Pes Baskervillský

Průměrné zpracování nejslavnějšího příběhu dvojice H&W. Fisher nebyl žádný áčkový tvůrce. Jeho výhodou bylo, že za málo peněz dokázal vykouzlit docela dost muziky. Přesto se na Psovi Baskervillském nedostatečný rozpočet podepsal. Ale nemůžu si pomoct, Holmesovy příběhy mám rád, alespoň pokud nejsou úplně zprzněné. A to Angličané dělají málokdy. Holmes je totiž taková jistota. Jistota, že svět, který jsme vybudovali na osvíceneckém materialismu má své opodstatnění. Myslím, že díky dokladům, že vše se dá vysvětlit rozumem, se nám žije lépe. I mě to uklidňuje :) (23.05.2010)

Oceňujem predovšetkým to, čo vo filme nebolo. Osekal totiž prílišnú literárnosť predlohy a spravil to dobre. Vynechal pre film nepodstatné a sústredil sa na plynulé plynutie deja. Neostalo tak miesto pre suchú, hoci povznesenú anglickú nudu. Ak k tomu prirátam sýty kolorit anglických slatín vzniknutých v štúdiu a predsa vierohodných, niet príliš čo vytknúť. Až na emočne poslabšie zvládnutý záver. (29.09.2016)

Vtipné, napínavé a velmi elegantní zpracování Doylova příběhu. Vždy jsem si Holmese představoval jako pohotového, leč trochu rozvážného člověka. Peter Cushing ho však hraje velmi energicky. Dokonce tak výrazně, že na sebe neustále strhává pozornost. Když je Holmes na plátně, vše ostatní pozbývá významu. Úplně z něj sálá náskok, který i drží před všemi ostatními. Ač z produkce Hammeru a s těmi nejhvězdnějšími hororovými herci (Cushing, Lee), Pes Baskervilský je dokonalá non-fiction pocta slavnému detektivu z Baker street. (01.11.2007)

Doylův román "Pes baskervillský" se dočkal pozoruhodně dlouhé řady filmových adaptací - celkem byl zfilmován více než dvacetkrát, přičemž konkrétně tuto adaptaci osobně hodnotím jako nepříliš zdařilou. Osobně mi nejvíce vadilo, že se snímek poměrně radikálně odklání od literární předlohy. Zatímco například starší adaptace Sidneyho Lanfielda z r. 1939 šla spíše cestou okleštění barvitého románového děje o celou řadu postav i dějových motivů, tato novější verze původní děj dosti pozměňuje tím, že k němu naopak přidává celou řadu nových prvků. Je mou soukromou domněnkou, že tyto změny mohly být motivovány snahou tvůrců odlišit se od předchozích filmových adaptací, ale osobně výsledek hodnotím nepříliš kladně. Filmu se podle mě nedaří budovat fungující atmosféru, o nějakém napětí nemluvě. Snímek má nejblíže žánrově nakročeno nejspíše k detektivce, byť význam postavy samotného Sherlocka Holmese je zde relativně upozaděn a proporce jeho mistrovské dedukce jsou zde jen lehce nastíněny, což je podle mě strašná škoda a největší "zločin" proti duchu předlohy. V porovnání se zmiňovanou starší verzí mi zde vadilo i výrazné zpomalení děje - film se místy skutečně vleče a osobně jsem se při jeho sledování neubránil jisté nudě. Za sebe nemám problém prohlásit, že mě tahle verze moc nenadchla a považuji ji zcela průměrný film, který je strašně poznamenaný dobou svého vzniku a jakých se tehdy natočily mraky. Pustit si ho je podle mě spíše ztráta času. (27.03.2013)

PES BASKERVILLSKÝ (1959) Terence Fishera snad patří mezi klasické hammerovské horory, stejně jako Fisher patřil mezi nejlepší režiséry ve službách tohoto britského studia, jež se zejména ve druhé polovině 50. let a v následující dekádě proslavilo specifickým pojetím estetizované makabróznosti s lehkými doteky sadizmu a myzogynie – což ale nemění nic na tom, že mi spojení natolik iracionální (místy až dementní) senzitivity a ryze deduktivní předlohy nepřipadá vůbec nosné. Slovo „horor“ bych v tomto případě ani nepoužíval, a pokud ano, tak by definitivně splasklo s melodramatickým finále a odhalením monstra jako přerostlého psa s maskou. (27.01.2008)