Reklama

Reklama

Recenze (5)

lupuscanis 

všechny recenze uživatele

WIM VANDEKEYBUS, BLUSH (2005) _____ Tanec & film? _____ Antonin Artaud pro svou radikální vizi 'krutého divadla' hledal osobitý jazyk, nemínil se spokojit se slovem zkroceným, uzamčeným v kleci významu. Hledal stín slova: řev, intonaci, prodloužení slova v gestu těla, schopnost slova stát se pohybem a činem v prostoru, přimknout se ke gejzíru poezie, a tedy k životu. Krátce, pokoušel se ze slova uvolnit jeho magické síly, zajímá ho, co za vyřčenými slovy zůstává umlčeno. Mumraj slova jako předzvěst. Slovo jako zaklínadlo. Exorcismus. _____ Vandekeybusova brutálně nesmlouvavá taneční choreografie filmově ztvárněného, původně studiového, představení BLUSH, jde přinejmenším o jeden zajímavý krok dál. Zbavuje tělesné gesto bezpečné aury pouhého náznaku, a převádí ho v dokonaný pohyb, v agresivní konfrontaci těl, a rozpoutává tak vzrušující hru na pomezí tělesného útoku a divoké smyslnosti -- to, co šokovaný divák spatří, není v žádném ohledu 'jako', ale doopravdy, a jako takové probouzí autentické emoce. Vždyť snad jediným důvodem, proč se tanečníci Vandekeybusova autorského seskupení Ultima Vez při všem tom napohled zběsilém souboji hemžících se těl nezraní, je dokonale ritualizovaný soulad pohybů. Pozvednutý hlas. Hádka. Vztek. Zuřivost uvnitř slova, která plynule přechází v tělesný atak. Strčení. Povalení. Prudká srážka ramen. Zabránění v pohybu. Vysmeknutí se. Vetření se… Obklopeno citlivě dávkovanou, drásavě pronikavou kytarou a zpěvem Davida Eugena Edwardse aka Woven Hand. _____ Převedeno do řeči ženy a muže: __ L'amour ou la mort? Ljubov ili smierť?__ Zahlť mě, naplň mě po okraj, zažeň úskočné harpyje, ochraň mne před mocí satyrů, a nejsi-li toho schopen, uteč, nebo mě budeš muset zabít. BLUSH - ruměnec, nach, nával krve, cudnosti i extáze, živelné vzkypění, důkaz, že ještě žijeme. Když se milujeme, když se stydíme, nebo vztekáme, zoufale bráníme svá očekávání, své představy, své nároky – svá teritoria. _____ BLUSH ve filmové podobě původní choreografii důrazně podtrhuje a rozvíjí, převádí dění z bezpečných kulis divadelního prostoru do samého nitra nespoutané přírody (korsického ostrova, fiktivního Edenu). Tanečníci a tanečnice byli nuceni zbavit se hluboce zafixovaných pohybů z pódií, přizpůsobit je tvrdosti kamene, sypkosti Země, širosti zelených plání, chladu, dravosti a hloubce vody v potoce, v jezeře i v moři. Doteky s prostředím, které v divadle abstraktně evokovali, se proměnily v reálný, hrubý střet - ale i organickou symbiózu - lidského těla a živlů. V srdci zeleného ostrova se instinktivně převtělili v mýtické nymfy, jezerní panny, zvlčilé dravé šelmy a duchy lesa – a tím samým pohybem současně nechali alespoň dočasně procitnout bájné archetypální síly Ostrova. _____ ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Euforie. Nefalšovaná euforie. Srdce mi tluče jako o závod. Je to živé, živoucí, živelné. Nechala jsem se chytit do tenat tance, strhnout, v úžasu jsem oněměla, hltala každý pohyb. Dýchá z toho život, takový ten skutečný, pravdivý, reálný. V přirozenosti je krása, z ní vyvěrá síla a ta jde ruku v ruce s poznáním. Velmi vzrušující zážitek. Nádherné. Děkuji. ()

hygienik 

všechny recenze uživatele

Oprostenie sa od konvencí, pudovosť, asociatívnosť v tanečnom tranze. Diváka to pohltí. Len som celý čas nedokázal prísť na to, kde končia tanečné čísla a začína scenár filmu. Ale to je jedno. Zdá sa, že muzikálu už odzvonilo. Až vďaka "Pýreniu sa" som pochopil, ako vnímať výrazový tanec. ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Neobvyklé, smyslné, živelné i precizní, agresivní i křehké; v každém případě odvážné a otevřené. I když člověk výrazovému tanci zrovna neholduje, v této podobě a v těchto kulisách se mu dá porozumět snadno a snadno se lze i nechat unést od „pouhého“ pohybu k přemítání o velice konkrétních společenských jevech, pnutích, dovednostech. Díky Vlkovi za nasměrování. ()

klukluka 

všechny recenze uživatele

Kytarista mi to značně vylepšil, scény, ve kterých nefiguroval, pro mě neměly zdaleka takovou sílu. Unikalo mi sdělení, překvapovala mě ta negace, choreografie byla dost jednotvárná. Rád bych se nechal podobným filmem uvést do stavu podobného tranzu, lehký náběh tam místy možná byl, ale žádné skutečné opojení se nekonalo. ()

Související novinky

Festival tanečních filmů

Festival tanečních filmů

08.11.2009

Od 13. do 15. listopadu proběhne v pražském kině Světozor první ročník Festivalu tanečních filmů, který vůbec poprvé nabídne českým divákům ucelený pohled na tento žánr stojící na rozhraní mezi… (více)

Reklama

Reklama