Obsahy(1)
26. listopadu roku 2008 se indická megalopole Mumbaí (dříve Bombaj) stala terčem rozsáhlého organizovaného útoku několika mužů, kteří patřili k pákistánské teroristické organizaci Lashkar-e-Taiba. Teroristé, kteří se usídlili v proslulých mumbajských hotelech byli přemoženi až po třech dnech bojů a nechali za sebou téměř 170 mrtvých.
Snímek dokumentaristy Dana Reeda je z převážné části postavený na autentických záběrech z bezpečnostních kamer a záznamech telefoních hovorů, pomocí nichž byl pohyb útočníků řízený organizátory z Pákistánu. Dostane se však i na výpovědi zasahujících policistů; civilistů, kteří jen tak tak unikli ze spárů smrti a především jediného přeživšího útočníka Ajmala Kasaba. Odhaluje se tak, že za krvavými útoky nestáli žádní fanatičtí a bojem zocelení džihádisté, ale nevzdělaní a chudí mladíci z pákistánského venkova, které Lashkar-e-Taiba příslibem finančního zajištění rodiny a posmrtného života v Ráji zneužila jako poslušné pěšáky...
Komentář k dokumentu obstaral jeden z nejvýznamnějších odborníků na zahraniční politiku a autor bestselleru "Budoucnost svobody", americký politolog indického původu Fareed Zakaria. (Niktorius)
(více)Recenze (1)
Události z Indie se do našich mediálních končin příliš nedostávají, a to dokonce i v případě, že jde o události při nichž umírají stovky lidí. Kauza 26/11 je v tomto jen malou výjimkou, protože i ji čeští novináři brzy přestali sledovat a mnoho se k ní nevraceli, aby například opravili řádu dřívějších mylných informací, které se dostaly na veřejnost vinou prvotního zpravodajského zmatku. Takže se vlastně ani nedivím, že jsem vůbec prvním uživatelem, který tento poměrně propagovaný dokument hodnotí. ________________ Hodnocení je to ovšem nesnadné. Asi jsem si od účasti výborného analytika Fareeda Zakarii a jeho výroku, že jde o "komplexní pohled na terorismus" sliboval něco jiného. Zakariův citát moc neplatí. Film se rozhodně neptá, jaký strategický význam měl či mohl mít mumbajský útok pro celosvětovou síť teroristů, nepatrá po příčinách a motivech a ani se nesnaží dosadit události do nějakého širšího kontextu. ________________ Stejně tak se vlastně nic nedozvíme o samotném průběhu bojů a postupu ozbrojených jednotek (policie, gardistů, armády, paramilitárních organizací a protiteroristické ATS), chybí i zmínka o dalších průvodních událostech (reakce politiků či širší věřejnosti). Vlastně docela pochybuji, že by si člověk, který o 26/11 ještě nic neslyšel, mohl o celé věci vytvořit nějakou povšechnou představu. ________________ Terror in Mumbai je jen slepec kamerových a telefonních záznamů opepřený o autentické výpovědi zúčastněných - tedy žádné velké terno po konceptuální či filmařské stránce - kdyby byly tyto materiály puštěny v nějaké klasické televizní zpravodajské realci, účinek by byl stejný. ________________ Přesto je nabízený materiál zajímavý tím, že před námi odhaluje samotné pachatele, respektive vykonavatele útoku. Tradiční představa teroristy jako krvelačné rozzuřené zrůdy dostává na frak, když vidíme mladíka s kalašnikov v ruce a s granáty za pasem jak fascinovaně obhlíží interiér hotelu Taj Mahal a místo aby poslouchal svého vůdce, okouzleně komentuje "počítače s třicetipalcovýma obrazovkama." Jinde zase slyšíme teroristu po telefonu rozmlouvat klidným, posmutnělým a rezignovaným hlasem a na druhé straně se ozývá jeho šéf, stále nervózněji mu připomínající, že musí sám zemřít, aby byl jeho úkol splněn. I výpověd Ajmala Kasaba, který byl doslova prodán terorismu, dává jasnou zprávu, odkud se může spolehlivě rekrutovat nekonečný zástup bojovníků "džihádu". ________________ "Dej jim jasné varování. Řekni, že tohleto byl jenom trailer - ať si počkají na celý film!" "Počkejte si na film....Mám si to někam napsat?" ()