Zkouška

Hodně jsem se bál další vyvražďovačky typu Saw, protože na podobné filmy jsem alergický. Tohle je docela chytrý (nijak převratně, ale chytrý) a domyšlený film, který nechává přemýšlet i diváka. Na druhou stranu je zde skutečně multikulturní skupina, z čehož si sami tvůrci dělají legraci, a člověk si může vybrat a vybírat své oblíbence. Překvapilo mne nakonec, že jde svým způsobem o -- MOŽNÝ SPOILER -- postapo sci-fi, a vysvětlení mi přišlo vcelku zajímavé. Celý film s postupným odhalováním skřípe snad jen v polovině, kde chvilku není o co hrát, ale jinak jde o inteligentní thriller, který jen vypadá jako jednoduchý, ale vymyslet jej a skloubit všechny varianty muselo dát fušku. A přitom to nikde neskřípe. No a navíc, pro fajnšmekry, dodávám, že to drží jednotu místa, času a děje, což už je kumšt nejkumštovatější. Jen si to někdy zkuste, vymyslet něco, co se 80 minut odehrává kontinuálně v jedné místnosti, a je to napínavé a dává to smysl. (07.07.2014)

5.7.2010 ~ 80 minut, 8 kandidátů, 1 odpověď a žádné otázky, co je to? Zkouška. Pro mě i tak trochu trpělivosti. ~ Osm účastníků výběrového řízení ve velké a mocné společnosti je uvrhnuto pospolu do sterilní uzavřené místnosti. Je jim vysvětleno co lze a co nelze a jsou ponecháni osmdesáti minutám řešení jedné jediné otázky. Ta leží před nimi. Vše vypadá jednoduše, tak o čem ten film vlastně je? ~ Nečekaně, je ohledání otázky, nikoliv pouze odpovědi. Před každým z účastníků leží papír s pořadovým číslem kandidáta. Na papíru ale není napsáno nic .Aby tak někdo byl schopen odpovědět na otázku, musí se nejdříve nalézt ta otázka. Během filmu se tak nedostaneme nikam jinam z místnosti a pouze sledujeme chování lidí. Jejich reakce na druhé, pokusy o spolupráci či osobní zisk, to, čím doopravdy jsou. Výběrové řízení tak vypadá spíše jako hra. ~ Bohužel výše popsané je také negativem filmu. Pokud film nechce aspirovat na nejnudnější výtvor historie, je jasné, že se něco dít musí a děj gradovat a to jakkoliv. A také je jasné, že když zavřete do místnosti 8 lidí, budou nějak reagovat a utopistická pomoc jeden druhému to zrovna nebude. Film má tak poměrně málo překvapivých momentů a je dlouhý. Na to, že se vše odehrává pouze v jedné místnosti a vše stojí a padá na nápadu a dialozích, je to vskutku dost dlouhé. A protože je předem jasné, že výsledek bude až na konci filmu, tak jsem se už někdy v polovině přistihl, že mě ani moc nezajímá samotné pátrání po otázce a stavy a životní osudy oněch kandidátů, jako to, kdy už bude konec a co o jde. Aneb nedokázalo to udržet moji pozornost natolik, aby mě "pozadí" příběhu nějak nepřestalo zajímat. Jde dozajista o zajímavý a levný nápad, co se rozpočtu týče, ale přirovnal bych to tak trochu ke kostce bez morbidních smrtí. Uzavřený počet lidí v uzavřené místnosti, pachtící se za jediným cílem. (24.03.2013)

Tento subžánr mám rád, dokonce i britské přízvuky jsou pochopitelně kvalitní na poslech. Bohužel ale pro mě Hazeldinův režijní debut selhává hlavně co se týče délky. Přílišná délka pro mě dala příliš prostoru pro teorie, takže výsledné rozuzlení (které jsem do jisté míry očekával, že to skončí nějakým typickým slovíčkařením toho, co řekl zkoušející, který tam byl jen chvilku), ale přistoupil jsem na hru, ovšem posledních několik minut mi přišlo jako podobný syndrom co měla hra Fahrenheit - fajn psychologicko-inteligentní podívanou přerušily nadpřirozené žvásty a výmysly typu "léčících kulek" pana CEO. Takže při velké fantazii se člověk začne nudit, přeci jen osm lidí je velký počet a ke konci už jakékoliv rozuzlení člověka zklame, protože to nebylo "to jeho". Rozhodně bych to ale nenazval thrillerem, nebál jsem se dostatečně. Ono je otázka udržet napětí jinak než postupnou eliminací postav. Možná to chtělo postavám dodat určitý (byť malinký nebo dokonce úplně falešný) pocit postupu směrem k výsledku. Takhle se lidé plácají na mělčině a většinu času se řeší věc v jednom rozměru. Nepomohlo tomu ani to, že nakonec uspěla osoba, které jsem fandil nejméně, úmyslně nebudu psát která. Vidím také vesele ironický podraz v tom, že po podvodu od samotného CEO, který víceméně v off-screenu posunul hodiny, se nemocný White chtěl zastřelit tou jejich zázračnou kulkou, leč nedostalo se mu té radosti. (20.06.2013)

Spoilery! Znovu jsem v rámci filmu doplatil na to, že jsem prudce inteligentní krásný mladý muž, když jsem prokoukl s pomocí příliš patrných indícií i kouzelné brýle, ve kterých pán civěl na papír i pána samotného, kým opravdu je. Nechci to ovšem svádět pouze na svoji inteligenci, neboť v tom má svůj podíl i to, že mám rád filmy, kde se v rámci uzavřeného komplexu skupinka lidí pokouší vyřešit problém, či se jen dostat ven, takže jsem správně vytušil odkud vítr vane. Když přihlédneme k tomu, že se jedná o debut Stuarta Hazeldineho, tak snad každý musí připustit, že v tomto tvůrci něco je, protože jako debut to rozhodně špatné nebylo. Zde bychom ovšem měli hodnotit kvalitu jako takovou, a ta oslňující není. Nejlepší z celého filmu bylo úvodních 30 minut, kdy divák moc netuší, kterým směrem se děj bude vyvíjet a postavy se chovají vcelku příhodně situaci. Až s přibývající stopáží se všichni začínají chovat jako parta kreténu na míle vzdálená logicky uvažujícím bytostem a v rámci děje se objevuje stereotyp a nuda. Celkově tedy nedám víc než pěknější 2 kousky. (19.01.2020)

dobre vymyslený scenár, dobre osadený priestor s modernými prvkami , dalo sa celkom vzrušujúco sledovať myšlienkove pochody a dedukcie protagonistov, čakal som, keď vytiahli strážnikovi zapaľovač, kedy siahnu po zbrani, finta s detectorom dotyku bol super nápad ... pohodový oddychový thriller s nápaditými prvkami šachovej partie. dávam 4 b. (05.05.2013)