Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Historická koproduční komedie, odehrávající se v době sedmileté války (1756-1763). Přesněji v roce 1757, kdy pruský král Friedrich II. (Herwart Grosse) obléhal Prahu a snažil se ji dobýt. Praha však pod vedením udatného švagra Marie Terezie Karla Lotrinského (Josef Kemr) a jeho ženy Anny Marie (Helena Růžičková) vzdoruje. Tak si Friedrich II. nechá dovést na pomoc pověstného zloděje z města Halle Andrease Christiana Käsebiera (Manfred Krug). Käsebier rád, pod hrozbou šibenice souhlasí. Nejde mu však o pruské vítězství, ale svoje přežití a prospěch. (Ampi)

(více)

Recenze (26)

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Tenhle film poněkud zmírnil můj respekt k Němcům, který jsem měl již od dětství, kdy jsem četl jednu drsnou německou pohádku, kde medvěd dal Honzovi za jeho pomoc chlup, orel vytrhnuté pírko a mravenec, mravenec pěkně prosím vlastní nohu! No a já si říkal, když maj v Německu takhle zocelený mravence, jaký tam teprve budou lidi? Ze začátku byl snímek velice slibný, uvažoval jsem i o čtyřech pěti hvězdách, zhruba od třetiny ale výrazně ztrácí tempo. Předpokládám, že do koprodukčního filmu Němci i naši nasadili to nejlepší, co měli, takže když se tak dívám na Kruga, jestli jako tenhle na východě patřil mezi největší hvězdy, tak těm německým Getrudám a Hermenegildám fakt není co závidět. Já osobně bych si jeho plakát do pokoje určitě nepověsil. Navíc jsem si ze začátku říkal, že ho taky mohli nabarvit líp, občas mezi těmi zrzavými vlasy jasně prosvítal hnědý pramen. Vůbec mě nenapadlo, že by mohlo jít o paruku, protože by se muselo jednat o pěkně zpackaný výrobek. A hele, podíval jsem se do galerie tohohle herce a on měl už od pětadvaceti tři kolena! Dvě na nohách a jedno náhradní na hlavě! Taky mě zaujalo, že tenhleten kézebír měl být stejně starý jako pruský král ztvárněný Grossem, který se ale narodil o 30 let dřív a rozhodně se nedá říct, že by nevypadal na svůj věk. Patrně chtěli socialističtí filmaři ukázat, že život v přepychu člověku škodí, stárne rychlejc. V tom případě si ale opět naběhli s Krugem, protože ten sice hrál chudého, ale taky vypadal všelijak, rozhodně né dobře. Navíc v té rudohnědé paruce a pohledem v některých chvílích připomínal Luďka Sobotu. Zajímavosti: Satoranský v té době natáčel souběžně Osadu Havranů coby Havranpírko, proto se není co divit, že se spletl a ve své první scéně v Ukradené bitvě nastoupil ve svém pravěkém úboru. Stejný omyl udělal i v Osadě havranů, kde ale působil coby novověký sedlák jak pěst na oko. V Ukradené bitvě mu to prošlo, protože režisér Stranka si nechtěl pokazit dobré vztahy se spřátelenou českou koprodukcí a neodvážil se tak Satoranskému nic vytknout, scénu ve filmu nechal. Zato režisér Schmidt si servítky nebral, vzteky roztrhal již natočený materiál, takže se natáčení Osady protáhlo až do roku 1977 a nespolehlivý Satoranský byl nahrazen v roli Havranpírka Bartoškou. ____ Ve filmu zazní asi dvakrát "vole", čili se jednalo o celkem odvážný snímek. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Vcelku se dívím že tenhle film zapadl, protože kvalitou humoru, lehkostí a pohodovou atmosférou si nezadá s oblíbenými kostýmními komediemi Fanfán Tulipán, nebo Manželé z roku II. Možná za to mohla upozaděná romantická linie, možná nevýrazný hlavní hrdina. Manfred Krug není žádný Gérard Philipe ani Jean-Paul Belmondo a snímek tím bolestně trpí. Marie Málková se ovšem Gině Lollobrigidě a Marlène Jobert v klidu vyrovná, a na to jsem docela čuměl. ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Jasnosti, přišla její jasnost."                                                                                                                                            Neskutečná sranda, kterou tu zdá se nikdo jiný neocenil. Film podle vlastního scénáře s vtipnými replikami. V postavě Sýropivce přichází na scénu opět Manfred Krug (Boxér a smrť), tentokrát jako komická figura. I zbytek obsazení je skvostný! Helenka Růžičková učiněná šlechtična!! a ta brilantní mluva!! (Poklona Zitě Kabátové, namluvila jí brilatně.) Jak někdo otevře hubu, vyjde mu z ní perla! Moc pěkný kousek.                                                                                                  "Jen Bůh nás slyší." "Ten mi nevadí."                                                                                                                                      "Stotisíc?!! Víte kolik to je stotisíc?!?! "Už jste viděl někdy pohromadě stotisíc? A ve zlatě?! To musí Rézi prodat Schönbrunn!!"                                                                                                                                                                      "Představ si, že ti burani v městské bráně mne svlékli! Mysleli si, že chci pašovat salám!" "A máš ho?" ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Problematika prusko-rakouské války je pojata velice svérázně, každou scénou jsem zíral nevěřícně víc a víc. Kritika prušáctví je vtipná a štěpná, několikrát jsem se opravdu velmi pobavil. Nakonec se mi styl vyprávění podařilo vstřebat a přijmout. Nepolapitelný démon Kasebier s králem Friedrichem II. v lodičce je vrcholnou scénou, která nemá chybu. Možná tvůrci mohli být o něco pečlivější ve výběru herců a přístupu k látce, ale i tak film stojí za zhlédnutí. 70% ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Český rodák Erwin Stranka dokázal, že spojení německá komedie nemusí znít pokaždé jako neslučitelné. Ukradená bitva se coby výpravná koprodukce z východního bloku viditelně inspirovala francouzskými kostymními veselohrami dobrodružného ražení, ale naštěstí si jde svou vlastní cestou a víc než do akce plné gagů se pouští do originálně pojatého absurdního humoru. Nejvtipnější hlody má zde mnohokrát ostrou ironií posedlý vypravěč, který komentuje dění prusko-rakouské války s neotřelou nadsázkou, už třeba jenom úvodní seznámení s královskými velikány jako batolaty nebo glosa o vzniku písně Stojí voják v širém poli... no a takovými scenáristickými perlami je tento film přímo protkán! Kdyby vznikla Ukradená bitva ve Francii, dokážu si v roli nenapravitelného lotra Käsebiera živě představit Belmonda. Manfred Krug je zcela odlišný typ a rovněž lze přičíst k dobru, že se nesnaží Belmonda ani kteréhokoliv jiného legendárního Francouze napodobovat a dopřává své postavě zcela vlastní styl svérázného komického hrdiny ve víru velkých věcí, který v Krugově podání má nakonec blíže k prosťáckému Švejkovi. „Sýropivec“ měl ve scénáři štěstí na spoustu humorných situací a hlášek, tak se nám tím světem postiženém válkou hravě loudá a vypořádá se bez potíží s každou zapeklitou situací. A nejen u nezapomenutelné scény před neuskutečněnou popravou jde o funkční zábavu, která má i dobrou atmosféru. Neboť Käsebiera u všech vylomenin provází nádherná písnička z dílny Zdeňka Lišky, v české verzi zpívaná Josefem Zímou. 80%     . . . . .         „Vážně jsi nikoho nezamordoval?“ / „Ne, pokud vím, budu první mrtvola ve svý kariéře.“ ()

Galerie (7)

Zajímavosti (2)

  • Christian Andreas Käsebier byl skutečná historická postava. Stejně jako ve filmu byl rekrutován osobně Fridrichem II. Velikým pod příslibem prominutí trestu a sloužil jako špión, který měl z obležené Prahy přinášet zpravodajské informace. (Všežrout)
  • Titulnú pieseň "Když svítí slunce nad hlavou" naspieval Josef Zíma. (Hnacik)

Reklama

Reklama