Králova řeč

My kingdom for a fluent speech aneb rodiče (či urozený původ) si nevybereš, ale logopeda si vybrat můžeš.. Pokud se vám podaří oprostit od některých velkoryse opomenutých historických faktů v podobě předválečného odstraňování klacků zpod nohou fašistického Německa (zde scvrklé jen na jakési květiny od Ribbentropa), stanete se svědky postupně se rozjasňujícího komorního dramatu, v němž první hlava Commonwealthu musí najít sílu k tomu býti oporou svému lidu v těžkých časech, ačkoliv jej, jak už tady dobře napsal gudaulin, díky vlastnímu životu v takřka hermeticky uzavřené bublině královského majestátu zas tak dobře nezná. Nicméně chápu, že v Británii, i vzhledem k historickým souvislostem, vidí tyto věci trochu jinak a typický znak české povahy - jakási zakořeněná neúcta k vládním, či jiným autoritám - hned svádí k přístupům typu: „Pošlete na Hradčany učitele se schopností odstraňovat sebestřednost a upozorněte ho, ať si dá pozor na propisku...“ Ač C.Firth pronesl se zlatou soškou v ruce děkovnou řeč bez zaškobrtnutí nejspíš zaslouženě, byl pro mě hlavní hvězdou filmu Geoffrey Rush. Vtipný syn australského sládka a amatérský terapeut řeči, co respekt k osobám vůdčího společenského postavení nechává stranou a jak už to v historii bývá, z pozice muže v pozadí pomáhá otáčet koly dějin. Jeho výraz po projevu s podkresem Beethovena - jako by tam stál v roli jednoho slavného britského komika, kterého už v minulosti ztvárnil a říkal si: „Byl jsem při tom.“ Mimochodem, kdyby Bertie nebyl král, mohl se klidně úspěšně živit jako podomní prodejce biblí. Představte si, že by zazvonil u vašich dveří a spustil: „Ku-ku-ku-kupte si, bi-bi-bibli, ne-ne-ne… Kurva! Kurva! Nebo vám ji přečtu..!“ (28.07.2011)

Film, ktory vas odzbroji svojou lahkostou, neuveritelnou ludskostou a v neposlednom rade hereckymi vykonmi, ktore absolutne podtrhli uveritelnost celeho pribehu. Posledne minuty kralovej reci boli tak emotivne, ze som nechcela, aby vobec skoncili. Silu priatelstva, odhodlania a silnej vole by som citila skrz monitor aj keby som bola slepa a toto filmu "Kralova rec" uz nikdy nikto neodoprie.Nikto iny si tento rok v muzskej kategorii nezasluzi Oscara viac, ako Colin Firth a Geoffrey Rush a pevne verim a dufam, ze si to budu mysliet aj pani akademici a konecne raz urobia spravnu vec. (12.02.2011)

Tak film stojí vyloženě na perfektním Firthovi, kterému zdatně sekundují Rush a Carter. Kromě nich však stojí za zmínku už jen hudba a neortodoxní praktiky Loguea. Příběh samotný mě moc nestrhl, opěvovaná a náležitě oceněná režie mě taky nijak zvlášť nedostala. Možná jsem jenom nebyl při sledování naladěný na tu správnou vlnu, ale takhle je pro mě Králova řeč "pouze" solidní 4*-ovka. (05.03.2011)

Pitvat by Velká Británie do své minulosti uměla, to se jim upřít nedá. Dokonce to natočili tak, jak se na historický film sluší a patří. Přeci jenom to není zase tak vzdálená minulost. Každopádně jsem se dočkal jak zajímavých zjištění, tak děsně nudných pasáží. Stejně tak jako chytlavých scén bylo plno, tak otravných scén také vcelku slušně přibývalo. Všecko se to tu tak nějak přirozeně mísilo a celé to vypadalo vcelku hezky, protože do toho Colin Firth naprosto parádně koktal. Ten se nakonec dokoktal až k závěrečnému finiši, který mu vynesl obrovský aplaus snad od všech, kdo film viděli. Ještě aby ne, když se celý film tak nádherným způsobem zadrhával ve skoro každé větě (Mimochodem, docela jsem zvědavej na dabing, jestli vůbec bude). Film, který má na to stát se historickou klasikou, díky čemuž může děkovat především samotným hercům, kde se opět vyřádila celá britská smetánka. (07.02.2011)

Tom Hooper po Damned United opět v typicky anglickém stylu a zase skvěle. Ukecaný (v tom nejlepším smyslu tohoto slova) a pohlcující příběh potenciálního anglického krále Jiřího VI. Působivý herecký koncert všech zúčastněných (pokud chcete chválit Firtha, chvalte stejně i Rushe;-)) a technická brilantnost filmu ho posouvají na místo horkého kandidáta na pár sošek. Přesto tento film není jen o zmíněných hercích, ale především o síle a důsledcích života na vrcholu monarchie, což dotváří mnoho kontrastních a správně snobských scén (Jiří a oprýskaná zeď v ordinaci, manželé a jízda výtahem jedno patro..) I silné scény tu jsou, kromě očekávaného závěru především hádka v parku, který působí jako to pravé magické místo pro pobyt jednoho z následovníků krále. Více takových filmů. (06.02.2011)