie svojho domova a nevšimla si vo svoje blízkosti opustený červený dom? Rovnako tak pomätená myseľ farmára, ktorá prichádza a odchádza ako na zavolanie. Škoda týchto klasických scenáristických zjednodušení. (18.02.2024)