Legenda o Tarzanovi

Kde začít? Jedinými scénami, které fungují jsou opičí flashbacky. Potom tady máme nejslaběji hrajicícho Samuela. Waltze bych taky nechal chvilku od záporáků odpočinout, přestože tady určitě nezklamal. Pokud mě něco ovšem vyloženě sere, tak pohled na svět v roce 2016 aplikovaný na příběh z 19. století. Ta politika propašovaná do podobných příběhů je neskutečně otravná. Doprdele to si Samuel nemohl ty hlášky o vymlácení indiánů, sloužení v Mexiku a můry z občanské války odpustit? Zajímá tohle vůbec někoho když jde divák na Tarzana? Ten příběh je vůbec celý nějak pofiderní. Závěrečný zvířecí nálet na město už snad ani nemůže překvapit. Tarzan dostává podle mě taky dost často na kasu. A za nejlepší jeho scénu bych označil vlakovou mlátičku. Chris Waltz si mě zase získal tím jak dbá na správnou etiketu u stolu. 50% PS: Tarzan byl v dětství mou nejoblíbenější četbou a dodnes mám doba všechny knížky, které o něm vyšly. Tenhle příběh ale stojí za starou bačkoru. PS2: Druhý nedostatek vidím rovněž v době, ve které film vzniká. Tohle jít na svět před 20 lety, divák by koukal. Jenže svou koncepcí je tohle hodně blízké komiksu a jak známo těch vzniká v současnosti asi 10 do roka. Koho tedy potom zaujme takový chlápek, který se dokáže mlátit s gorilami. (27.09.2016)

Perfektní herecký cásting, ale příšerný digitální bordel. Největším plusem je Jackson,Waltz a Robbie a zaujalo mě i odlišné odvýprávění Tarzanova příběhu, ale vizuál a vzhled digitálních zvířat by mne možná potěšil v roce 2008, ale dnes to na mě působilo poněkud odflákle, vyloženě samotný závěr s bizony mi přišel už jako špatný vtip. Akce je také ze slabšího soudku, Skarsgard v soubojích je poněkud prkenný a neslyšíme ani razanci ran, což mě zklamalo, ale na druhou stranu, je to alespoň zábavné a v pohodě se dá film zhlédnout bez hlubšího vyrušení. Jungle book bude určitě o 2 levely výše.55% (04.08.2016)

Tvůrce si řekl, že Tarzana zná každej tak proč ho nejebnout hned na začátku filmu už jako pana kulturního s Jane po boku a jeho zrod a naplnění jejich nehynoucí lásky nenasrat do minutovejch flashbacků, který vás pronásledujou celej film a zaručeně vás budou srát protože jich je asi tolik kolik má Tarzan chlupů na prdeli. Po celou dobu stopáže se tak pachtíte mezi přítomností a minulostí a v duchu dumáte nad tím co vás deptá víc. Když pominu Samíka Džeksnů tak nejlepší herecké výkony předváděj gorily, Tarzan vypadá jak po lobotomii, která dopadla navíc špatně a Jane se snaží celej film ukázat, že má větší kliťák než Leon ptáka a tak koukáme na jejich spory, kdy se Jane dokonce nebojí Leonovi říct, že má špatně zastřiženej knírek. Tak hustokrutopřísná je na chlapa co jí unesl a jejího Tarzíka chce sejmout. Mazec, mně třeba někdo říct, že mám špatně nalíčený oči tak z toho chytnu absolutní depresi a po hodinách brekotu spáchám sebevraždu skokem do lvího výběhu. Leon je ale tuhej parchan , takže tu neuvěřitelnou urážku přejde a spokojí se s tím, že se jen na vteřinu zasekne v chůzi...finále je plný zvířátek všeho druhu a Tarzan si neohroženě liánuje pro svou Jane k vytouženému hepyjendu zatímco Leon se na něj připravuje s krucifixem. Mno...za zvířátka a Samíka dávám dvě a třetí je za zjištění, že Tarzan vynalezl parkour nebo free running. (13.07.2016)

V dobách, než se skoro celé Kongo přestěhovalo do Francie a Belgie, žila tam spousta divokých zvířat jako například gorily, lvi, sloni nebo negři. Jo, a taky bylo domovem Tarzana. To je umělecký pseudonym Mauglího, který vyrostl ve výstavního buzeranta, přestalo mu vonět pižmo vlčích nor, a tak si depiloval prdel a bradavky, umyl hlavu L’Oreálem, naonduloval si ji a vydal se lascivně pohupovat na liánách, bouchat se do hrudníčku a zatínat břišáky před gorilími samci ve snaze nějakého sbalit a udělat z něj opolidskou nevěstu. Pak se ale zjistilo, že je to vlastně potomek jakéhosi zdegenerovaného čajochlemta, který byl sice zoohetero, ale během viktoriánské sexuální turistiky si spletl gorilu v mlze, naprudko zezadu rozbalil svůj charm na vůdčí mačo tlupy a to milování nerozchodil. A tak Tarzana deportovali do Albionu, domestikovali v džentlgeje, a aby to mohly číst i prudérní britské panny, literárně mu přiřkli vyrachtanou bloncku Džejn, která při vidině zděděného majetku nějaký ten anál na palmě asi občas zkousla. Z výše uvedených obskurních důvodů jsem se odmalička u těch Burousových zooporních rodokapsů rozpačitě škrábal na kundě. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct, že mě nikdy zrovna dvakrát neoslovily. A poté, co jsem viděl, jak polonahý Hájlendr skáče v podřepu jako dement a dělá u toho „ÿÿ-ÿÿ-ÿÿ-ÿÿ-ÿÿ“, jsem se vyhýbal i jakýmkoliv dalším vizualizacím. Čili jsem byl dost překvapen, že mě tenhle Tarzan vs. Obersturmbannführer Landa docela bavil. Stejně dokonale katalogově slizký a úchylný zmrd tu waltzuje místo židů opičky a zotročuje jejich následný vývojový stupeň, dokud mu to ten džunglový metrouš nezatrhne, za což by mu potomci Australopitéků, kteří se ještě tolik úspěšně neasimilují v Evropě, dozajista nejradši nakopali prdel, protože dneska mohli místo lovení Tutsiů pro generála Mobuta driblovat za Lejkrs nebo repovat v Medisnskvérgárdn. Stellanův modelín tu sice opět ostopéro předvádí reklamu na bederní roušky Kálvina Klajna, avšak vyvaroval se opičího čurákování, Margotka je tentokrát vcelku sterilní, nicméně jeden by jí i tak s chutí vyvenčil grejhaunda, na gorily jim moc nezbylo, a tak vypadají, jako by se zrovna vrátily z honění Čárltna Hestna v první Planetě opic, ale to proto, že celý rozpočet padl na Džimóna Hounsoua, jehož na druhé straně naanimovali tak věrně, až vypadá úplně jako opravdový, a těch pár dalších papundeklových triků alá Karel Zeman výsledný dojem ze slaboduché, ovšem poměrně výpravné, přímočaré a zábavné kokotinky už nijak výrazně nepokazilo. (14.08.2016)

Mělo to alespoň jistý digitální potenciál, ale i ten byl zmařen. Na knihách Kiplinga a Burroughse jsem vyrostl. Čítal mi je táta. Nejraději jsem měl samozřejmě Knihu džunglí - a hlavně Mauglího a Rikkitikkitaviho a Tarzana. Tarzana jsem bral jako něco o level výš. Tam už šlo do tuhého. Tam jsem se i bál. Nejdřívě tajemné setkání s lidoopy v džungli, pak smrt Tarzanova otce pod údery vůdce smečky až po adopci Kaly, která přišla o mládě. Ten příběh bych mohl z fleku znovu odvyprávět i ty další po jeho návratu do Anglie na rodinné panství už jako Lorda Greystoke. Dříve jsem pár filmových Tarzanů viděl, ale nebylo to nic moc. začátek s vojáky postupující džunglí v čele s charismatickým záporákem Waltzem a krásnou přírodou mně opravdu nadchl. Film pak dále pokračuje ve staré dobré Anglii, kde už dospělý Tarzan žije. Po krátké nabídce, podívat se znovu do Konga, kterou dostane od S. L. Jacksona (ten už taky vezme všechno..) se vydává zpět do známých míst. Cestou se mu vybavují vzpomínky na své dětství v džungli, na smrt otce, život v tlupě i to jak potkal Jane. Tady se film s knihou začal v už celkem hodně detailech rozcházet. A bylo hůř. Nakonec jsem z toho celého měl dojem, že to celé je jen pro teenagery s 3D brýlemi na očích aby měli zážitek ze všech těch skoků skrze listoví nebo z liány na liánu... Jsem zklamán. Alespoň, že jane hrála Margot Robbie a ne nějaká opice... Dám za dva diamanty a tohohle Tarzana mi nevoďte, toho si nechte. * * (02.08.2017)