Recenze (2)
(DČKIII - dok.) Nesmírně ilustrativní, lacině na city hrající dokument, který zpracovává problematiku stěhování českých vojáků na Slovensko. Jediný obraz beze slov - záběr na prázdnou místnost - vypoví mnohem víc než valná většina respondentů, kteří mluví o tom, jak jsou až k slzám smutni z odchodu svých blízkých, což je nadbytečně doloženo záběry plačících lidí. Dojímají se všichni - ženy, muži, staří lidé... akorát divák ne. Závěrečná píseň, vztahující se k obrazům odjíždějících armádních chlapců od rodin s dětmi, jasně říká: "neplač, nenaříkej." Naříkat a zaplakat se tak dá leda nad jednostranností a kýčovitostí ROZKAZU, i když v rámci Armádního filmu jde přece jen o poměřně odvážný počin (ačkoliv ne tak jako třeba Balaďovo METRUM). ()
Tak, nezávidím, ale však aj SLováci boli sťahovaní do česko-nemeckého pohraničia (viz. Kamenického Ideály) ()