Román pro muže

Tomáš Bařina chtěl zamířit ještě výš než s Bobulemi. Optimistické hledání sladkého léta vyměnil za zdánlivou sázku na jistotu. Vždyť Viewegh je oblíbený ve všech čtenářských vrstvách a adaptace jeho děl i přes libovolnou kvalitu vždy padly na úrodnou půdu. A právě Román ne. Autorův scénář totiž nejednoznačně hraje jak na notu absurdně-humornou, tak i na tu melancholicky-přemýšlivou, která pro mě u něj byla vždy na prvním místě. Ti, kteří tak do kina přišli s očekáváním vulgární řachandy, po které je provede bonviván Miroslav Donutil, museli zákonitě začít tuhnout už u úvodních titulků. A diváci, kteří si po trailerech, které zbytečně vypíchly všechna sprostá slova, která ve filmu zazní, chtěli smlsnout na novém českém nesmyslu, si své argumenty mohou prosadit jak přes ony vulgarismy, tak i přes lascivně znějící zápletku. A je to škoda, protože je očividné, že právě Bařina s Vieweghem chtěli žánr přisprostlých lechtivých českých komedií postavit na hlavu a stvořit chytrou absurditu, optimismus se smutným úsměvem nebo zkrátka dobrý film. Povedlo se jim to, ale právě tím, že se snaží na více frontách, mohli uspět jenom u menšího procenta diváckého spektra. (19.08.2011)

Je už knížka takhle špatná? Ne, promiňte, takhle PŘÍŠERNÁ? Jasně, kamera i výprava je v tomhle filmu skvělá, to bez debat, a já díky ní celou dobu byl v hodnocení na jedné hvězdičce, jenže když je ve filmu tolik věcí nakousnuto a v podstatě se ani jedna nedovede k nějakému konci, tak to pardon. Ve filmu se mihne tolik zbytečných figur a načrtne tolik situací bez nějakého smyslu, že to celé mohu s klidným svědomím brát jako sled skečů od Monty Pythons, ale .. proč jsem se teda za celou dobu vůbec ničemu nezasmál, z jakého důvodu je tohle avizováno jako komedie? Tohle fakt ne. To už není filmařina, to je obehraná story o mizerném scénáristovi a ještě horším dramaturgovi. Škoda výborného otloukánka Vladyky, přál bych mu lepší role. (25.02.2011)

Je dost možné, že výsledná podoba filmu mohla vypadat jinak, respektive nemuselo se jednat o film, který tak okatě sklouzne k (hořké) komedii. Jenže to už se nedozvím, a tak beru za vděk tuhle výslednou verzi rozehrávající příběh tří sourozenců, kteří v mládí měli k sobě mnohem blíže, ale postupně jejich vztahy ochladly a dost se na tom podepsalo jejich rozdílné sociální postavení. Když nejmladší Bruno onemocní nevyléčitelnou chorobou, je třeba za jeho životem udělat parádní tečku, o kterou se ve velkém stylu postará nejstarší bratr Cyril, kterého neopakovatelným způsobem ztvárnil Miroslav Donutil. On nám, přes svoji velmi arogantní postavu státního zástupce, názorně předvede, jak chutná moc a co si při svém postavení může dovolit, a že si toho ve filmu dovolí opravdu hodně. Vypraví se se svými dvěma mladšími sourozenci na tradiční týdenní pobyt do Tater v pětihvězdičkovém hotelu a při té příležitosti neváhá na cestu koupit svému umírajícímu bráškovi jeho oblíbenou prostitutku z netu, ale všechno se za peníze přece jen koupit nedá. Všechny herecké výkony se mně líbily, ale do role štětky bych si představoval přece jen žhavější herečku, než je Slovenka Táňa Pauhofová. Ženy vůbec byly tentokrát v nevýhodě a muži ve značné přesile. A je to i vidět na postavě Anety, kterou zahrála Vanda Hybnerová, a připadalo mně, že ani moc neměla co hrát. Herecky opět exhiboval Jan Budař, jak je jeho dobrým zvykem, svého zhrzeného pasáka si náležitě užíval a nešetřil vulgárními hláškami, ale tentokrát na to nebyl sám, protože ve dvojici ho doplnil Filip Čapka, který naprosto autenticky ztvárnil natvrdlého fotbalistu. Film nekončí nijak přehnaně optimisticky, ale závěrečná scéna na pohřbu je snad nejvážnější scénou, z jinak velmi odvázaného filmu, jehož scénář má na svědomí Michal Viewegh. Je to film úsměvný, divný, tragikomický, hořký a zajímavě pojatý, ale nemusí sednout každému. 60% (19.02.2011)

Nepatřím k lidem, kteří by vyhledávali filmy podle románů pana Viewegha. Vlastně nepatřím ani k lidem, kteří by vyhledávali novější české filmy. A o to více příjemně překvapený jsem byl při sledování tohoto filmu, který mi nabídl vše, co jsem očekával, který mě dokázal na celou dobu zaujmout a přitom (skoro) nenudil, a který byl tak nějak jiný, než na co jsem v televizi zvyklý. Ano, bylo nezvyklé vidět Miroslava Donutila v roli nadutého arogantního pitomce, který neřeší, co si o něm bude okolí myslet, ale tuto svou roli s přehledem zvládl, takže jsem ho skutečně začal nenávidět. Naopak úžasní zde byli pánové Budař a Čapka a jejich "geniální" plán na vypořádání se s arogantním soudcem. Co se týče dějové stránky, tak tam je pravda, že to chvílemi vázlo a že jsem sám občas nevěděl, co tím chce vlastně autor říci, zkrátka místy pomalejší tempo vyprávění příběhu mi výrazně nesedlo a je to vlastně největší nedostatek, který na tomto jinak zajímavém filmu shledávám. Celkově film hodnotím jako mírně nadprůměrný, což znamená rozhraní mezi třema a čtyřma hvězdama a nakonec volím lepší tři hvězdy. (31.07.2011)

Těžké váhání mezi 2 a 3*. Na jedné straně pěkná kamera, dobré herecké obsazení a několik povedeneých momentů. Na té druhé vcelku banální děj (nekritizuju zápletku, z té se totiž dal vytěžit skutečně výborný a silný film) a nejistota, co že to má vlastně být za žánr - lidová komedie, dojemné drama, společenská kritika...? Ono to sice tak nějak funguje ve všech těch směrech, o něž se to pokouší, ale jako celek je to smutně nevýrazné a i nekonzistentní. Protože to prostě nejede naplno v žádném ohledu. Neškodné a neobjevné nic, v němž vyniká jen Donutil. Ten tu svou karikaturu arogantního egoistického zhýralce uchopil za správný konec, bohužel ale ve filmu, kde taková postava vyznívá jinak než by (asi) měla. 50 % (01.04.2012)