Země kůlů

Po agresívnom úvode, evokujúcom ďalší z radu béčkových zombie masakrov, sa zo Stake Land postupne vyklube putovnícka dráma osamelých duší po postapokalyptickom svete, v ktorom niektorí ľudia nie sú o nič lepší než obávaní "upíri" (nenapísal som niečo podobné o The Road?). Dobre vybraní herci dávajú postávám reálne rozmery, film neobsahuje žiadne lacné klišé ani neservíruje samoúčelné násilie a krv, a je sprevádzaný kvalitnou hudbou v podobe smutných klavírových či sláčikových motívov, ktoré dotvárajú tiaživú atmosféru beznádeje. Napokon tak ide o úplne iný, o triedu lepšie zrežírovaný a “žánrovo vyšší” film, než by ste čakali. Štyry hviezdy dávam v rámci nízkorozpočtoviek. Keby šlo o 100-milionové áčko s Willom Smithom, vyžadoval by som sofistikovanejší scenár a zostal pri troch hviezdach. (08.06.2011)

Ponurý a ze všech sil vážný horror s depresivní neútěšnou atmosférou a excelentně děsivými zombie-upíry. Tedy velmi dobrá horrorová kombinace, jejíž scénář by navíc vystačil snad na dva filmy. Příběh je rychle vyvíjející se pestrá mozaika konfrontující tuláky s řadou postav i míst, ve kterých zomíci nejsou zdaleka jedinou hrozbou. Je znát, že režisér není žádný matador a že peněz na to dostal jak školák na svačinu, Stake Land ale i tak zůstává velmi sympatickým filmem, co vydřel z minima maximum. (10.06.2011)

Nečakane solídne upírske postapo road-movie. Akcie je tak akurát, depresia s nádejou namiešaná bezchybne, gore parádne. Postavy o sebe vôbec nič nepovedia (zjavný autorský zámer) a predsa vzťahy fungujú a straty bolia. Hudba tomu dáva skvelú atmosféru. Na nezávislú produkciu za pár dolárov s poloamatérskymi hercami skoro zázračný výsledok. (30.07.2011)

Dlouhé putování zničenou zemí, v níž řádí zombie (kteří jsou ve skutečnosti upíry, i když vypadají jako vlkodlaci) a k tomu parta mordýřských křesťanů, která tyto občas používá coby živých bomb. Nepříliš chtěným bonusem je pak Kelly McGillis (ano, ta luxusní kočka z Top Gunu, případně Weirova Svědka), kterou v roli přestárlé jeptišky pozná asi jen málokdo. Stake Land má spoustu much, zároveň mu však nelze upřít i jistý špinavý půvab. Rozhodně jsem se nenudil, a to ani když příjemně pomalé tempo (v pravý čas šikovně prokládané nějakými těmi napínavými situacemi) ke konci ustrne na rychlosti skomírajícího šneka. Závěrečný zloun (respektive nesmyslnost jeho vzniku) je pořádným flekem na pošmourné kráse Stakelandu. Plusem je pak poměrná nepředvídatelnost umírání jeho hrdinů. Vcelku dobré, ale určitě ne pro každého (viz komentář Ony). (28.06.2011)

Na velkom platne, paradoxne aj pri svojom minimalizme, je ta bezutesne depresivna atmosfera beznadeje navykovo pohlcujuca (v obrazovej i zvukovo-hudobnej zlozke). Akcia tiez ziskava na prehladnosti a mozny negativny efekt " iba recyklacia vsetkeho, co ste doteraz mohli vidiet v danom zanri" je zatlaceny do uzadia. (04.06.2011)