Suspiria

Sázka na nízký žánr se vyplatila a přinesla víc než pouhou retrofilní potěchu. V kulisách Suspirie se děje cosi, co vedle čiře audiovizuálního zážitku přináší i jisté duševní uspokojení. Možná je Guadagninův poslední film jen erupcí náklonnosti k animální brutalitě a zvrácené smyslovosti, nebo se tu Lucovi podařilo i hezky a bez přehnaných tlaků cosi povědět. (25.10.2018)

Jsem velkým fandou Argentovy trilogie a všechny tři díly o „Matkách“ považuji za velmi kvalitní tvorbu, na kterou nedám dopustit. I z tohoto důvodu jsem k tomuto „remaku“ – i když bych tento film moc tímto označením nenazýval, přistupoval s obrovskými obavami. Originální Suspiria totiž dle mého žádnou „renovaci“ nepotřebovala a nikdy potřebovat nebude – je to téměř dokonalost sama. Režisér Luca Guadagnino si toho ale byl vědom a svým způsobem se tímto filmem nechal jen inspirovat, použil hrubou kostru příběhu a natočil si to celé po svém. Nechtěl jen zbaběle kopírovat scénu po scéně – což mu přičítám sice k dobru, ale i tak si můj obdiv nezískal. Proč? Místy byl děj až moc zbytečně natahován v mých očích zbytečnými pasážemi – což bylo vzhledem k přepálené stopáži až ubíjející. To však nebyl jediný problém, který jsem tu zaregistroval. Dalším byla nevyvážená atmosféra a fakt, že obrovské množství odlišností mi přišlo spíš na škodu, než abych se z toho posadil na prdel. Argento si jel svoje, dokázal si bravurně pohrát s atmosférou, skvěle dokázal skombinovat snové pasáže s obdivuhodnou konstelací barev a vynikajícím hudebním doprovodem, při čemž samozřejmě nezapomněl ani na filmové násilí – což se do jisté míry povedlo i zde, ale ne tak jak bych si představoval. Jasně, násilí bylo i tady – takové lámání kostí nebohé baletky dokázalo jistě otřást nejedním divákem, ovšem vůbec nejpodivnější mi přišel samotný závěr. Čarodějnický rituál, nahatá děvčata a až šílené učitelky – to vše mělo něco do sebe, ale totálně mi to zprotivil červený filtr, vybuchující hlavy a gejzíry krve – to bylo co za pičovinu? Guadagnino to chtěl co nejakčnější, ale v mých očích se to míjelo kýženým účinkem. Spíš jsem jen nevěřícně zakroutil hlavou, jak to celé dokázal takříkajíc „posrat“. Co se hereckých výkonů týče, tak ty byli celkem slušné. Dakota Johnson si nevedla zas až tak špatně (přestože ji moc nemusím), Mia Goth se mi ale líbila o něco více. Jasný prim tu měla až odporná Tilda Swinton – na tuhle ženskou bych nevlezl ani v největším draku, ale zvládla to vcelku obstojně (na to že si zahrála těch postav víc). Moc ale nechápu, proč hrála i „hlavní“ mužskou roli – asi pro své „mužatství“. Potěšila i krátká přítomnost Jessicy Harper – která hrála v původní Suspirii Suzy Bannion. Byl bych však padlý na hlavu, kdybych tomuhle chtěl dát stejné ohodnocení, jako Argentově filmu. Vždyť to bylo o třídu horší – naštěstí tak odlišné…60% (26.11.2019)

Jediný smysl remaku je překonat původní film. Ten jsem neviděl. Pokud jste fanoušci hororu, film není špatný. Noční můra se vám dostane do mozku v kombinaci s vlastním podvědomým. Herci jsou dobří a příběh je komplexní. Fungovalo by to lépe jako komedie, protože tuhle zápletku nelze brát příliš vážně. (02.02.2019)

Nová verze legendárního hororu Daria Argenta, který mi sice úplně vyprchal z paměti ale rozhodně si pamatuji, že byl přímočařejší a hororovější, než je tato nová. Luca Guadagnino, pojal film mnohem artověji a bude si horko těžko hledat diváky. Film je více než dvě a půl hodiny dlouhý a dějí se zde opravdu podivné věci, které se rozhodně nedají nazvat typicky hororovými, nebo divácky zajímavými. Na druhou stranu má nová Suspiria svou atmosféru, která dokáže vtáhnout a některé scény jsou poutavě nepříjemné. Pokud máte chuť na něco jiného, než je standardní horor, můžete novou Suspirii zkusit, ale bude to dost náročná podívaná. (26.08.2019)

Rozohraná známa situácia. Hlavná postava prichádza do domu v ktorom nie je všetko s kostolným poriadkom. Zoznámenie s obyvateľmi domu. Z každého srší určitý stupeň podivnosti. Postupne sa začnú náznaky meniť v nápovedy a tajomno začína odkrývať svoj plán. Herečky výborné. Či už známe alebo neznáme, všetky prispievajú k atmosfére. Suspiria po všetkých stránkach pôsobí, ako keby jej dátum vzniku bol skutočne zo 70. rokov. Bohužiaľ príbeh sa nedrží len v dome, čo sa prejavilo na minutáži, ktorá je myslím o 30-40 minút prestrelená. Cesta k finále mala porozbíjanú hororovú atmosféru, ktorú vylepšuje finále mixujúce Eyes Wide Shut a Texaský masakr motorovou pilou (1974). Vizuálne a herecky áčkové. Priveľmi art, primálo horor (scény s Olgou sú však naozaj okrasou žánru). Napriek tomu zanechávajúce v pamäti hlbokú stopu. Nesmiete prehliadnuť, musíte vidieť. (04.08.2019)