Živí mrtví

Naprosto nudný seriál, který má dobrý pilot a tím jeho kvalita končí. Dvě řady, ve kterých autory vůbec nezajímá tak banální věc jako rozmrdaný svět plný zombies, kdy světová populace klesla někam k tisícovce, za to vám naservírují drama jak od Rosamunde Píčer o matce-kurvě, náhradním fotrovi, pravém fotrovi a debilním synovi. Pokud by to někomu nestačilo, je tady nesmělý asiat, vševědoucí dědek-expert na vztahy, jižanský buran s kuší, týraná matko-žena, dementní důchodce-veterinář a blondýna, co jí zvlhne pinda už jen při výstřelu z pistole (takže pindu bude mít mokrou za dvě řady tak třikrát). První řada odehrávající se na nějaké zarostlé louce u lesa a druhá řada (dvakrát delší), co se pro změnu celá odehraje na jedné farmě, kde je největší zápletka ztracená malá kráva, která se bude hledat celých 8 dílů po okolním lese a my u toho pochopitelně nebudeme chybět ani na vteřinu, kdy si detailně vyslechneme všechny ty žvásty, co u těch patnáctiminutových obchůzkách budou pronášet. Uvažování postav snad ani není z apokalyptického světa, ale z nějakého pionýrského tábora, kde se nebere zřetel na to, že by člověk mohl být sežraný zaživa shnilou chodící mrtvolou, ale na podání ruky s vygumovaným dědkem, co si hraje na názorovou kapacitu a hledá respekt ve světě, kde už žádný nezbyl a ani zbýt nemohl. 10% (28.10.2010)

Nejhorší svinstvo, který můžete provést filmové postavě, je, že ji přesunete do jiného žánru. Brolina z Tahle země není pro starý, veterána z vietnamské války, kterou americká média přirovnávala k dobývání Západu, přesunuli Coeni z westernu do thrilleru, kde mu žádná z westernových postav jako šerif a jeho kolegové nemohla přijít na pomoc. Tady zas policajt opustil policejní thriller a octl se nedobrovolně v zombie filmu. Na druhou stranu této skutečnosti vděčí za to, jak je pěkně vyobrazen. Kdykoliv se policajt octne na plátně, dopadne buď jako pohádkově zidealizovanej SNBák Zeman, anebo jako drsně fašistickej Harry Eastwood. Svět Walking Dead představuje ovšem něco jako návrat k pre-moderní civilizaci bez základních koordinát, v němž může policie znovu nabýt neutrality. Takový post-apo svět si pochopitelně žádá dokumentární styl, nakroucený ideálně na 16mm film, ke kterému tvůrci sáhli jednak proto, že digitální kamery jsou možná vhodný do tmy, jak nás učí Mann nebo Fincher, ale mají rezervy za dne (reprodukce pleťovek, rozsahu jasů, podání barevných odstínů a záznam rychle se pohybujících objektů je u filmového negativu bezkonkurenčně lepší), druhak je Darabont znám coby fanoušek Romera a pokračuje v triádě vepsané přímo do názvu jeho snímků „noc – úsvit – den“ a točí výhradně za světla a za třetí si v duchu mistra zakládá na tom ukázat, že ti, kteří přežili, mohou být nebezpečnější než samotní zobmies. Proto jsou stížnosti, které padají ohledně toho, že tu zombíci s každým dalším dílem vyklízejí pole, nespravedlivý, protože přeživší lidé tu jsou zombíci. A zombíci zase lidé, tvůrci jim nakonec věnují velkou péči, dělal na nich legendární Nicotero, a v záběrech, kde se komíhají, je kvůli nim uměle navýšeno zrno, což nám připomíná některé herce, kteří mají ve smlouvě zakotveno, že na sto minutový film připadne minimálně dvacet detailů jejich hezké tvářičky. Obdobnou zprávu, analogickou k prohození sil dobra a zla ve Walking Dead, k nám vysílá slavný muzikál Za zvuků hudby o skupince demokratických Rakušáků odolávajících nacistické okupaci, ovšem podíváme-li se na film blížeji, neunikne nám v Rakušácích semínko provinciálních fašistů spjatých s hroudou a folklórem a v Nacistech, kteří nejsou zastoupeni vojáky, ale jako manažeři či byrokrati pokuřující drahé cigarety, zahlédneme karikaturu kosmopolitních, dekadentních židů – co se jeví jako demokracie ve spárech nacismus je obrazem počestných fašistů, kteří odolávají zkorumpovaným židům. (17.11.2010)

Že zombíci příliš inteligence nepobrali, to lze tak trochu předpokládat. Ale proč se musí jak naprostý tupoun chovat i hlavní postava, nad tím už zůstává rozum stát. V kombinaci s nulovou atmosférou a jakousi utahaností nelze ohodnotit více než jednou hvězdičkou. Darabont by se měl vrátit k žánrům, v kterých exceluje, protože hororová tvorba evidentně není jeho silnou stránkou. Na běžného diváka možná bude Walking Dead působit, hororový expert však řekne Darabontovi jasné ne. (05.04.2016)

První série: nápaditá demoverze. Více než v pozdějších sériích zde jdou rozpoznat limity televizní produkce (slabší efekty, lacinější look). 7/10 (nejlepší epizody: 1, 2, 3) Druhá série: FUNKČNÍ a nevyzpytatelné mainstreamové drama s nejedním morálním otazníkem a bezchybnými charaktery. Několik nečekaných zvratů je OK, táhlé napětí mezi dvěma ústředními kohouty taky. 8/10, přestože chápu, proč je tahle melodramatická série často nenáviděná (nejlepší epizody: 7, 11, 12, 13) Třetí série: pohrává si s morálkou, nečekaně likviduje hlavní postavy, přináší latentně supraodporného záporáka a atraktivní prostředí postapokalyptické věznice, navíc udržuje napětí na několika frontách (konflikty, rozloučení postav, nejednotnost postav, nečekaná setkání a objevy). Zajímavý scénáristický tah se jmenuje Andrea - rozporuplná postava, která je napsána tak, aby ji většina diváků nenáviděla, je ve skutečnosti ve svých slabostech a subjektivních rozhodnutích nejživotnější a nejpřesvědčivější osobou. 9/10 (nejlepší epizody: 1, 2, 3, 15, 16) Čtvrtá série: mezisérie (jelikož první půle dokončuje sérii předchozí a druhá vyhřívá fleka té následující). Precizně rozvržená a promyšlená, mající tu nevýhodu, že prostřední díly obou polovin jsou samy o sobě příliš vatové. Hojně diskutované je tankové finále první půle (utnutí jednoznačné hrozby, ale taky nastolení nejistoty), nicméně mnohem silněji rezonuje finále úplné, završené perfektním cliffhangerem. 7/10 (nejlepší epizody: 1, 8, 14, 16) Pátá série: Deformace. Civilizace už není možná, svět se změnil, lidi se změnili, pravidla serou humanismu do ksichtu a křehká iluze obnovy se hroutí. Zatím nejsilnější série. 9/10 (nejlepší epizody: 1, 3, 9, 14, 16) /// SERIÁL JAKO CELEK /// The Walking Dead má nečekaně silnou zpětnou vazbu a především skvěle funguje na dlouhé trati, na čemž se podepsala jak kvalita původního komiksu, tak i přístup scenáristů. Ti sice místy selhávají ve výplni jednotlivých epizod, nicméně v celkovém rámci vytvářejí dílo, jež ve své práci s charaktery a kontexty nemá v současné seriálové produkci příliš početnou konkurenci. Zatímco první série vykreslovala skupinku přeživších jako roztěkanou, nejistou bandu, jež zcela pochopitelně selhávala v náhlých afektech a v nejistotě z apokalyptické situace, druhá série přinesla ustálení stavu a nevyhnutelné vyhrocení konfliktů uvnitř skupiny (Rick vs. Shane, rozpory ohledně zacházení s nemrtvými, morální dilemata kolem potenciálně nebezpečného zajatce). Třetí série přinesla poznání, že morálka dosavadního lidstva odešla dávno do hajzlu, přičemž ochrana vlastních krků stojí za všech okolností na prvním místě. Ti, kteří nenáviděli farmářský melodramatismus série druhé, těm zavře hubu nihilistická a brutální série pátá (a naopak). Šlape to. (26.03.2012)

Na úvod série som čakala ďaleko väčší rachot , akého som sa nakoniec dočkala. Ten sa síce nedostavil - a to je to najlepšie , čo sa mohlo stať. Zlatá stredná cesta aj čo sa týka zombíkov ( ani rýchli ani pomalí ). Má to aj svoj psychologický " ťahák " a ak k tomu prirátam kvalitne odvedenú prácu maskérov ( Nicotero / Berger ) a vlastne celého štabu...tak maximálna spokojnosť. Je odvážne dať na úvod plný počet , no u Mňa je to každopádne nadpriemer , takže tá 4-ka tam sedí ( nechám ju však len v komente ). Na konci série vykopnem záverečný edit s komplexným hodnotením. ( 28.1.011 )Tak predsa to spadlo na 3ku , no za S / E formát ostávam na 4ke. (22.10.2010)