Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (236)

misterz 

všechny recenze uživatele

Tak toto bolo sklamanie aj na mňa, čo obyčajne dám šancu hocijakej kravine, len aby tam bolo niečo čo zamestná moju fantáziu. Avšak v tomto prípade ma film zamestnal inak ako som pôvodne plánoval - otváraním viečok a premáhaním sa aby som nezaspal, a to ešte nebol skoro ani večer - hrozný, príšerne nudný dej. Jediné čo potešilo oko bola slušná výprava a pekná herečka v hlavnej úlohe. Narácia bola tiež slabá a nápad s múmiami a pterodaktylom tiež moc nenadchol. Keby aspoň toho humoru tu bolo viac... no ale ani ten. Od L. Bessona som veru čakal viac. Ledva podpriemer. 30/100 ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Tohle natočil Luc Besson? Je to vůbec možný? Film láká na Tajemství mumie a hnedka ze začátku překvapí nějakým přerostlým ptakoještěrem, pak se tam prolíná tisíc různorodejch nápadů a příběhů, ale žádnej pořádnej, kterej by mě alespoň po chvíli mohl bavit. Co se týče ptakoještěra, doteď jsem nepochopil jeho smysl ve filmu o mumiích. Zaplaťpánbůh za závěrečnou půlhodinku, která ve výsledku měla grády a konečně taky ukázala mumie. Jinak by film, už podle názvu, byl největší lží na diváka, co jsem snad kdy viděl. ()

Reklama

B!shop 

všechny recenze uživatele

No trailer to prezentoval jak nejakou super jizdu ve stylu Mumie, ale bohuzel opak je pravdou. V Egypte se dej zdrzi jen chvily a rozhodne se to pocita mezi ty lepsi casti. Vetsinou se tak dej jen line sune dopredu nekde v Parizi, spousta jak magori vypadajicich postav, ktery v podstate v pribehu nemaj vubec zadnej vyznam, neustale samy kecy a sem tam nejakej ten trikovej zaber, kterej sice neurazi, ale k paradnim trikum to ma daleko. Nicmene precejen to je natoceny docela slusne, sem tam nejaka ta akce je docela povedena a nejaka velka nuda nehrozi. Bourgoin v hlavni roli to sice slusi, ale zaroven je tak trochu protivna a tak nejak mi jeji problemy byly ukradeny. Proste jsem cekal vic, ale ne proto, ze to natocil Besson, ten uz je hezkejch par let v hajzlu, ale proste z traileru jsem byl natesenej na akcni jizdu a vysledek je takovejhle utahanej. ()

bartias 

všechny recenze uživatele

Návrat Luca Bessona k podobně fantasticky barevnému světu, jaký načrtl už v povedeném Pátém elementu, je svým způsobem kombinací půvabů Amélie z Montmartru s dobrodružstvím Indiany Jonese. Hrdinka adaptace populárního francouzského komiksu Adèle Blanc-Sec (dvě E a jako to víno, jistě...) je přitažlivá, ale už ne tak nezapomenutelná jako Leeloo. Příběh plný divokých zvratů je vyloženě pohádkový. Přestože Besson režíruje zkušeně, Tajemství mumie nakonec působí dětinsky. Není extra povedené ani nijak objevné. Prostě pro děti. ()

campix 

všechny recenze uživatele

Bylo ode mě trošku hloupé čekat od Tajemství mumie něco podobného jako legendární Mumie. Tady to není ani trošku podobné, v Egyptě se odehrává zhruba jen prvních 15 min a poté je Tajemství mumie pouze přehlídka francouzských vtípků, kdy zhruba tak polovina se povedla. Nějak sem bohužel tomuto humoru nepřišel na kloub a nezalíbil si ho. Občas jsem se v té změti podivných postav v podivných maskách a kostýmech našlo něco kouzelného, kdy jsem se nenuceně pousmál, ale jinak nic moc. Závěr taky nenadchl a tak je Tajemství mumie, takové vcelku stravitelné a spíše podprůměrné komediální Béčko. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)
  • Pôvodný komiks, na základe ktorého vznikol aj film, bol v roku 1976 súčasťou obrázkovej prílohy novín SudQuest. O pár mesiacov sa z diela vykľul samostatný hodnotný komiks. (Greenpeacak)
  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)

Reklama

Reklama