Pokoj

Pro některý filmy by tady měla bejt nějaká zvláštní kategorie hodnocení. Jako objektivně je to po všech stránkách naprostej odpad, ale já se od toho nemoh odtrhnout a hned druhej den jsem si to pustil znovu. Tommy Wiseau podal asi úplně nejhorší výkon, co jsem kdy ve filmu viděl. K tomu je navíc nutný připočítat, že mluví a vypadá jako úplnej dement. Ale on je ten film celkově něco naprosto neuvěřitelnýho. Asi po 3 minutách jde Tommy Wiseau souložit s tou svou snoubenkou a najednou k nim do postele skočí nějakej jejich soused, všichni se začnou mlátit polštářema a pak ten soused řekne, že by se na ně rád díval. Následuje několik souloží, při kterejch hraje nějaká neskutečně sračkózní hudba. Pak tam pořád chodí na návštěvu matka tý jeho snoubenky a vede tam rozhovory typu: "Asi umřu, mam rakovinu. - To nic neni. To už dneska uměj doktoři vyléčit. - Já vim. Jsem si jistá, že se brzy uzdravim." Když někdo navrhne, aby si zahráli fotbal (americkej), tak to znamená, že si 4 lidi asi na 4 metrech čtverečních začnou házet s míčem a vedou u toho úplně nesmyslný rozhovory. Pro milovníky špatnejch filmů naprostá must see záležitost. Kam se hrabe Ed Wood, Coleman Francis a další. Tohle je úplně jiná liga. Škoda, že Tommy Wiseau nic jinýho nenatočil. Fakt nevim, jestli dát 5 hvězd, nebo odpad. Kdyby to šlo, tak budu hlasovat pro to, aby se film posunul v žebříčku těch nejrozporuplnějších (i když teď je na pěknym 2. místě). No odpadů je tu asi trochu víc, takže dám 5 hvězd. Jinak flashová hra, o který se píše v zajímavostech, je taky nářez :-) (21.10.2014)

Vážně jsem čekal co na mě tenhle film nachystal. Tím jak je tenhle film špatnej, je vlastně extrémně zábavnej. Hrůznost dialogů a hudby se nedá slovy popsat, přesto si troufám tvrdit, že si postavu Johnyho a jeho debilní hihňání zamilujete. Ed Wood byl vedle Wiseaua břídil. U jeho filmů s divák nudí. U The Room se aspoň pobavíte! (10.09.2011)

V téhle zdegenerované době lze věhlasu v audiovizuální tvorbě dosáhnou nejen tím, že jste skvělý herec či vynikající režisér, ale také pokud jste třeba kompletně vypatlaný, vyšinutý, maniakálně narcistický pičus bez jakéhokoliv talentu. A když k tomu navíc máte prachy, abyste pět let nechali viset obří reklamu na vlastní hovno uprostřed Losích Andělic, kýžená publicita se nakonec dostaví, přičemž v dnešním jeblém a kulturně upadajícím světě sere pes, je-li negativní nebo pozitivní, publicita je prostě publicita a na jejích marginálních efektech lze solidně profitovat na obou koncích spektra. Na tom řitním někdy prostě stačí to, že vám v tak tak zvládnutém souboru neurovegetativních funkcí nezbylo místo pro rozum, soudnost, sebeúctu a vkus. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Třeba na Tytrubku se enormně pakuje odporný, trapný, neumětelský potrat, co miluje Májkraft a hraje Pokémongou, ačkoliv měl být dávno v lihu v muzeu genetických anomálií, jakož i armáda dalších kreatur. A všichni jsou očividně stejně blahoslaveně hrdí na to, jací jsou to dementi, jako tuhle Tomek. Lidé jsou prostě od přirození fascinováni bizarními vymaštěnci, po nichž by, nebýt soudobého virového šíření asociálními sítěmi, neštěk ani pes, a jejich neum pravděpodobně nikdy neopustil území klecového lůžka. Hovno kult, tohle je prostě jen obludná velesračka odpudivého pšontkovského degena, plná slizkých amatérských pornoherců a downích "dialogů", jakých jsou plné žumpy. Ovšem skvělý matroš k parodii, jsem zvědav. (22.12.2017)

Pri pokuse nájsť v The Room nejakú logiku, systém a zmysel som sa dopátral k jedinému možnému riešeniu. Fabula rozpráva o Johnnym, zdanlivo všednom zamestnancovi banky, šťastne nažívajúcom so svojou snúbenicou Lisou. Pod rúškou naoko dokonalého amerického sna, ktorý má čoskoro spečatiť jeho pracovné povýšenie a svadba, sa však ukrýva príbeh ťažko psychicky chorého človeka, žijúceho v milostnom vzťahu silne patologického charakteru. Keď sa následne jeho perfektný svet začína rúcať, na povrch vychádza krutá pravda o ľuďoch okolo neho, do jedného egoistov, takmer bez výnimky zneužívajúcich jeho dobrosrdečnosť a naivitu. Pes je zakopaný v tom, že sujet pri prezentovaní príbehu preberá subjektívnu optiku Johnnyho. Výsledkom je tak emocionálne nabitá, strhujúca melodráma a obžaloba sebeckej a bezohľadnej modernej spoločnosti, ktorú však dokážu plne oceniť jedine ľudia trpiaci podobne závažným mentálnym postihnutím či chorobou, ako jej hlavný hrdina.____Pokiaľ by niekto ešte stále predsa pochyboval o neoddiskutovateľnom géniovi Tommy Wiseaua, dovolím si ako nezvratný dôkaz predložiť scénu, v ktorej Johnny náhle zmení tému konverzácie a položí svojmu najlepšiemu priateľovi Markovi tú jedinú podstatnú otázku: "Anyway, how's your sex life?" Zmienená pasáž nie je ničím menším než zrejme najlepšou interpretáciou, zhrnutím a paródiou freudizmu v celej histórii ľudstva. Už z toho dôvodu nemôžem ísť pod magických 100% (a film si s radosťou kedykoľvek zopakujem) (25.06.2017)

Olezlý Tarzan s umaštěnými vlasy se stupidně pochechtává až do chvíle, kdy kdosi na chodbě ucítí kouř z výstřelu. Tenhle film je naprosto dokonale blbý. V pokoji se střídají podivné postavy jako apoštolové na orloji, pronáší neuvěřitelné monology a zase mizí, byvše nahrazeny jinými apoštoly filmových zvěrstev. Kdyby hlavního paroháče hrál někdo méně odpudivého zevnějšku, mohlo z toho být celkem ucházející soft porno. Jelikož Danny, a nejen on, do puntíku naplňuje definice zevního genitálu, nemusel se Wiseau ani příliš zdržovat těmi spektakulárními pokusy o soulož. (28.03.2023)