Něžná past

Konverzační komedie o tom, kterak se Frank Sinatra nechce vzdát svého staromládeneckého života, nakonec se však do sítě do níž chytá mladé slečny lapí sám, a přijde na to, že vlastně potřebuje lásku. Vidět ten film v divadle, řekněme na Broadway, asi bych se bavil. Filmové zpracování ale maximálně šustí papírem... Z dialogů trčí inscenovanost, snaha přijít na konci každé scény s nějakým vtipným bonmotem, vygradováním. Nepůsobilo to na mě přirozeně, ale věřím že v 50. letech musel film být velice atraktivní, hlavně díky Sinatrově přítomnosti. Celý děj je totiž postaven na faktu, že Sinatra je neodolatelný starý mládenc, že je vtipný, charismatický... V dnešní době už ale Sinatrovo kouzlo přeci jen trochu vymizelo (alespoň co se jeho herectví týče), tudíž ztrácí svou hlavní přednost. Představte si, že byste sledovali film s Karlem Gottem starý tak 40 let, v němž by Mistr hrál roli neodolatelného lamače ženských srdcí. A to by bylo všechno, co by film nabízel. Před těmi desítkami let by slečny pravděpodobně nemohli spustit oči z plátna... dnes by to u většiny (nepočítám li Gottovi zaryté faninky) diváků vyvolávalo spíš jen lehké pousmání... (27.02.2005)

Výborná romantická komedie s kouzelnou Debbie Reynolds a chlapáckým Frankem Sinatrou, která nás zavede do "pohodových"padesátých let. Ol' Blue Eyes nejenže geniálně zpívá, on je také !!velmi slušným hercem!! a některé zdejší komentáře, které ho přirovnávají k nejslabšímu článku filmu a ke Karlu Gottovi, jsou poněkud hodně nefér. P.S. Po druhém podívání, musím přidat ještě jednu hvězdičku.Ani nevím jak, ale stala se z toho srdcovka... (02.09.2005)

Sinatrovy modré oči a (na svou dobu) shic kostýmy a účesy jsou hlavní doménou této konverzační komedie o jednom záletném agentovi. Škoda, příběh odehrávající se jenom v několika málo interiérech (v pozadí na plátně Manhattanský most:) mi nepřišel příliš konzistentní a nedokázal mne zaujmout až do konce, pořád někdo přicházel nebo odcházel, chlapi se dvořili a ženský cvrlikaly... (26.02.2005)

Kouzelná Debbie Reynoldsová a vcelku vtipné dialogy. Zato největší divácké lákadlo - Frankieboy - se s odstupem padesáti let ukazuje být nejslabším článkem filmu. Podotýkám, že jeho písně uvádím dokonce v listině nadepsané "ZAHRAJTE MI NA POHŘBU", takže nic osobního ;-), ale Sinatrovy herecké výkony byly tragikomické. Trochu jako když navléknete instalatéra do lékařského pláště. Na první pohled nepoznáte rozdíl, ale jakmile se vám začne vrtat v zubech francouzským klíčem, hned víte, která bije. 50 % (08.03.2005)

50. léta v USA holdovala přízemně konzervativním hodnotám, jejichž oslavou Tender Trap je nepochybně, třebaže to podává jemnou formou. Pro mě je na snímku nejzajímavější vizuální stránka dokumentující dobové americké maloměšťácké představy o typické domácnosti, které nám dnes spotřební kultura vnucuje v mírně inovované podobě jako "moderní". Něžná past (Debbie Reynold navíc bude - až se vdá - opravdu nesnesitelnou manželkou) reprezentuje svět, který nesdílím vůbec, ale podán je téměř jako něco interesantního. (19.12.2012)