Sen (S01E10)

Ve srovnání s povídkou The Dream, která byla nejdříve vydána v USA v Saturday Evening Post 23. Října 1937, a poté v The Strand v únoru 1938, kde sen pana Benedicta Farley je popisován takto : ‘At twenty-eight minutes past three I open the second drawer on the right of my desk, take out the revolver that I keep there, load it, and walk over to the window. And then – then I shoot myself.‘ , jste si určitě všimli, že čas je jiný, ale i celková zápletka je lepší, než sama A.Christie vymyslela. Kromě případu i tento díl vypovídá o panu H.Poirotovi v jeho osobním životě v souvislosti s vtípkem s psacím strojem a hodinami. Samozřejmě si neodpustím úryvek. HP a inspektor Japp scházejí ze schodů od Farleyovy pracovny : Když říkám sebevraždu, mám na mysli, že byl ve své pracovně sám a tam ho našli s pistolí v ruce. Nikdo tam nevešel ani odtamtud nevyšel v době, kdy se zastřelil. Co to znamená, inspektore ? Že není jiná možnost – byla to sebevražda. Au contraire ! To znamená, že to byla velmi nezvyklá a velmi chytře plánovaná vražda ! Myslíte ? A Kdo ji naplánoval ? To by nebylo ono, inspektore, kdybych vám to hned pověděl. Dobře. No, teď musíme nechat malé šedé buňky mozkové pracovat . Takměř dokonalé. (21.11.2011)

Veľmi dobrý diel síce s prehľadnou zápletkou, ale veľmi príjemne natočený a s neočakávaným rozuzlením. Keď Poirota sklamú šedé bunky, je to vždy zábava, ale slečna Lemonová nevedomky príde na pomoc. Za to sa jej dostane odmeny v podobe darčeka, len trochu odlišného, ako očakávala. –––– P.S. Prosím vemte tento dopis sebou. –––– Příliš respektuji potřeby svých zaměstnanců. (11.07.2014)

Někteří lidé si možná zaslouží nějaký trest za to, jak se chovají, ale přece jen, smrt je trestem, kteří ne všichni považují za přijatelný. Hercule Poirot vraždu nikdy nepřijme, což jasně dává najevo, a tak vyšetřuje vraždu továrníka, který se ke svým zaměstnancům choval jako hovado. Skvělé variování se záměnou a tím, jak je zločin skvěle rekonstruován. (11.01.2015)

Z první série je Sen rozhodně tím nejpovedenějším, nejhravějším a nejlépe vykonstruovaným případem, který těží zejména z dobře promyšlené zápletky, a je opravdu škoda, že je to jeden z těch padesátiminutových dílů, jelikož tento díl by dokázal únest i dlouhometrážní stopáž. Vedle toho mě navíc pobavila dějová linie s psacím strojem. (09.09.2016)

Tak by mě zajímalo kolikrát vlastně Agatha ve svých detektivkách použila podobné zápletky. Ale vždycky ji buď ona nebo tvůrci seriálu dokáží něčím „ozvláštnit“, takže vlastně nikdy není přesně tatáž. :-)) Z těch 50 minutových, které jsem zatím viděla, tedy z první série, je to podle mě (a jak vidím, tak nejen podle mě) ten nejpovednější Poirot. (26.01.2012)