ゼロの焦点
Zero Focus
Videa (3)
Recenze (2)
Klasika z roku 1961 byla aktualizována novými filmařskými postupy, ale jádro příběhu zůstává relativně stejné. Na konci 50.let probíhají v Japonsku velké změny, moderní výrobky, poválečná obnova, větší role žen ve společnosti. Uhara Teiko (Rjóko Hirosue) očekává návrat svého novomanžela Uhara Keniči (Hidetoši Nišidžima), měl v Kanazawě něco vyřídit a hned se vrátit. Když několik dní chybí, rozhodne se Teiko pátrat po jeho zmizení a čím dál více poznává minulost svého muže... Není to dektektivka, ani drama, spíše mix žánrů, včetně romance. Je to však hlavně výpověď o dané době, a pocitech, strastech lidí, kteří ještě nedávno žili v poválečném chaosu a museli dělat všechno možné pro přežití. Hrdinové sice žijí v přítomnosti, ale v patách mají minulost, mají před sebou nesnadné morální volby. Uvidíte tak detektivní vyprávění, historickou fresku s bohatou výpravou, perfektní vizuál a velmi dobré herecké výkony. Určitě musíte k filmu přistupovat s trpělivostí a soustředěností, teprve postupem času vyplouvá na povrch hlavní příběh, který není v žádném případě banální. Drze se domnívám, že film není pouze o představených charakterech, nepřímo kritiuzuje tehdejší společnost, a nutí diváka k zamyšlení. Pokud by společnost nebyla pokrytecká vůči vlastní minulosti a osudu některých lidí, museli by podstupovat hrdinové ty muka, které zažívají? Jakou cenu a hodnotu, má zářivá přítomnost/budoucnost, když je vystavěna na selektivní ztrátě paměti a lži? Na rozdil od JFL tady nepozoruji skopofilii bez obsahu, ale velmi zajímavou dobovou fresku, která má co nabídnout k přemýšlení. ()
Nová adaptace románu Seičóa Macumota, podle které již byl natočen stejnojmenný film v roce 1961, se soustředí na připomenutí poválečných let, a to dvěma bohužel protichůdnými směry. Na jedné straně stojí skvělé detektivní vyprávění převzaté z předlohy, které v novém snímku zdůrazňuje morální mnohoznačnost poválečného chaosu a jeho formativní roli pro moderní Japonsko. V kontrastu proti hlubokomyslnému poselství a propracovanému scénáři je povrchní opájení se výpravou, která hnidopišsky vytváří dojem 50. let, ale místo oživení doby dává vzniknout pouze odosobněně vycizelovaným kulisám. 7/10 ()
Reklama