Režie:
Petr NýdrleKamera:
Antonín WeiserHudba:
Zdenek MertaHrají:
Jan Kraus, Josef Somr, Jiří Bartoška, Jiří Knot, Karel Heřmánek, Pavel Zedníček, Karel Augusta, Jan Schmid, Jana Synková, Marie Motlová, Lubomír Kostelka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh mladíka, který se vydá do Prahy, aby poznal nový život a podaří se mu dobýt velmi pofiderní slávu plytkého textaře, vypovídá dnes především o době vzniku. I osud filmu je příznačný pro období normalizace. Po velkém úspěchu při uzavřeném promítání v roce 1980 se však do distribuce dostal až po listopadové revoluci v r. 1989. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (60)
Každopádně zajímavé vidět mladého Krause či Bartošku, ale jinak je to dost těžko koukatelné, obrazová stránka hodně přebíjí vše ostatní, až úporný pokus o umělecké snímání poplácávání se mladého "nezaměstnance" - rádoby umělce v v socialistickém Československu... Měl jsem smíšené pocity něčeho obzvláště výjimečného a zároveň skoro nekoukatelného, ve své době ovšem značně revoluční počin... ()
Fillm dokonale vyjadřující poměry v socialistickém Československu v 80. letech minulého století, který se docela zdařile zaměřuje na uměleckou komunitu a ukazuje "návod", jak se prosadit. Inteligentní divák pozná sarkasmus a kupodivu to poznali asi i cenzoři, a proto šel do trezoru. Jinak se jedná o průměrné zpracování, které mě nějak moc nenadchlo a rozesmály mě akorát některé angažované texty. ()
Generační film o tajemství přerodu rebela v kulturní elitu. Autorské hledačství ve studentském formátu s okouzlením dobovou vizuální bizarností Prahy i se znechucením jejími obyvateli. Mladické kouzlo Krause, jehož postava nakonec svým vkladem přispěje k budování své socialistické. Pozornosti hodná ♫ Mertova hudba, vynikající závěrečný blok písní. Škoda neochoty k větší zkratce, ale i po letech studentské 3* ()
Hvězdička navíc za snahu o neobvyklé záběry. Hvězdička míň za zdlouhavost těchto záběrů, které mě po půlhodině přestaly dost bavit a věnoval jsem se něčemu jinému a oko k obrazovce upřel pouze ve chvílích, kdy se na scéně vedl hovor. Poté, co jsem se několikrát spálil, jsem si pravidlo upravil a začal se dívat pouze tehdy, když se na scéně vedl hovor srozumitelný, nikoli nějaké nezřetelné mumlání. Jinak, poučení se tedy filmu moc nepovedlo. Verš "obyčejní lidé živili tři krky, matce v létě mlátička utrhla kus ruky", je na úplně stejné umělecké úrovni jako to, co chtěl psát Kraus předtím, ještě za nezávisla. Mám na mysli onu baladu o bagristovi, kterému se z neustálého přejíždění hrbolů na cestě vyklepaly oči z důlků a pak s nima hrál s podobně postiženýma kolegama kuličky. Píseň pak naštěstí končila naprostým hapyjendem, našemu bagristovi se hra dařila a po jejím skončení měl v pytlíčku místo dvou kuliček čtyři. ()
Oceňuji nápaditost s kamerou (odjíždějící metro, motorka atd.) a některý fakt hodně vtipně vypointovaný dialogy (to bych snad radši psal žádost). Ale ten film je nedotažený. Přišlo mi že Kraus/Evžen ke štěstí přišel jen tak. A nějaké trampoty se mu vyhly obloukem. Ale vidět Krause v pívečko věku je zábavné samo o sobě. A mladej Bartoška je taky zajímavej, o to víc vás překvapí že Josef Somr vypadá furt stejně :) ()
Galerie (2)
Zajímavosti (5)
- Tento film byl jediným filmem Petra Nýdrleho. Po zakázání filmu tehdejším režimem Petr Nýdrle emigroval do USA, kde se zprvu živil jako rozvážeč pizzy a následně se vypracoval a živil se jako režisér filmových klipů a reklam. K filmu se však nikdy nevrátil. (walmezak)
- Ve filmu zazní angažovaná píseň věnovaná cikánským kopáčům „Výkop, kopají výkop“, kterou nazpíval Milan Dyk. Hudbu zkomponoval taktéž Milan Dyk a text napsal Eduard Pergner. (sator)
- Film vznikal tři roky, což je na hercích patrné. (JoranProvenzano)
Reklama