96 hodin: Odplata

Pan Mills má pech, jak někdo z jeho rodiny vyjede za hranice, je to průser, který pak neváhá řešit rázností Kevina Bacona v Rozsudku smrti (ač tak vynalézavej fakt není, je to stará škola, takovej McClane, kterej zapomněl hláškovat, jak je do pomsty zažranej). Druhej díl jeho dovolenkářské sezóny nezrychluje tepovou frekvenci při fandění hrdinovi a nasranosti na nepřítele tak jako jednička, ale pořád je to hodně dobrá akční jízda, u které jsem se těch sto minut sakra nenudila a nervy jsem občas příjemně pocítila. Těším se na další dovolenou, tahle videa z dovči jsou zábavnější jak ta moje. (14.11.2014)

Kde jsou ty časy, kdy smrtonosný Daddy charismaticky deratizoval v Evropě špinavé, albánské bordely. Rok se s rokem sešel a pak ještě se třemi a máme tu šedesátiletého dědka, který se z posledních sil snaží naučit svou nesympatickou, třicetiletou dcerušku bourat bavoráky a ochranitelsky organizuje řízený zásun při jejím prvním milostném vzplanutí. A jen tak mimochodem, aby to zase nebylo pouze takové rodinné, romantické drama, si střihne v ulicích Istanbulu šouravou hoňku s bandou morgošů, které najali za měděný kabel a pár kanálových poklopů před místní sběrnou. A tak máme hezky našlápnuto na zabijáckou trojku o strastech stárnutí, ve které unesou Liamovi ze starobince bažanta a bude se to jmenovat Taken 3: Pajdej, když to dokážeš. (16.10.2012)

Zas tak špatný to rozhodně nebylo, hlavně na Megatonovy poměry. Jasný, na druhý Bryanově vyvražďovačce se dá setřít hodně věcí a některé scény už opravdu jsou nechtěně vtipné. Jako akční popcornová výplachovka to však stále funguje velice obstojně, akce je až na bitky zručně natočená a celý to uteče hooodně rychle. Liam Neeson by to navíc utáhnul, i kdyby měl zachraňovat domov důchodců. Jeho postava totiž celý film stále neuvěřitelně táhne, Megaton se taky vybičoval k zatím nejlepší režii a navíc naplno objevil sex-appeal Maggie Grace. Na první díl, který už se právem stal akční klasikou, to nemá a svým způsobem to zbytečný pokračování je, ovšem i přesto jsem hodně dobře bavil a rozhodně vyjmenuju na místě deset akčních filmů poslední doby, které mě svou tupostí urazily o hodně více. 60% (08.10.2012)

„Umíš střílet?“ – „Ne.“ - „Tak řiď!“ Před projekcí jsem upřímně čekal hodně velký průser a jedinou motivací ke zhlédnutí mi byla existence nejnovějšího 3. dílu (tož abych byl v obraze, že). A kupodivu musím konstatovat, že to zdaleka tak strašné nebylo. Tedy, asi jde o to, jakou citlivost na absurdní akci má člověk při sledování zrovna nastavenou. A jak moc s nadhledem se na film dívá. Hodně akčních scén bylo vyhroceno na maximum, ale se zmoženým Liamem („Protože už jsem z toho všeho unavený.“) a jeho kreacemi jsem neměl až takový problém (jím vyslané kulky dokonce docela často míjely svůj cíl). Co se týče dcery (která se nám nějak silně potatila) a její smrtonosné autoškoly, to už bylo o něco horší (vše korunováno scénou s vlakem). Nejvíc nesmyslné nejsou však zběsilé honičky a bitky, ale nedomyšlené detaily (pasáže jako „necháme toho Amíka dokončit hovor“ či „na souboj otců si počkám pěkně schovaný a beze zbraně“). Mnoho scén je tak nechtěně směšných a já se hodně bavil, i když asi ne vždy tím způsobem jakým tvůrci původně zamýšleli. Ale na druhou stranu, scény se starostlivým taťkou odehrávající se v USA mě upřímně rozesmávaly, škoda, že se nepřenesly i do Istanbulu. Jazykovou stránku asi nemá cenu řešit (i když min. úvodní promluva na hřbitově být v albánštině mohla). A alespoň závěr se vrátil do původních (chtěně) vtipných kolejí. Dávám možná trochu milosrdný průměr a skoro netrpělivě očekávám, jak se tvůrci vypořádají s posledním dílem (ehm, teda za předpokladu, že to bude skutečně konec, protože „unavený“ taťka má stále energie, ran i kulek na rozdávání a třeba takovou Prahu ještě „nenavštívil“…). „Musím je najít. A přivedu mámu zpět. A musím se ujistit, že už nás ti lidé nebudou nikdy obtěžovat.“ – „Co budeš dělat?“ – „To, co umím nejlíp.“ (09.01.2015)

Kdyby nebylo žádné Taken, málokdo by nad slušnou dvojkou ohrnoval nos. Jenže první film prostě náležitě potěšil milovníky žánru, takže se dal očekávat kvalitativní sešup. A taky že přišel. Přesto dál pojí oldschoolové momenty s těkavostí moderních kousků, Liam Neeson tu opět zuby nehty chrání svou rodinku v rytmu „koho potká, toho sejme". Opět je to scénáristicky kouzelně hloupoučké, protože nad hladkostí, s jakou mu vychází jeho taktika, se zarazíme hned několikrát. Když pak jeho dcerka pobíhá po istanbulských střechách a rozhazuje kolem sebe granáty, aby taťka vypočítal nevypočitatelné, je to už hodně k úšklebkům. Leckteré oslí můstky ale divák odpustí s ohledem na přímočarý tah na bránu i opět sexy Maggie Grace!! (30.10.2012)