Pokoj

Tak tohle bylo něco, od první scény film nedává absolutně žádný smysl. To co herci servírují také ne. Podíváme se do nitra režiséra, který má svůj sen a tak si ho splní. To co vidíte tady, neuvidíte nikde a právě proto se vám The Room vryje do paměti do konce života. Nejsmutnější na tom je, že jsem se smál, bavil a i scénář je natolik komický, že posadí na zadek, pokud ho nebudete brát vážně. Tento unikát se nedá ohodnotit, buď vás baví a nebo jednoduše ne. Nic mezitím tím být nemůže! Film vznikl jako vážný, ale vyplavala z toho nezapomenutelná komedie. 15/10 = 155% a tak jak nedává smysl celý snímek, tak samozřejmě ani mé hodnocení. (25.05.2018)

Myslím, že dokonce i naše telenovela byla lépe natočená. A to už je sakra co říct! Když se tak člověk dívá na hlavního představitele a jeho herecký výkon, plus s tím otřesným přízvukem, člověku začne vrtat hlavou, jestli si z toho náhodou nedělá prdel. Obzvlášť, když je zároveň režisérem a scénáristou. Evidentně nedělá. Taky se mu podařilo natočit film, ve kterém téměř nic nefunguje, nicméně ta nefunkčnost a ty hovna, co všechny postavy během filmu řeknou, jsou strašně a příšerně skvělý. Ed Wood má silného konkurenta. Hovado Tommy Wiseau natočil tak příšernej film, až je vlastně neskutečně zábavnej. 5* (09.07.2016)

Pro některý filmy by tady měla bejt nějaká zvláštní kategorie hodnocení. Jako objektivně je to po všech stránkách naprostej odpad, ale já se od toho nemoh odtrhnout a hned druhej den jsem si to pustil znovu. Tommy Wiseau podal asi úplně nejhorší výkon, co jsem kdy ve filmu viděl. K tomu je navíc nutný připočítat, že mluví a vypadá jako úplnej dement. Ale on je ten film celkově něco naprosto neuvěřitelnýho. Asi po 3 minutách jde Tommy Wiseau souložit s tou svou snoubenkou a najednou k nim do postele skočí nějakej jejich soused, všichni se začnou mlátit polštářema a pak ten soused řekne, že by se na ně rád díval. Následuje několik souloží, při kterejch hraje nějaká neskutečně sračkózní hudba. Pak tam pořád chodí na návštěvu matka tý jeho snoubenky a vede tam rozhovory typu: "Asi umřu, mam rakovinu. - To nic neni. To už dneska uměj doktoři vyléčit. - Já vim. Jsem si jistá, že se brzy uzdravim." Když někdo navrhne, aby si zahráli fotbal (americkej), tak to znamená, že si 4 lidi asi na 4 metrech čtverečních začnou házet s míčem a vedou u toho úplně nesmyslný rozhovory. Pro milovníky špatnejch filmů naprostá must see záležitost. Kam se hrabe Ed Wood, Coleman Francis a další. Tohle je úplně jiná liga. Škoda, že Tommy Wiseau nic jinýho nenatočil. Fakt nevim, jestli dát 5 hvězd, nebo odpad. Kdyby to šlo, tak budu hlasovat pro to, aby se film posunul v žebříčku těch nejrozporuplnějších (i když teď je na pěknym 2. místě). No odpadů je tu asi trochu víc, takže dám 5 hvězd. Jinak flashová hra, o který se píše v zajímavostech, je taky nářez :-) (21.10.2014)

Snímek, který takovým nevídaným způsobem předchází jeho pověst, jsem prostě musel vidět. Nejvřeleji doporučuji četbu zajímavostí. Konečně snímek, u kterého se dočtete zajímavé zajímavosti. Mimo jiné jsem se tam dozvěděl o senzační hře, která je snad vtipnější než samotný snímek. Jinak, obsah nelže. Herce zde hrát zkrátka neuvidíte. Je to těžce bez emocí. Všichni jsou hrozně šerední. Na prvním místě s náskokem vede herec/režisér/psychopat a permanentně sjetý Tommy Wiseau. Z nezanedbatelné části snímek vzdáleně připomíná jakési poloviční falešné nechutné a nízkorozpočtové porno, či alespoň pokus o něj. Tuším, že jsem se dočetl, že divák celých 8 minut trpí záběry, kdy se po sobě herci všemožně plazí. Nejnechutnější jsou samozřejmě scénky, kterých se účastní Wiseau, to je vyloženě pro otrlé. Nehodlám snímek hodnotit jako dílo, kde je naprosto všechno špatně. Ona se ta všudepřítomná debilita takovým zázračným způsobem přehoupla úplně na druhou stranu a vzniklo kultovní dílo s nemalou fanouškovskou základnou. Vůbec se tomu nedivím. Snímek je napráskaný všemožnými perlami. Třeba už jen ten Johnnyho smích je uši a bránici trhající. Nevidím tvůrcům do hlav, ale pokud snad bylo tohle zamýšleno naprosto vážně, tak se to dost zásadně minulo účinkem. Komedie se z toho ovšem vyklubala obstojná. Milý a citlivý snímeček o vztazích. Těch mezilidských i partnerských. O komplikovanosti ženské duše a chlapecké citlivosti. O milostném trojúhelníku. O nevěře. O zlomeném srdíčku. Zkrátka o životě. Autor nenese zodpovědnost za to, že jsou úplně všichni diváci retardi a nejsou prostě na podobný film dosud mentálně vybaveni. Potrvá desítky let, než v tomto snímku někdo to skryté poselství a kouzlo vůbec dovede objevit. Snad bych jen doufal, že až se zde nějakým způsobem opět zresetuje život, navštíví nás někdo z Vesmíru, či v co věříte, tak tyto inteligentní bytostí nenaleznou nějakou zatoulanou kopii právě tohoto díla. Zřejmě by tyto bytosti připsaly náš úpadek právě tomuto filmovému skvostu. (22.07.2016)

Protože jsem viděl Kameňáky, dílo Eda Wooda i opilecká videa Ivety Bartošové, usoudil jsem, že jsem splnil kvalifikaci ke zkouknutí údajně největšího průjmu všech dob. Asi nemá cenu psát, jak je The Room neuvěřitelně příšerný, jak má banální a nesmyslné dialogy, trapné herce a jak úpěnlivě diváka přesvědčuje, že má Tommy Wiseau místo mozku tukový rezervoár. Fascinující je každopádně pozorování titulního „hrdiny“, který se pokaždé, kdy z něj má vypadnout nějaká replika, tváří, jako by nasál kubík rajského plynu (a nemá oči!) Pro příklad uvedu několik vskutku pamětihodných scén: V jednu chvíli se tři pánové sejdou u popelnic, melou absurdní hovadiny a když už očividně neví, kudy kam, začnou si na ploše dvou metrů čtverečních házet s míčem (!!!). Pak se objeví čtvrtý chlap, jednoho ze tří přítomných bezdůvodně srazí k zemi, vzápětí o něj projeví strašnou starost a odvleče ho pryč. Konec scény. Pak je tu kvantum momentek s Johnnyho tchýní, která vždy přijde za dcerou, řekne jí, že je Johnny naprosto špica, načež prohlásí, že už musí jít a vypadne. Obzvláště vypečený je moment, kdy po krátké debatě zcela mimo mísu zahlásí „jestli vypadám unaveně, tak mě nechtěj vidět zítra“ - a tradičně zmizí. Nevim, jakej matroš všichni při natáčení hulili, ale očividně to byla kvalitka. Johnnyho štětka v průběhu jednoho dialogu prohodí, že má rakovinu prsu, což její matka odbude s tím, že je to prkotina a víckrát se k tomu nevrátí. V jiné scéně pozorujeme obsluhu jakéhosi baru/bufetu, pánové si sednou a jeden druhého se náhle zeptá „jak jsi na tom se sexem?“ The Room je úžasný film. Film o ukřivděném blbečkovi s vizáží nadrogovaného lachtana, jehož nikdo nemiluje a on by si to tak zasloužil (ach, ten závěr). Film, v němž si všichni začnou házet s míčem, sotva se sejdou. Kdekoliv. Nebo se píchat navzájem a hodiny o tom mluvit. Pokud chcete uspat prarodiče, utýrat psa nebo ze svých dětí udělat nesvéprávný asociální kretény, pusťte jim to. Za počet mrtvých neručim. P.S. - v první půlhodině se třikrát souloží, pokaždý s šerednou blondýnou, s růží v ruce a za tragicky nevkusný hudby. Takže doporučuju i jako případný lék na nadrženost, protože po tomhle má člověk chuť vojet tak maximálně hlavou zeď. (17.12.2013)