Ces amours-là
What War May Bring
Aj pre lásku sa zabíja
What Love May Bring
Režie:
Claude LelouchKamera:
Gérard de BattistaHrají:
Audrey Dana, Jacky Ido, Dominique Pinon, Anouk Aimée, Zoltan Butuc, Christine Citti, Zinedine Soualem, Judith Magre, Massimo Ranieri, Sylvain Dieuaide (více)Obsahy(1)
Ve filmu se promítají nejdůležitější události minulého století, které zasáhly tak či onak do života všech protagonistů. Dějové linie započaté v minulosti, se v jedné chvíli protínají v událostech pozdější doby. Hlavní postava Ilva vzpomíná na své předchozí vztahy se dvěma Francouzi, dvěma Američany a Němcem. Do Francie přišla jako malá se svou matkou Sophií. Seznámily se tam s promítačem Mauricem, který se dívce stal skvělým otcem. Pak vypukne druhá světová válka. Maurice, který se účastní odboje, je spolu s devatenácti dalšími náhodnými cestujícími zajat a má být zastřelen za to, že někdo v metru spáchal atentát na dva německé důstojníky. Ilva jde za otce prosit, setkává se s německým důstojníkem Horstem, který otci skutečně pomůže a ona se stane jeho milenkou. Při přípravě další odbojové akce přichází Maurice o život. V Paříži, kde Ilva pracuje jako uvaděčka v kině, se mezitím chystá její zatčení, protože měla poměr s německým důstojníkem... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (16)
Baví mě nezvyklé podání v jakýchsi útržcích, míchající minulé s budoucím, baví mě kabaretní či estrádní tón (oproti klasickým muzikálům), baví mě životní nadhled i melancholická retrospektiva, která oslavuje život a hlavně lásku, takže si může dovolit zatracovat politiku i historická fakta. Kdyby ten příběh lehce neklopýtal, bylo by to dokonalé. ()
"Kam mě to vedete ??" - "Jestli máš rád kino, tak do ráje !!" Opravdu dlouho, což se mi běžně nestává, jsem koketoval s plnou palbou, protože Lelouchovo řemeslně precizní a především překrásné vyznání Ces amours-là vypadá jako hrubě nedoceněný snímek, nad čímž se však zde už jeden tak nějak ani nepodivuje, nicméně na mě i přes lehce křečovité oslí můstky sjednocující příběh nesmírně zapůsobil !! A ten famózní soundtrack, který ve finále graduje jako o život, dua Laurent Couson, Francis Lai budu z hlavy dostávat ještě týdny.. ()
Francouzská kritika film hodnotila špatně hned po uvedení do kin a není se čemu divit. Je to jeden velký omyl. Lelouchova poetika a válka nejde dohromady, V té válečné části měla být jiná hudba, mělo to být pojato jinak, adekvátně situaci. Snová atmosféra ve válečné vřavě – fakt průšvih. (Podobný "poetický omyl" s koncepcí celého filmu zažil Menzel s Hrabalovým králem, stejná katastrofa s osvědčeným co najednou nefungovalo). Ale finále je grandiózní a závěrečná část s retrospektivou autorových filmů a gradující hudbou je pocta filmovému umění možná až moc opulentní, ale svým způsobem strhující a poukazující kdo je tady pánem (velký mistr, tentokrát kouzlem opojený aneb i mistr tesař se někdy utne). ()
Lelouchova epopej se opět obrací k celoživotnímu námětu pana scenáristy, velké osudové lásce. Již podruhé Lelouch navázal na dřívější film (poprvé tak učinil ve filmu Šťastný nový rok, do nějž zakomponoval ukázky z Muž a žena), zde se vše vrací ke snímku Celý jeden život. Podobně se i zde splétají osudy několika lidí. Lelouch se vyznává ze své padesátileté lásky k filmu a jak jinak, než způsobem pro něj typickým, na rozvinutých postupech nové vlny založeném. Pro milovníky Harry Poterů, Iron manů a obdobných filmů tohle rozhodně není. Tak na Ces amours-là prosím nečumte, protože tady se nečaruje na plátně, ale na režisérské stoličce. ()
Galerie (18)
Photo © Rézo Films
Zajímavosti (3)
- Svetová premiéra neuskutočnila vo Francúzsku, ale v Rusku na Medzinárodnom filmovom festivale v Moskve 17. júna 2010. Francúzska premiéra nasledovala potom až 15. septembra 2010. (Arsenal83)
- V kině se promítá snímek Den začíná (1939). (Snorlax)
- Film sa natáčal v Buftei (Rumunsko) a Beaune (Francúzsko). (Arsenal83)
I pro lásku se zabíjí je jubilejním filmem. Claude Lelouch opulentně oslavil své kulaté, padesátileté, výročí celoživotní lásky a profese filmového režiséra. Claude Lelouch si vždy rád hrál, odlehčoval a vyzýval pokaždé osud i lásku. I pro lásku se zabíjí využívá autorovu duši i výroční význam díla. Lelouch pečlivě připravil drobné souvislosti a navazuje na několik svých dřívějších filmových výtvorů. Také uchopuje vlastní již použité motivy, rozvíjí je a pozoruje události z jiných úhlů. Vrací se k nejtěžším okamžikům moderní historie a základnou běhu věcí je krutá nestálost druhé světové války, tam lidské charaktery vyjevují své skutečné podstaty. S kritikou morálního stavu společnosti se to nepřehání, neboť hlavní slovo u éterických obrazů romantického básníka má láska. Láska je bezelstná, nevinná, vášnivá, žárlivá, osvobozující, naplňující, zraňující, objímající, očisťující, transcendentní, zuřivá, odvážná, nestálá i zbabělá. Hledá se láska a osud se vyzývá k rozhodující zteči. Hlavním objektem zájmu lyrického mžení pocitů je Ilva Lemoine (pozoruhodná Audrey Dana, též v roli své matky a pornoherečky Sophie a v roli své dcery a právničky Simony, v dětském věku Anne-Judith Dana a ve značně pokročilém věku Gisèle Casadesus), dcera italské emigrantky. Život je krásný a není zapotřebí dělat si zbytečné starosti. Hlavní vášní je láska, byť se láska rodí především z vděku záchrany. Láska je povznesení, láska je nejsmysluplnější životní hodnotou, láska je první i poslední vzdech člověka, láska je záchranou před prázdnotou osamělosti, láska je nejkrásnější rým. Láska je vším, pokrytectví a závisti navzdory. Hlavní mužskou postavou je Simon (hudební skladatel filmu Laurent Couson), úspěšný právník a úchvatný klavírista s těžkou životní zkušeností koncentračního tábora. Život po apokalypse nemá žádný důvod k nenávisti a raduje se uvolněně z existence bytí. Lidskost je na prvním místě a láska je zaslouženou odměnou za způsob přijímání života. Ušlechtilou postavou je Maurice Lemoine (velmi zajímavý Dominique Pinon), Ilvin nevlastní otec a promítač kina Eden. Život se uctívá v morálních zásadách a nenávist světa ho nenechává v poklidu. Přesto je šťastná náhoda tvrdě potrestána. První Ilvinou láskou života je Louis (sympatický Raphaël Haroche), mladík a svědomitý student práv. Náhlý konec lásky ho přivádí k odboji a zapomíná na svou nenávist. Druhou Ilvinou láskou je Horst (příjemný Samuel Labarthe), nacistický důstojník v Paříži. Láska je odměnou za záchranu života pěstouna, ale konečná porážka pokračování romance nepřeje. Nejnešťastnější ilvinou láskou je Bob Kane (zajímavý Jacky Ido), boxer a americký voják, osvobozující Francii. Záchrana před pomstychtivým davem je zdrojem nové lásky, ale žárlivost zaplétá osud jiným směrem. Posledním znaménkem Ilviny lásky je Jim Singer (příjemný Gilles Lemaire), Bobův nejlepší kamarád a spolubojovník při osvobozování Evropy. Láska se sobecky natahuje k předmětu své touhy a ukončuje pevné pouto přátelství. Z dalších rolí: Simonova matka a židovská divadelní herečka Esther (Judith Magre), pouliční zpěvačka ve službách odboje (Liane Foly), její partner a harmonikář (Zinedine Soualem), nešťastná paní Blum (Anouk Aimée), její nešťastné dcery a židovské švadleny Salomé (Salomé Lelouch) a Sabaya (Sabaya Lelouch), provozovatelka kina Eden (Karine Dubernet), či prospěchářsky lstivá domovnice Dubois (Lise Lamétrie). I pro lásku se zabíjí je nostalgickým ohlédnutím za vlastní prací. Nezapomíná se ani na dvorního skladatele Francise Lai. Samotný závěr je sentimentální slinou a všichni se vzájemně a láskyplně objímají a těší se ze smíření i vítězství života a radosti. Lelouch je lidumil a romantický snílek, šíří lásku a dobrotu rozdává až daleko za obzor událostí. Příjemné, jubilejní, romantické a nepodstatné. () (méně) (více)